Devět miliard riflí, tedy jeden kus pro každého na celé planetě, by se dalo vyrobit z množství bavlny zobchodované za jediný den na čínské burze. Nikoli tedy za jakýkoli den, ale konkrétně 21. dubna, kdy dosáhla obchodní horečka na burze v Zhengzhou svého vrcholu.
Ve zmíněný dubnový den se v Zhengzhou zobchodovalo přes 3,6 milionů futures kontraktů, což odpovídá 41 milionům balíkům bavlny o celkové hmotnosti devíti milionů tun. Z jednoho balíku lze v průměru, jak ukazuje agentura Bloomberg, vyrobit 215 riflí. Dohromady by tak zobchodovaný objem vystačil na produkci neuvěřitelných devíti miliard kusů.
Pro srovnání, ve stejný den se na největší komoditní burze světa ICE protočilo bavlny na 700 milionů džín. Tedy téměř třináctkrát méně.
Čínské komoditní trhy zažily koncem dubna opravdovou spekulační horečku, která trvala několik týdnů (viz graf). 3,6 milionů futures kontraktů na bavlnu v jediný den bylo pouhým vrcholem. V druhé polovině dubna nešlo množství zobchodovaných kontraktů pod 750 tisíc, což se nestalo za předchozí rok ani jednou. Průměr se pohyboval kolem 200 tisíc.
Objem obchodů s futures kontrakty na bavlnu (mil. tun)
Zdroj: barchart.com
Burza na situaci reagovala zvýšením transakčních poplatků na obchody s bavlnou. S příchodem května se situace uklidnila a spekulace ustaly.
Nečekaná burzovní aktivita měla vliv také na cenu bavlny. Ta po dlouhém období pomalého poklesu a prudkém propadu v únoru znovu vzrostla na hodnoty podobné z loňského dubna. V květnu jen mírně korigují směrem dolů.
Horečka se zároveň dotkla i dalších čínských burz v Dalianu nebo Šanghaji a kromě bavlny se týkala i dalších komodit, od uhlí a oceli po vajíčka. V mnohém tak investorům připomněla loňskou bublinu na čínských akciových trzích.
Čína je druhým největším světovým producentem bavlny (v těsném závěsu za Indií) a největším konzumentem.
Čtěte více o dění na burzách:
Moneta Money Bank vstoupila na pražskou burzu. Akcie stojí 68 korun
