Má-li být veřejný prostor funkční a pomáhat lidem k tomu, aby se jim (nejen) v místě jejich bydliště žilo lépe, neobjede se bez kvalitního městského mobiliáře. Vědí to v Uherském Hradišti i Praze, stejně jako v takové Paříži, Londýně, Dubaji či New Yorku, ba dokonce i na samém vrcholu Evropy či v sídlech prestižních amerických společnosti typu Googlu a Uberu.
A právě všude tam, ale i na mnoha dalších místech byste našli oceňované a velmi kvalitní lavičky, odpadkové koše či stání na kola s nezaměnitelnou podobou pocházející z Česka. Zásluhu na tom má uznávaná tuzemská firma mmcité, kterou v již zmíněném Uherském Hradišti založil podnikatel David Karásek.
Sám s oblibou tvrdí, že pod jeho rukama (a rukama jeho kolegů) vzniká demokratický design, jenž bez rozdílu slouží dobře všem. Výrobu tato společnost každopádně nemá jen doma v Česku, nýbrž i v daleké Brazílii. A současně platí, že zdaleka ne všechno, co Karásek a spol. vytvoří, je výhradně pro města. Část jejich produkce je určena i developerům, přičemž na některých trzích, jako třeba právě v Brazílii, dokonce tvoří i dominantní složku celého portfolia. Ostatně i proto se mmcité podařilo dostat mezi pět největších světových lídrů v oboru a proměnit se v globální firmu s více než miliardovým obratem, deseti pobočkami a desítkami obchodních partnerů po celém světě.
Žlutočervená klasika
Karáska městské lavičky dodnes fascinují, ačkoliv sám se původně viděl spíše v blízkosti automobilů. A jak to tak bývá, profesní deformace postihla i jeho – výsledkem je obrovská sbírka fotografií laviček z celého světa, mezi nimiž přirozeně nechybí ani ty ikonické, žlutočervené, kterými se před rokem 1989 hemžilo celé tehdejší Československo. A zatímco odsud již zmizela, například v takové Kodani, kde mají mobiliář z celého světa, jsou k vidění dodnes.
„Je tak trochu romantizující, i když racionální. Její barvy mi přijdou legrační, ale je vlastně dobrá,“ říká s úsměvem známý designér, který se právě touto lavičkou nechal inspirovat při návrhu mobiliáře pro Prahu.
Vše začalo výhrou v soutěži
Počátky Karáskova podnikatelského příběhu se datují do devadesátých let, kdy studoval průmyslový design na pražském UMPRUMu. Právě tam se začal zajímat o veřejný prostor, který byl v tehdejším Československu v žalostném stavu – a týkalo se to právě i městského mobiliáře.
Společně s kolegou Radkem Hegmonem se tehdy přihlásili do soutěže na městský mobiliář pro Zlín, kterou vyhráli. Poté ale zjistili, že navržené produkty nemá kdo vyrobit, a tak se do toho pustili sami. „Sami jsme přesvědčovali starosty i úředníky, že lavička nebo zastávkový přístřešek nemusí být nutně škaredý a po dvou letech rezavý. Já sám jsem objel snad všechna města v Česku i na Slovensku. Prostě jako vždy, když začínáte,“ vzpomíná Karásek.
Od rozdělení firmy k úspěšnému IPO
Po letech spolupráce se oba obchodní partneři v roce 2021 postupně rozešli. Skupina mmcité se rozdělila na sekci designového městského mobiliáře mmcité pod vedením Karáska, zatímco agenda objemnějších staveb v dopravní infrastruktuře, kterou vedl pro změnu Hegmon, změnila svůj název z mmcité+ na Egoé plus.
Nedlouho poté následoval rozchod definitivní a opuštění výrobního areálu v Bílovicích. Vše se přitom událo v době, kdy Karásek přemýšlel, jak růst své firmy co nejvíce urychlit, načež dostal nápad, že si pro potřebné finance dojde na pražskou burzu. Následné IPO (Initial Public Offering neboli první veřejná nabídka akcií – pozn. red.) v létě 2023 bylo mimořádně úspěšné, za třetinový podíl se podařilo získat celkem 160 milionů korun.
Dnes, tedy bezmála o dva roky později, se akcie mmcité obchodují už za téměř dvojnásobek. A kdo by snad měl potřebu hledat další důkaz toho, o jak elegantní, a hlavně efektní řešení šlo, nechť si uvědomí skutečnost, že vloni dokonce zmíněné IPO získalo první cenu v kategorii Rising Star v soutěži Small and Mid-cap Awards, kterou pořádá Evropská komise a společnost European Issuers ve spolupráci s Evropskou federací burz. A aby toho nebylo málo, mmcité bylo také vyhlášeno Firmou roku 2024 ve Zlínském kraji.
Sázka na růst
Současné sídlo mmcité v Uherském Hradišti se nachází ve stejném areálu, kde působí i tamní výrobce sedadel pro stadiony a sportovní haly Kovostal, jehož Karásek přikoupil na konci předloňského roku. Produkty této firmy najdeme na tribunách v pražské O2 areně, na fotbalových stadionech AC Sparta Praha, Red Bull Arena Salzburg, Allianz Arena Mnichov nebo třeba na olympijském stadionu v Berlíně a na dalších sportovních svatostáncích.
„Nabízí se samozřejmě jasné synergie, Kovostal je pro nás komplementární součást portfolia. Přínosy čekáme nejen v obchodních aktivitách, ale hlavně ve výrobě na jednom místě. Je to ale nový a velmi konkurenční byznys, je tam velký tlak na cenu. Navíc nyní budeme dodávat lavičky nejen před haly a stadiony, ale i do jejich interiéru. Je to zajímavé, ale nebude to snadné,“ dodává Karásek.
Čistě z byznysového hlediska se mmcité v dlouhodobém horizontu daří náramně. Jeho obrat přesahuje miliardu, ačkoliv v rekordním roce 2023 to bylo ještě o dalších zhruba 300 milionů víc. Letos pak firma očekává opětovný růst na přibližně 1,2 miliardy korun, a to navzdory zhoršujícím se ekonomickým podmínkám, tedy zvlášť v Evropě. Zároveň platí, že do budoucna by se výsledky měly dále zlepšovat, a sice právě díky příspěvku Kovostalu, který se však na celkovém obratu podílí jen desetinou.
„Na rok 2025 připravujeme šest až sedm různých řad nových produktů. Ty nabídnou jako vždy městské lavičky, odolné židle, odpadkové koše, mříže ke stromům, stojany na kola nebo přístřešky,“ přibližuje plány Karásek s tím, že výzvou vždy bývá cena při zachování kvality. Produkty totiž musí fungovat v každém prostředí, odolat vlivům počasí i anonymním uživatelům, kteří se ne vždy chovají ohleduplně. I tohle je třeba při navrhování zohledňovat, což znamená, že každý prvek městského mobiliáře musí být odolný a zároveň snadno opravitelný na místě.
Ostatně, i proto je třeba problematické využití recyklovaných materiálů, jež mnohdy nebývají tak kvalitní. „Hledáme nové možnosti, jak odpad využít. Nabízí se například materiál Resysta, který využívá plast ve spojení s rýžovými slupkami. Anebo zkoušíme na sedáky nový materiál z odpadních plastových výrobků Mínus,“ popisuje Karásek přístup jeho firmy k udržitelnosti, v rámci něhož se mimo jiné snaží propojovat městský mobiliář s různými smart prvky, zelenými střechami či solární energií.
Na vývoji a testování zmíněného materiálu se s mmcité podílela mladá progresivní firma Plastic guys. Jako takový se hodí především do exteriéru, přičemž je vytvořen ze zbytků rybářských sítí, klávesnic, chladniček, televizí či obalů.
Pod hranicí vnímání, přesto působivé
Design od mmcité je vidět téměř na každém rohu, zároveň je ale tak trochu neviditelný – kvality odpadkových košů, laviček a dalšího městského mobiliáře si totiž podle Karáska všímá jen málokdo: „To je pod hranici vnímání běžného člověka. Ale myslím si, že lidé vnímají celek. Že to má nějakou úroveň, kvalitu, a že se pak chovají jinak.“
Aby přinášel lidem stále zajímavější produkty, spolupracuje šéf mmcité nejen s vlastním týmem, ale zve i další renomované designéry. Mezi nimi najdeme třeba české duo Vrtiška Žák, známou návrhářku Lucii Koldovou či belgické Studio Segers. Právě kolekce Morse a Morse Dot vytvořené společně s touto zahraniční firmou získala designérského „Oscara“ v podobě Red Dot Design Award.
A pokud jde o letošek, na ten Karásek plánuje spolupráci se známými italskými studii Cattaneo design a AG&P greenspace, z níž má vzejít zbrusu nová lavička nesoucí jméno Linfa, která bude již tento týden představena veřejnosti. „Je to velmi čistý produkt z ohýbaných ocelových trubek, doplněný o různé materiály na sedadle. I taková maličkost ovlivňuje pozici firmy v dané zemi,“ míní na závěr.
