Říkat pravdu, nebo vyhrát volby

Mirek Topolánek: Jiří Paroubek ani David Rath nejsou legitimními vůdci

Hostem snídaně byznysmenů s politiky pořádané týdeníkem EURO pod názvem EURO Business Breakfast byl předseda ODS Mirek Topolánek. Akce se uskutečnila ve čtvrtek 2. března ve spolupráci se společnostmi ČEZ, Veolia Voda, Ernst & Young a hotelu Corinthia Towers.

Paroubkův hedging.

Mirek Topolánek na úvod připomněl časy, kdy „Jiří Paroubek (jako náměstek pražského primátora – pozn. EURO) hedgoval v rámci pražských obligací korunu k euru na 36,50“. „Domnívám se, že to bude ještě předmětem šetření, protože je to obchod pro Prahu zcela evidentně velmi nevýhodný. Dneska je kurz někde kolem 28,30 až 28,40 a Jiří Paroubek prohlásil, že bude 25 korun za euro. Všichni, kdo máte ekonomické vzdělání, víte, že vyvolaná expektace může vyvolat umělý posun koruny vůči euru. Dávám na zvážení, jaký je rozdíl mezi pětadvaceti a třiceti šesti padesáti a kolik to může v pražských obligacích dělat,“ dodal s tím, že by uvítal, aby se nemluvilo jen o ekonomických otázkách.

Čistá rovná daň.

Na poznámku Viktora Čechury z Harmonie Group, zda nynější úvahy Vlastimila Tlustého o nulové sazbě DPH na některé potraviny neznamenají ústup ODS od projektu rovné daně, Mirek Topolánek energicky reagoval tvrzením, že „krystalicky čistá rovná daň“ neexistuje nikde na světě. A to ani na Slovensku, kde se ideálními stavu hodně přiblížili. Ani to, s čím přišla před volbami v Německu Angela Merkelová, nebylo krystalicky čisté a na tom i celý koncept zkolaboval. „Hysterie“ kolem těchto úvah je, říká Topolánek, zbytečná, protože už dnes je v nulové sazbě řada komodit a nikdo se nad tím nepozastavuje. Lze si tedy představit, že by byla zavedena patnáctiprocentní rovná daň z přidané hodnoty a u některých vybraných komodit by byla sazba nulová.

Pro klid důchodců.

ODS si při přípravě koncepce rovné daně uvědomovala, pokračoval předseda ODS, že sjednocení DPH na patnácti procentech může zvýšit důchodcům náklady na potraviny, aniž by to v jejich spotřebním koši kompenzovalo snížení daně na jiné komodity. Má proto připravena tři možná řešení. Jedním z nich je jednorázové zvýšení důchodů k 1. lednu 2007 o tolik, o kolik důchodcům stoupnou výdaje v jejich spotřebním koši. Další dvě řešení nechce Mirek Topolánek prozrazovat, protože se ještě propočítávají. Nulová sazba na vybrané komodity je pravděpodobně jedním z nich.
Z posledních analýz, které si ODS udělala, je patrné, že změna DPH z pěti a devatenácti procent na jednotných patnáct by zasáhla spotřební koš důchodců méně, než se dosud předpokládalo, tvrdí Mirek Topolánek. Podle statistického úřadu a všech analýz by to prý byla změna „v řádu stokoruny“, protože v devatenáctiprocentní sazbě je drtivá většina komodit a služeb včetně energie a snížení sazby DPH by zde výrazně oslabilo vliv zvýšení sazby na potraviny a léky.

Předvolební populismus.

Předseda dozorčí rady České pojišťovny Ivan Kočárník si zájem byznysmenů o úvahy o nulové dani, nad nímž se Mirek Topolánek pozastavil, vysvětluje tak, že „všichni samozřejmě fandíme ódéesce a když se začne před volbami měnit rétorika, jsme znervózněni, zda to není nějaké znedůvěryhodnění programu“. Mirek Topolánek na to reagoval tím, že politik ve volební kampani stojí mezi dvěma mantinely rozhodování: zda říkat úplnou pravdu, nebo vyhrát volby. Na Vlastimila Tlustého se zlobí kvůli jediné věci – že koncept bonusu, který měl vyjít v dubnu, prozradil v únoru. „Nechte nám naši předvolební strategii, nechte nám náš předvolební populismus a uklidněte se,“ prohlásil.

Přechodný výpadek.

Platí pořád, že zvýšení rozpočtového schodku z titulu zavedení rovné daně bude osmnáct miliard korun, jak spočítal Vlastimil Tlustý v listopadu, ptal se moderátor mítinku, zástupce šéfredaktora týdeníku EURO Pavel Páral. K tomu Mirek Topolánek poznamenal, že setrvačnost daňového chování, která trvala na Slovensku pouze rok, se u nás také projeví, takže k takovému, možná ještě o něco vyššímu výpadku příjmů může dojít. Podstatné je ale zvýšení tempa ekonomického růstu, které bude evidentní, Mimoto je u nás jisté penzum volných pracovních míst a poměrně vysoké procento nezaměstnaných, pro které by bylo pracovní místo, ale kteří nepracují, protože je pro ně výhodnější být doma. Velmi konzervativní odhad ODS je sto tisíc takových lidí. Pokud je změny v sociálním systému přinutí pracovat, sníží se sociální transfer a vzroste daňová výtěžnost.
Dalším faktorem, říká Topolánek, je šedá ekonomika. Pokud se peníze zpod stolu dostanou na stůl a řádně zdaní, opět vzroste daňové inkaso a určitě ne o malou částku. Je třeba také počítat s růstem domácích investic a s lidmi, kteří zůstanou v živnostenském podnikání, ačkoliv dnes uvažují o odchodu, anebo se k podnikání vrátí. To všechno jsou „měkké“ faktory, jejichž dopad se obtížně kvantifikuje, ale jsou dominantní pro ekonomickou reformu podle ODS, tvrdí Mirek Topolánek.

Integrace agendy EU.

Jeho strana primárně hovoří o redukci státní agendy. Už samo její pročištění, odstranění předpisů, která se léta kupila na sebe, zdvojovala a ztrojovala, přinese významný pokrok. Pokud ale jde o konkrétní rušení a fúzování centrálních úřadů nebo outsourcování jejich činnosti, nechtěl Mirek Topolánek o záměrech ODS podrobněji hovořit. Stejně jako ČSSD však chtějí občanští demokraté odstranit resortismus ve vztahu k Evropské unii a koncentrovat tuto agendu na úřadu vlády s velmi silným postavením jejího šéfa.
Mirek Topolánek je názoru, že uměle vytvořené ministerstvo informatiky nesplnilo svůj úkol při koordinaci činnosti jednotlivých ministerstev, tlaku na jednotný postup v e-governmentu. I to je záležitost, kdy by bylo vhodné uplatnit britský model a dát ji do přímé gesce premiéra. Tím ale šéf ODS nechtěl kritizovat ministryni informatiky Danu Bérovou. Je prý ze současné vlády „jediná, kterou by případně akceptoval“.

Tři varianty školného.

Velkým samostatným tématem je školství, konkrétně terciární vzdělávání. Systém školného navrhovaný ODS má tři pilíře, z nichž jedním je uplatnění principu „ti, kdo mohou, platí hned“. Druhou možností je dlouhodobé spoření, návrh zákona o studijním spoření je již hotov. Třetím pilířem je odklad platby, státem garantovaný úvěr splácený v produktivním věku. Ten vyzkoušel Tony Blair ve Velké Británii a narazil na problém, o kterém ví i ODS, a sice že standardní komerční úrokové sazby neumožňují studentům úvěr efektivně splácet. Na tom je ještě nutné pečlivě pracovat.
V Česku dnes studuje a tím pádem nezůstává v sociální pasti jen zhruba osm procent dětí ze sociálně slabších rodin. Přitom pouhá dvě a půl procenta nezaměstnaných tvoří lidé s vysokoškolským vzděláním. „Proč dnes děti ze sociálně slabších skupin nestudují, když je prý studium zadarmo,“ ptá se Mirek Topolánek. A odpovídá: protože zadarmo není. Systém odloženého školného umožňuje částečně platit i studijní náklady, a tedy získat mladým lidem vzdělání, které je v budoucnu uchrání od sociálních problémů a v konečném důsledku ulehčí i státu.

Nelegitimní kroky.

Pokud jde o žhavé předvolební téma – zdravotnictví – lépe než stát nebo ministr zdravotnictví, i lépe než krajská reprezentace vytvoří dle předsedy ODS optimální síť poskytovatelů zdravotní péče fungující pojišťovnický systém. Britský systém jedné pokladny se neosvědčil a většina rozumných zemí prý inklinuje k zavedení konkurenčního pojišťovnického systému, a není to jen Švýcarsko nebo Nizozemsko. Pokud by Jiří Paroubek nebo David Rath prošli nějakými volbami, kdyby to měli v programovém prohlášení, byla by jejich snaha zavést systém jedné, státem řízené zdravotní pokladny legitimní záležitost. „Oni tu legitimitu nemají, oni ten mandát nemají, a proto provádějí předvolební kroky, které už tak složitý systém dále destabilizují,“ říká Mirek Topolánek.

Regulační poplatky.

Soudí, že zdravotnictví má dva parametry, které ho komplikují všude na světě a u nás dvojnásob. Prvním je stárnutí obyvatel, druhým rostoucí technologická úroveň zdravotnictví, která ale rozevírá nůžky mezi možnostmi léčby a schopností financovat ji z veřejných prostředků. Je evidentní, že financování z veřejného pojištění musí postupně doplnit soukromé zdroje. Akutní řešení musí vést k úspornému chování všech subsystémů ve zdravotnictví. ODS slovy svého předsedy trvá na tom, že nebude zavádět povinnou spoluúčast, ale to neznamená, že nezavede regulační poplatky. Na Slovensku se s jejich pomocí podařilo jednorázově snížit nadužívání zdravotní péče a také u nás je bude muset zavést kdokoliv, kdo si do křesla ministra zdravotnictví sedne.

Strop na spoluúčast.

ODS je zároveň připravena zavést regresivní spoluúčast pacientů při úhradách léků a strop na spoluúčast pacientů. Mirek Topolánek soudí, že chronici, těžce nemocní lidé dnes doplácejí na léky deset tisíc korun ročně. To, co prý zavádí David Rath, je solidarita nemocných se zdravými, a ne zdravých s nemocnými. „Každý subsystém potřebuje „lék“, který rychle povede k úspornému ekonomickému chování a teprve potom, možná souběžně s tím, může přijít nějaká systémová změna,“ říká šéf ODS.
Individuální účty, které jeho strana navrhuje, jsou prý už dnes, jen nikdo neví, kolik peněz na nich je a na co se čerpají. ODS jde o zprůhlednění tohoto systému a zavedení karty, která časem umožní, aby na ni byly převedeny informace ze systému IZIP nebo nějakého jiného podobného systému. Díky tomu by mělo být omezeno dublování zdravotnických výkonů, které dnes systém finančně velmi zatěžují.

Pozvolný náběh.

ODS neříká, že bude rušit nemocnice, ale že „se bude výrazně měnit skladba poskytovaných výkonů“. Například nemocnice v Nymburku. Nepochybně tam zůstane interna a chirurgie, významnější následná péče, možná se tam přesune část ambulantních lékařů, bude tam péče o chroniky. Určitě tam nebudou onkologické výkony nebo nadstandardní lékařské výkony, například pokud jde o mozkové příhody.
Sedmdesát procent lékařských výkonů musí být garantováno zákonem jako standardní výkony. Zde bude dle ODS stoprocentní solidarita. Zbytek podléhá pojistnému plánu. Náběh reformy ale bude velmi pozvolný, aby u důchodců, kteří nechtějí jít do žádného dobrodružství, pojistný plán A téměř kopíroval současný stav. Pojistné plány B, C, D umožní širokému spektru lidí upravit si pojištění zdravotnických služeb, jak jim to bude vyhovovat. Peníze navíc dodá do systému dobrovolné připojištění, ale nejen ono. Nejméně desetimiliardová rezerva je, tvrdí Topolánek, v nemocenské, v lékové službě dejme tomu pět miliard, a tak by bylo možné pokračovat.

Mediálně slabší Julínek.

Ve zdravotnictví je tedy peněz dostatek, uzavřel tuto pasáž šéf ODS s tím, že jeho strana má na zdravotnictví dostatek odborníků. Stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek je prý možná vnímán jako mediálně slabší, ale zato dokázal kolem sebe soustředit vysoce odborný tým lidí, kteří připravili koncept reformy zdravotnictví a Mirek Topolánek nepochybuje, že Julínek bude mít odvahu ho uskutečnit. Jména jako Cabrnoch, Ouzký, Tluchoř, Talmanová, Bém, Zimmermann – mluvíme-li jen o politicích – prý garantují, že reforma zdravotnictví nebude šokovou terapií a přinese do systému větší kvalitu, transparentnost, efektivitu a potenciálně i více peněz. Přičemž je reálné, aby mírně – dejme tomu o jeden procentní bod – poklesla sazba zdravotního pojištění.