Když už přišel na vládu o problémech ve sféře vnitřního obchodu diskutovat i zástupce „dřevorubeckého“ řetězce Lidl, jehož mluvčí předloni prohlásila, že komunikační strategií firmy je nekomunikovat, mohlo by se zdát, že mrazivé arktické klima začíná polevovat. Však si všichni obchodníci, kteří se čtvrteční schůzky u vicepremiéra Jahna zúčastnili, pochvalovali. Jednání prý bylo pragmatické, klidné, konstruktivní, proběhlo ve velmi příjemné a přátelské atmosféře. Ani stopa po vrchnostenské nadřazenosti. Jako by chtěli říci, takhle se s námi má jednat, pánové Palasi, Urbane a Sobotko! Srovnání Jahnova pracovního oběda s prosincovou pracovní snídaní se šéfy tří resortů, na níž nikdo ze zvaných až na Delvitu nepřišel, se přímo nabízí. Ředitelé řetězců svou hojnou účastí v Hrzánském paláci chtěli asi demonstrovat, že když se s nimi jedná na rovinu a dopředu se řekne, o čem bude řeč, tak nemají problém se členy kabinetu pozřít jakékoliv jídlo v kteroukoliv denní hodinu. Přišli i přesto, že jim muselo být jasné, že v Hrzánském paláci se nic nevyřeší. Kromě Jahna, který má sice upřímnou snahu, ale žádné kompetence, tu z vlády nikdo nebyl. Ministr financí Sobotka, jenž původně účast přislíbil, za sebe alespoň poslal náměstkyni Legierskou. Palasovi s Urbanem přišla náramně vhod cesta do zahraničí a žádné náhradníky nedelegovali. Chování zhrzených milenek. K čemu je jednání, když nejdůležitější ministři je ostentativně bojkotují? To je stejné, jako kdyby na kongres o kůrovci v šumavských hvozdech nedorazil nikdo od Ambrozka.
Absolutní většina toho, co bylo v Loretánské ulici na Hradčanech řečeno, má jen deklarativní charakter. Jahn znovu zopakoval, že vláda odmítá omezení pracovní doby v řetězcích, apeluje na dodržování zákonů, podporuje schválení novely o kolektivním vyjednávání, apeluje též na obchodníky, aby více odebírali české zboží. K tolik kritizovanému prodeji pod výrobními náklady (či spíše pod nákupními cenami) bylo řečeno, že lze využít již existujícího zákona o cenách (což se ví, ale nikdo to ještě nezkusil). Neúměrně dlouhé termíny plateb řetězců dodavatelům potravin se mají vyřešit „po vzoru Evropské unie“. Jediným hmatatelným výsledkem historicky první schůzky největších obchodníků se členy (členem) vlády je přijetí Jahnova návrhu na uspořádání kulatého stolu k novelám Obchodního zákoníku a k zákonu na ochranu hospodářské soutěže.
Určitě je ale lepší, když se jedná, než válčí. Obě strany mají v rukou zbraně s velkou palebnou silou. Establishment celou armádu kontrolorů, kteří - když na to přijde - se umějí chovat jako „dévéťáci“ a najít nepořádek i tam, kde není. Pro řetězce zase není fatálním problémem nahradit místní dodavatele zahraničními, a poškodit tím český průmysl i prvovýrobu. Za český „privat label“ se schová i mongolská výrobní firma.
Všichni by teď měli udělat dva kroky zpět. Obchodníci skoncovat s praktikami hodnými banánové republiky - označovat menstruující ženy červenými čelenkami, pokladní s nízkokapacitní močovou soustavou vybavovat papírovými plenami, pořádat před supermarkety masakry motorovou pilou, lhát zákazníkům na letácích, platit pekařům za rohlíky, které ráno prodali, s dvouměsíčním zpožděním, prodávat alkohol za cenu nepokrývající ani daně. Řetězec ale má právo zpeněžit výhodnější umístění v regále a není rozhodně povinen odebírat české zboží, pokud kvalitou a cenou neodpovídá zahraničnímu. Když i v Německu se vyrábí jogurt levněji, je asi problém u nás. Leccos by mohla vyřešit i větší koncentrace výrobních firem. Třeba v oblasti zpracování masa je na trhu tolik subjektů a kapacit (většinou ztrátových), že se s řetězci nikdy nemohou měřit a vždy budou tahat za kratší provaz. Ovšem čeští agrární velkopodnikatelé jsou příliš velcí furianti na to, aby se svým konkurentem byli ochotni fúzovat. Povinností státu je zajistit rovné a spravedlivé podmínky pro všechny podnikatele. I tím, že příslušné orgány některým firmám léta tolerovaly porušování pracovněprávních předpisů, nedodržování hygienických standardů, neplacení daní, nesplácení úvěrů, byl zdeformován trh, protože poctivé firmy měly vyšší náklady.
Věřme, že na příští jednání přijdou všichni, kterých se to týká, a své osobní animozity ponechají doma. Pokud toho nejsou schopni, nemají ve vysokých funkcích co pohledávat. Ač je pravda, že i muži mohou mít své dny…
