Vláda kvůli Falkonu odmítla nabídku ruského ministerstva
Společnost Falkon Capital má ještě týden na to, aby se prokázala souhlasem ruské vlády s operací, na jejímž základě by odkoupila zbylou část státního dluhu Ruské federace vůči České republice v objemu do půl miliardy amerických dolarů. Pokud Falkon ruský souhlas nezíská, česká vláda revokuje utajované usnesení ze své schůze 28. dubna, na jehož základě soukromá společnost získala exkluzivitu k jednání s ruskou stranou.
Tvrdí to náměstek ministra financí Ladislav Zelinka s tím, že Falkon Capital si tuto lhůtu sám určil. Naproti tomu prezident Falkonu Jozef Čimbora říká, že o žádné lhůtě neví. Uvádí, že poté, co ruská vláda připravila státní rozpočet na příští rok, se v Rusku rozběhly práce na přípravě operace s Falkonem, o jejímž kladném výsledku Jozef Čimbora nepochybuje. Stejně jako předloni, kdy Falkon získal megakontrakt na odkup české pohledávky vůči Rusku v nominálním objemu 2,5 miliardy dolarů, by do akce měl být zapojen ruský energetický komplex, který stojí před restrukturalizací. Čimbora však upozorňuje, že scénář operace nebude totožný s předloňským, kdy hlavním partnerem Falkonu byla ruská státní elektrárenská společnost Jednotný energetický systém (JES).
Stoprocentní jistota?
Falkon nepochybně disponuje v Rusku výjimečnými kontakty. Týdeník EURO má však informace, že ruské ministerstvo financí a vláda s další účastí společnosti na vypořádání dluhu vůči Česku nepočítají. Údajně především proto, že měly se zdůvodňováním neprůhledné operace problémy jak v Pařížském klubu věřitelů, tak v ruské Dumě, kontrolním úřadě i v médiích. Jako ostatně česká vláda v Česku.
Podobně referují i některá ruská periodika s odvoláním na dobře informované zdroje z vládních kruhů. Také náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, který jednání o vypořádání ruského dluhu bezprostředně vede, říká, že zatím nemá žádné poznatky, že by ruská strana změnila své zamítavé stanovisko. Jozef Čimbora ale tvrdí, že je „stoprocentně přesvědčen“, že české vládě přinese ruskou stranou podpořené smlouvy, po jejichž podpisu Česká republika do třiceti dnů získá v hotovosti dohodnutý výnos. Čimbora soudí, že ten bude „výrazně vyšší“ než třicet procent.
Jako jeden muž.
Tento argument byl patrně rozhodující pro českou vládu. Ta je v situaci, kdy každá možnost získat peníze na dřevo u ní vyvolává Pavlovův reflex. Tím spíše, jde-li o miliardy korun, jako v tomto případě. To by vysvětlovalo, že se bezplatné poskytnutí exkluzivity soukromé firmě nesetkalo uvnitř kabinetu s žádným odporem. Vládní internetové stránky informují, že z patnácti přítomných členů kabinetu hlasovalo patnáct pro. Proti tudíž nebyli ani koaliční partneři sociální demokracie, kteří v minulosti vystupovali vůči Falkonu velmi kriticky.
Příznačně se v této souvislosti vyjádřil Vladimír Mlynář, který na otázku, jak bude ve vládě o Falkonu hlasovat, v MF Dnes uvedl: „Budu proti. Ale musím přiznat, že problém není tak černobílý, jak jsem jej viděl v opozici.“ Je třeba říci, že článek byl publikován 17. května. Tři týdny poté, co se o Falkonu ve vládě hlasovalo. Buď tedy příspěvek v redakci dlouho ležel, což není pravděpodobné, anebo ministr, který byl jednání vlády přítomen, na hlasování zapomněl…
Přes zboží.
Týdeník EURO má informace, že zařazení nabídky Falkonu na pořad schůze vlády předcházelo jednání Jozefa Čimbory s Vladimírem Špidlou a Bohuslavem Sobotkou. Mělo se uskutečnit poté, co Ladislav Zelinka reagoval na oficiální nabídku Falkonu vlažně. Jozef Čimbora ovšem jednání s premiérem a ministrem financí popřel, Ladislav Zelinka se k této záležitosti nechtěl vyjadřovat. Z jeho odpovědí na další otázky týdeníku EURO ale vyplývá, že i když připravoval první kontrakt s Falkonem, v současné době by osobně dal přednost jiným způsobům umoření zbytku ruského dluhu.
Jednou z variant jsou tradiční zbožové operace. Na loňský rok se jich podařilo dojednat rekordní objem přes 200 milionů dolarů. Kdyby to tak šlo dál, byl by zbytek dluhu za dva roky doma. Ladislav Zelinka v této souvislosti popírá informace některých českých médií, že tyto kontrakty zůstaly na papíře: „To pramení z nepochopení věci, která je poměrně složitá. Nejdříve musí ruská vláda dát peníze, pak za to ruský podnik něco vyrobí, pak to český odběratel přijme, ale někdy také reklamuje, pak to musí prodat a pak musí dostat peníze, z nichž odvede výnos do státní pokladny. Teprve potom je možné považovat kontrakt za vypořádaný. Na loňský rok byly dohodnuty zbožové operace v objemu zhruba 250 milionů dolarů. Ještě nebyly všechny vypořádány, ale není důvod si myslet, že se tak postupně nestane. To, co je dohodnuto, ale ještě není vypořádáno, je takzvané zboží na cestě. Je to proměnlivá množina představující v průměru 350 milionů dolarů.“
Problém je jinde: Rusové na letošní rok a na další léta snížili roční limit zbožových operací zhruba na 60 milionů dolarů, jak to bylo dohodnuto při mezivládních jednáních ještě v roce 1996. Zelinka připomíná, že ruská restrikce, zdůvodňovaná tím, že na toto období připadá vrchol úhrad zahraničních závazků, má ale i své „bé“. Objem zbožových operací by bylo možné zvýšit, ale dluh by se v tomto případě umořoval koeficientem 1,25. Jinak řečeno, činí-li u zbožových operací výtěžnost obyčejně něco přes 60 procent, při koeficientu 1,25 by to bylo pod 50 procent. „I to je ale výrazně víc než nabídka Falkonu,“ podotýká Zelinka.
Na otázku, proč tato možnost nebyla vzata v úvahu v dubnu, když se na vládě rozhodovalo o exkluzivitě pro Falkon, náměstek uvedl, že se sám této možnosti dopátral až později. Potvrdil však, že v té době ležela na stole další nabídka, se kterou přišlo ruské ministerstvo financí. Spočívá v prodeji dluhu po linii vláda - vláda.
Maďarská cesta.
Iniciativu Rusů však česká vláda odmítla a vsadila opět na Falkon, který slibuje, že operaci uskuteční dříve a s lepším výnosem. Ladislav Zelinka potvrdil, že v současné době žádná jednání o schématu vláda – vláda neprobíhají. Jde o mechanismus, kdy pohledávku odkoupí od věřitelské země ruská státní banka Vněšekonombank, která se pak samostatně vypořádá s ruským státem. Tuto cestu loni vyzkoušelo Maďarsko, které odprodalo pohledávku v nominální výši 280 až 300 milionů dolarů za 36 procent.
Zelinka uvádí, že v době, kdy se jednalo o vypořádání hlavní části ruského dluhu vůči Česku, se sondovala i tato možnost, ale Rusové ji tehdy nepřipouštěli. Ke změně jejich postoje mohla přispět i negativní reakce na operaci s Falkonem, ale je třeba říci, že především jde o řádově rozdílné objemy peněz. Tím také náměstek vysvětluje různou výtěžnost operací (předloni koupil Falkon pohledávku zhruba za 22 procent nominálu – pozn. EURO), což je názor, který sdílí většina finančníků. Jozef Čimbora dodává, že vedle pětkrát nižšího objemu peněz ovlivnil vyšší výnosnost v aktuální nabídce i kurs koruny, rublu a dolaru, i to, že před dvěma lety šlo o „první, průkopnický projekt“.
Zbytek.
Ladislav Zelinka považuje za optimální kombinaci obou variant: operace vláda – vláda a zbožových splátek. To by umožnilo vyřešit otázku ruského dluhu transparentně, za výhodných podmínek a v relativně krátkém období několika let. Už nyní je však zřejmé, že v případě krachu nabídky Falkonu by veškerá jednání začala se zpožděním znovu od počátku a Česká republika by byla v podstatně komplikovanější pozici.
K počátku roku 2002, kdy Falkon Capital odkoupil pohledávku za 2,5 miliardy dolarů, zbyla z ruského dluhu nevypořádaná 1,1 miliardy dolarů. Minus asi 350 milionů ve zboží na cestě je to 750 milionů. Dále je třeba odečíst 300 až 400 milionů dolarů dohodnutých loni jako splátka dluhu prostřednictvím dodávek vojenské techniky. Předání ruských bitevních vrtulníků sice provázely problémy způsobené nekvalitní prací rostovské zbrojovky, ale nyní už je letka sedmi strojů v Česku. Společně s náhradními díly na leteckou techniku tak bylo k polovině letošního srpna vyčerpáno z dohodnutého limitu asi 57 milionů dolarů. Zbytek by měl „padnout“ především na dodávky tří velkokapacitních transportních letounů.
Po započtení limitu na vojenské dodávky zbývá z ruského dluhu nevyřešených 350 až 450 milionů dolarů. Na základě takovéto konstrukce dospěla vláda k limitu „do 500 milionů dolarů“ stanovenému pro případný prodej pohledávky do rukou Falkonu. Počítáme-li s výnosností 35 procent, přibyly by do státní pokladny dle nynějšího kursu 3,7 až 4,7 miliardy korun.
