Těžba ropy a plynu v Arktidě je nákladná a riskantní. Přesto Rusko sází na těžbu v tomto regionu a zvyšuje svou závislost na fosilních zdrojích. Novou těžbu mají zatraktivnit daňové úlevy pro ruské koncerny na dalších 30 let, které státní kasu přijdou na skoro bilion korun. Nové vrty v arktické oblasti by se vyplatily při ceně 80 dolarů za barel ropy. Nyní je to zhruba o 20 dolarů méně.
Přístav Sabetta na břehu Severního ledového oceánu je od Moskvy vzdálen téměř 2400 kilometrů. Rusko z něj exportuje zkapalněný zemní plyn do Evropy. V této oblasti má Rusko obrovské zásoby zemního plynu a ropy. Jejich těžba je ale velmi nákladná.
Ruská federace se rozhodla, že těžbu fosilních zdrojů podpoří novými úlevami. V posledních letech tu bylo vybudováno jen 5 nových vrtů, v Norsku to je několik stovek, stěžoval si místopředseda ruské vlády Jurij Trutněv, zmocněnec pro arktické oblasti. Z pohledu firem jde o rizikovou investici, ke které jsou potřeba nejnovější technologie, napsal německý deník Die Welt.
Ruská vláda připravuje daňové úlevy pro státní ropné firmy. Daň ze zisku se má snížit z 20 procent na sedm procent, pojistné dokonce z 30 procent na 7,6 procenta. Úlevy mají těžaři čerpat 30 let. Ročně by tak ruský rozpočet mohl přijít o 2,6 bilionu rublů (936 miliard korun).
Nový hon na oligarchy. Putin stahuje smyčku kolem ruských boháčů
Podíl produkce ropy, jež má od státu daňové zvýhodnění, se zvýšila z 27 procent v roce 2013 na 57 procent na začátku roku 2019. Do roku 2024 by to mohlo být podle ministerstva financí 68 procent, v roce 2036 dokonce 90 procent.
Aby byla těžba ropy a zemního plynu v arktické oblasti zisková, musela by se ropa na světových trzích obchodovat na úrovni 80 dolarů za barel. Nyní se ropa Brent prodává okolo 60 dolarů za barel.
Vývoj ceny ropy Brent:
Náměstek ruského ministerstva energetiky Pavel Sorokin tvrdí, že podpora ruské vlády zatraktivní další investice do nových projektů těžby ropy a plynu v arktické oblasti. Šéf firmy Lukoil Vagit Alekperov nicméně neskrývá pochybnosti ohledně finanční návratnosti těžby.
Podle něj by se ropa musela na trzích prodávat mezi 80 a 120 dolary za barel, aby mělo smysl rozšiřovat těžbu na severu Sibiře. Navíc by vláda měla zrušit zákaz činnosti soukromých firem v těžařském sektoru, aby posílila zahraniční investice. Negativně se projevují i sankce EU a Spojených států, jež se týkají také obchodu s těžařskými technologiemi.
Ekonomický deník Vedomosti kritizuje to, že se režim prezidenta Vladimira Putina stále nerozhodl opustit cestu podpory fosilních zdrojů ve prospěch obnovitelných zdrojů.
„Ruské úřady nemají v úmyslu opustit ropný věk. Jsou připraveny utratit peníze z rozpočtu na rozvoj těžby ropy a plynu v Arktidě i když není známo, kolik bude těchto zdrojů v budoucnu potřeba,“ napsal deník ve svém komentáři.
Těžba ropy tvoří v Rusku 6,4 procenta HDP, vyplývá z dat Světové banky za rok 2017. V případě Norska to je 3,8 procenta. Ve Spojených státech jen 0,18 procenta HDP.
Dále čtěte:
Rusko oživuje plynovod South Stream. Gazprom zahájí stavbu k Černému moři
Prognóza měnového fondu: Plyn i elektřina musí zdražit o desítky procent
Tepelná čerpadla sehrají při snižování emisí klíčovou roli, říká manažer Stiebel Eltron Matten
Norský ostrov se zbaví energetické závislosti na pevnině. Díky vodíkové elektrárně
Levnější než baterie: opuštěné těžební šachty mají sloužit jako zásobárna obnovitelné energie
