Problémem aktuálního dění kolem Volkswagenu je, že u vznětových motorů nelze současně snižovat spotřebu paliva i objem emisí. Pokud zlepšíte jedno, pravděpodobně zhoršíte druhé. Představa, že motor může být maximálně úsporný, výkonný a čistý, byla maximálně mylná.
Všichni to ale po výrobcích chtěli. „Chovejte se ekologicky!“ znělo z Bruselu. Jenže aby inženýři a konstruktéři aut dostáli všem příkazům a „doporučením“, museli by popřít chemické zákony. Snažili se, ale po čase jim došel dech.
Byznys šlapal, etika dostávala na frak. To je meritum celého případu Volkswagen. Ten dnes argumentuje, že se v podstatě nic nestalo. Software, který upravili, nijak neovlivnil výkon motoru, jeho způsobilost. Jenže to nebyla až tak pravda. Dozvuky především ekologické bude pociťovat ještě příští generace. Nejen že výrobce neomezil škodliviny v ovzduší, ale naopak jich tam více vypustil.
Přečtěte si: Politici začnou bušit nejen do Volkswagenu, podvádí asi i ostatní
Dieselová auta mají životnost kolem šestnácti let. A až tahle doba uplyne, ojeté automobily poputují do rozvojového světa. Pak to odnesou i ti nejchudší.
Elitní právníci
Volkswagen už si najal právnická esa, aby ho z průšvihu vysekala. Chová se podobně jako jiní „ekologičtí vandalové“ – BP po havárii plošiny Deepwater Horizon nebo Shell po úniku ropy v Nigérii.
Určitě dostojí všem svým povinnostem. Bude čelit žalobám, zaplatí astronomické pokuty. Pokusí se omezit škody, vrátit se k byznysu. Podobně se ale budou chovat i další, o kterých se nyní příliš nemluví a jsou spoluviníky. Třeba vlády vyspělých zemí – ty by mohly okamžitě zakázat vjezd dieselovým vozům do center měst, uvést v platnost normu Euro 6. Jenže u toho by nemělo zůstat. Svědčí o tom ostatně i diskuze posledních dnů.
Najednou zní unisono, že dieselové motory jsou „zřejmě“ slepá ulička. A jejich prodeje již začínají v mnoha evropských zemích stagnovat. Po letech růstu dochází k obratu.
Náklady bývají vyšší
Volkswagen odhaduje, že svolávací akce kvůli podvodnému softwaru bude stát zhruba 6,5 miliardy eur. Ovšem ta částka se zcela jistě vyšplhá výše. Automobilky v minulosti v podobných případech platily nakonec vždy mnohem více, než zprvu odhadovaly.
Před několika dny například General Motors oznámil, že zaplatí 900 milionů dolarů za svolávací akci týkající se problému se zapalováním. Toyota loni souhlasila s tím, že zaplatí 1,2 miliardy dolarů, aby urovnala spor kolem bezpečnosti svých vozidel. A nyní miliardový podvod Volkswagenu. Během pár let zasáhly tři největší výrobce obří skandály se společným jmenovatelem: záměrem fixlovat.
Nejsou to snad jasné důkazy toho, že automobilky jsou dnes už příliš velké na to, aby se daly spolehlivě uřídit? Dokladem toho stavu je i bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn. Před několika dny rezignoval s tím, že o ničem nevěděl. To nesvědčilo o jeho kompetentnosti. Pokud „věděl“, hrozily by mu nyní žaloby. A pokud „nevěděl“, zklamal jako šéf.
Důvěryhodnost automobilového průmyslu je v troskách. Pokud se něco nezmění, budou výrobci známější svými podvody než auty.
Čtěte také:
Pavel Páral: Supi už jsou ve vzduchu
Dan Ťok: V Česku je 148 tisíc aut, která můžou obejít emisní testy
