Komerční bankéři usilují o státní podporu na úkor České exportní banky
Zásadní změnu v podpoře financování českého vývozu žádá ČSOB, největší česká banka podle hodnoty aktiv. ČSOB navrhuje, aby stát při poskytování zvýhodněných exportních úvěrů více využíval komerční banky a přestal preferovat státní Českou exportní banku. Bankéři z ČSOB poslali příslušný návrh do České bankovní asociace a její pracovní skupiny pro exportní financování. Tento třináctistránkový dokument, který má týdeník EURO k dispozici, se ovšem - asi záměrně - objevil i na vládních úřadech.
Zatím jde o čistě pracovní návrh a není jisté, zda jej podpoří také zástupci některých dalších českých komerčních bank. Pro mnohé překvapivá aktivita ČSOB, díky níž by tato banka měla fakticky více profitovat ze státní proexportní politiky, přichází v době, kdy se ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska naopak rozhodlo banku s belgickými akcionáři ze skupiny KBC odříznout od toku státních peněz. Stát vede s ČSOB arbitrážní spory, které souvisejí s převzetím bývalé IPB.
Návrh zrušit ČEB.
V materiálu předloženém ČSOB se uvádí, že Česká exportní banka (ČEB) „má zvláštní výsadní práva, která ji staví vůči komerčním bankám do konkurenčně nerovného postavení“. Předkladatelům návrhu zvlášť vadí, že ČEB získala nejen oprávnění zprostředkovávat státem poskytované úrokové subvence, ale také přímo nabízet exportní úvěry. Tyto formy státní podpory vývozu uplatňují i jiné členské státy Evropské unie. Ale jejich souběh uvnitř jedné instituce na podporu exportu je podle materiálu z dílny ČSOB unikátní. Dle jiných zdrojů však tento model, který Česko použilo v případě ČEB, není zvlášť mimo EU ničím výjimečným.
ČSOB chce de facto zrušit exportní banku v její dnešní podobě. V každém případě by podle návrhu mělo být zrušeno oprávnění ČEB přímo poskytovat exportní úvěry. Samotnou exportní banku by pak údajně bylo možné převést pod státní pojišťovací společnost EGAP. Podle jiné varianty návrhu by sice ČEB existovat nepřestala, ale nadále by se věnovala pouze zprostředkování státních úrokových dotací komerčním bankám.
ČSOB si stěžuje rovněž na rozdělování výnosové marže, která podle zákona náleží exportní bance z úrokově zvýhodněného financování vývozu. V případech, kdy ČEB na základě současné praxe poskytuje refinanční úvěry komerčním bankám (které zase úvěrují příslušnou exportující firmu), rozděluje tuto marži půl na půl. ČSOB v tomto rozdělení vidí nevýhodu pro komerční banky. Navíc odmítá samotný princip refinančních úvěrů, jež by chtěla zcela nahradit systémem dorovnání úroků - tedy úhradou úrokových rozdílů komerčním bankám.
Na co nelze rezignovat.
Představitelé České exportní banky se k návrhu ČSOB nechtějí vyjadřovat, protože jde podle nich pouze o jeden z podkladů pro pracovní skupinu bankovní asociace. Sama ČEB navrhuje vytvoření pracovního týmu, který by se formami státní podpory při financování exportu zabýval.
Generální ředitel ČEB Josef Tauber nicméně týdeníku EURO řekl, že přímé poskytování úvěrů exportní bankou má v Česku stále svůj smysl. „Neměli bychom rezignovat na vývoz velkých investičních celků,“ zdůrazňuje Tauber. ČEB v minulosti poskytla úvěry českým firmám například na investice do tepelných elektráren v Číně či Turecku, značně se věnuje financování exportu do Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Práce na takových kontraktech trvá i několik let a jednotlivé komerční banky se do ní samy mnohdy nehrnou. Na druhé straně ČEB zdůrazňuje, že často vytváří konsorcia pro financování exportních transakcí právě s komerčními bankami.
Rizikovější oblasti.
ČEB je schopná podpořit export i do rizikovějších teritorií, pokud je to v zájmu českých firem a v souladu s celkovou koncepcí českého exportu. Komerční banky se proti tomu rozhodují spíše podle toho, jaký jim samotným přinese příslušná transakce zisk. Soukromé banky se mohou řídit i podle toho, do jakých teritorií chtějí vstupovat jejich mateřské společnosti v zahraničí.
Josef Tauber uvádí, že exportní banka v minulosti pomohla na nohy některým českým podnikům, které se ocitly v krizi a neměly šanci získat úvěr od komerční banky. Díky novým odbytištím pak bylo možné udržet pracovní místa v Česku. Některé takové firmy se později opět vrátily ke komerčním bankám. Jako příklad Tauber uvádí společnost Zetor.
Podíl aktivit financovaných Českou exportní bankou na celkovém českém vývozu (ať už podporovaném či nepodporovaném státem) je přitom malý. V prvním pololetí letošního roku činil 0,49 a za celý loňský rok 0,17 procenta. „Rozhodně neotřásáme pozicí komerčních bank,“ zdůrazňuje Josef Tauber.
