JAKUB ŠPALEK Herce Jakuba Špalka si možná pamatujete z filmu Šakalí léta. Ne už tolik se o něm ví, že řídí společnost s obratem přes deset milionů korun ročně. Samozřejmě - je to divadlo. Divadlo v pražské Celetné hraje přes 400 představení ročně.
**JAKUB ŠPALEK
Herce Jakuba Špalka si možná pamatujete z filmu Šakalí léta. Ne už tolik se o něm ví, že řídí společnost s obratem přes deset milionů korun ročně. Samozřejmě - je to divadlo.
Divadlo v pražské Celetné hraje přes 400 představení ročně. Divadelní spolek Kašpar, který zde má domovskou scénu (ale není jediným souborem, jenž tu hraje), stojí před diváky více než tři sta padesátkrát v roce. Co by za takové vytížení dala jiná divadla a soubory v Česku. Za úspěchem divadla stojí Jakub Špalek a jeho firma Gaspar.
Gaspar je v podstatě servisní společnost divadla. Divadlo v Celené si pronajímá od Divadelního ústavu. To poté pronajímá dál. Stará se o provoz přilehlé kavárny, rekonstrukce, repertoár i produkci. Špalek také stojí v čele občanského sdružení Kašpar, které představuje vlastně samotný soubor, v němž je nyní 36 herců. Do toho sám hraje a režíruje.
„Důvod, proč je divadlo tak podnikatelsky úspěšné, je fakt, že celou práci zvládáme ve velice málo lidech. Člověk v hledišti nepozná, že kolem toho, co se děje na jevišti, běhá hrstka lidí. Jeden člověk má na starosti techniku, další se stará o herecký soubor, jiný člověk dělá propagaci a jeden se stará o peníze. Nevýhodou tohoto systému je, že kdykoliv se něco stane, odnesu to já, protože nemáme žádný systém podšéfů a nadšéfů, který by ten průšvih zbrzdil,“ vysvětluje Špalek.
Jeho den je poměrně nabitý. Do divadla přichází na osmou, od devíti má porady, mezi desátou a druhou odpolení zkouší s herci. Pak až do čtyř vyřizuje záležitosti v divadle. Mezi čtvrtou a šestou spí, pak jde znovu do divadla. Buď sám hraje, nebo jen dohlíží. V noci mezi jedenáctou a jednou si připravuje poznámky pro zkoušení nových her.
„Je mi jasné, že hodně riskuju. Ale to je pro mě přirozená věc. Někdo mi kdysi řekl: Jakube, vy nejednáte podle svých finančních možností. Ale kdybych to dělal, tak jsme nikdy nevznikli a já bych neudělal dvě třetiny práce,“ dodává Špalek.
