Rittig a dopravní podnik aneb Jak se dělí miliardy

Odposlechy odhalují, jak to bylo s další obří zakázkou pražského dopravního podniku.

Dvacátého sedmého března 2012 se v pokoji číslo 26 pražského hotelu Ventana sešlo několik lidí. Mimo jiné lobbista Ivo Rittig, jemu spřízněný advokát David Michal a bývalý šéf české pobočky švédského Saabu Jindřich Špringl. Schůzku nahrál Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

Z analýzy odposlechů, které se týdeníku Euro podařilo získat, vyplývá, že muži řeší zakázku Komplexního bezpečnostního systému pražského metra (KBS) za čtyři a půl miliardy korun. Špringl byl šéfem české pobočky společnosti Saab, která v konsorciu s firmou AŽD tuto zakázku získala, do února roku 2012. Když Nadační fond proti korupci upozornil na možné vyvedení až 100 milionů korun ze zakázky do offshorových struktur, byl Špringl ze své funkce odvolán, Saab ze zakázky odstoupil a dodnes v ní pokračuje AŽD se subdodavateli. Až teď vychází najevo, co konkrétně Špringl se známým lobbistou řešil. Jak se do lukrativního kontraktu dostat zpět.

Co řešíme teď?

„Co řešíme teda teď?“ začíná Rittig. Michal a Špringl ho informují o možném nákupu renomované bezpečnostní firmy Sieza, která by do miliardového projektu KBS mohla vstoupit. „Prostě mám domluvený, že buď to bude nějaká investiční skupina, nebo banka… Jak to postavit? Jestli to kupuju já jako fyzická osoba, nebo postavit nějaký právní subjekt a koupit to financování teda od Penty, vy budete mít nějakou dohodu?“ otevírá Rittig možnost financování nákupu předzaložené firmy, která by do kontraktu s pražským dopravním podnikem vstoupila jako subdodavatel.

„Je to předběžně domluvený, že když jim vysolíme prachy, tak oni nám to ve svý podstatě jakoby půjčej, no, když jim vysolíme prachy,“ reaguje Rittig. „No, a jako skrytě prostě ty podíly, aby…,“ pokračuje Špringl o tom, jak zastřít skutečného vlastníka firmy. „Jako skrytě, já nevím, co v tomhle režimu, co to znamená skrytě, jestli ty firmy, který znáš, mají taky skrytý vlastníky, nebo…

Jediný význam má napsat to na něho, protože odešel ze Saabu a zná to. Tak to na něj napsat a udělat s ním opce a podíl a hotovo,“ popisuje Rittig.

„Jediný mám ještě představu, že odtáhnu vlastně osm až deset lidí ze Saabu,“ pokračuje Špringl. „Že to má logiku, skončil v Saabu, nepohádal se, koupil si novou firmu, půjčil si od Penty,“ přitakává Rittig.

„A ten druhej jednatel má taky téčko (bezpečnostní prověrku - pozn. red), to znamená, že tam můžou fungovat dva jednatelé, aby tam byla nějaká zastupitelnost, a vybudovat firmu a my bysme tam měli někde prostě skrytý nějaký opce, že jo…,“ doplňuje ho Špringl.

Následně řeší kyperskou větev akce. „Oukej. Takže ten příběh, byl Špringl vlastník, odešel ze Saabu, přetáhl si lidi, umí to, má tajný, Penta mu to zainvestuje, koupil si svoji firmu, přestal bejt zaměstnanec… Je to dobrý, že se to nikdo nedoví, že si to všichni postaví na Špringlovi jako na jménu, což je logický, a bude to mít svůj příběh a my za to budem lobbovat, to je celý,“ glosuje Rittig návrh možného řešení, jak pomoci Špringlovi znovu vstoupit do miliardového projektu pražského dopravního podniku.

„Oficiálně to bude tak, že celý ty prachy budou půjčený,“ navazuje právník David Michal. „Jasně, jasně, protože to NBÚ už nebude sledovat, kde na to Penta ty prachy sebrala,“ doplňuje Špringl. Následně se dohaduje rádio vý klid, žádné telefonáty či e-maily.

Chtějí mě zdiskreditovat

Viděno optikou Jindřicha Špringla, popsaný příběh jako by se ale vůbec nikdy neodehrál. Společnost Analogia, kterou koupil, se podle jeho slov stala partnerem AŽD v době, kdy ji nevlastnil ani nebyl jejím statutárním zástupcem. V době vstupu do projektu patřila neznámé právničce Kateřině Říhové, Špringl si ji pořídil v roce 2014. Dlužno dodat, že společnost bez renomé a respektovaného odborníka by se k tak obří zakázce dostala jen stěží, ale povedlo se.

Podle Špringla je Říhová „neobyčejně schopná manažerka a mezinárodně ostřílená, zkušená a vzdělaná právnička“. To ona podle něj Analogii vtiskla náplň, image.

V dubnu 2014, po stoprocentním vstupu Špringlových firem ale byla tato „ostřílená manažerka“ z funkce člena představenstva odvolána a jeho jediným členem zůstal Špringl.

A jak je to s Ivem Rittigem? Jindřich Špringl připouští, že se s ním stýkal jako obchodní a později generální ředitel Saabu. „Přirozeně jsem jednal s mnoha lidmi, včetně pana Rittiga. Vždy jsem respektoval nejen české zákony, ale v mnohém ohledu přísnější etické kodexy společností, pro které jsem pracoval,“ tvrdí ale.

S Rittigem prý nikdy obchodní případy neřešil. Jeho vztah k němu byl prý čistě profesionální a neosobní. „V dalším období, tedy březen 2012 až květen 2016 jsem pana Rittiga náhodně potkal pouze jednou,“ řekl a doložil chronologii nabytí svých firem, jež na projektu KBS propletencem vlastnických vztahů přes Analogii participují.

„Je zcela zřejmé, že pan Rittig s těmito společnostmi nemůže mít žádný vztah, nikdy je nevlastnil, neměl ani on, ani žádná jiná osoba žádnou opci či nijakým způsobem se nepodílel na obchodních aktivitách a ani nijakým způsobem se nepodílel na vedení společností,“ tvrdí dále Špringl. Zajímavé je, že týdeník Euro se na opce, o kterých se mluví v hotelu Ventana a které zmiňuje sám Špringl, neptal.

„Od poloviny roku 2013 jsem neustále konfrontován těmito dotazy a cíl je jediný. Je to zdiskreditování mých obchodních aktivit, které pravidelně používá moje konkurence. Není to náhodou, protože projektem KBS se rozbila dominance a do jisté míry i monopol, který v dopravním podniku vládl dlouho a zintenzivnil se za doby generálního ředitele Martina Dvořáka,“ uzavírá Špringl. Koho má na mysli konkurencí, ale nespecifikoval.

Zpět k odposlechu z pokoje hotelu Ventana se ale vrací právník David Michal, tedy jeden z účastníků rozhovoru. Otázky týdeníku Euro zodpověděl s upozorněním, že „určitě pochopíme limity, které je povinen respektovat z hlediska advokátní mlčenlivosti“.

„Mohu potvrdit, že klienti naší advokátní kanceláře evidují za některými společnostmi pana Špringla nevypořádané a z části sporné pohledávky a závazky, které se vážou k období počátku fungování těchto společností v roce 2013. Týkají se jejich proběhlého financování ze soukromých zdrojů a rovněž lobbistické podpory. Stejně tak zůstaly otevřené a sporné původně dohodnuté výše akciových podílů v některých společnostech,“ rozporuje Špringlova slova David Michal, který autenticitu záznamu Šlachtova ÚOOZ potvrdil.

O Rittigovi nevíme

A jak vnímá průběh zakázky zadavatel - pražský dopravní podnik? Jak již bylo uvedeno, maximální cena díla je smluvně stanovena na téměř čtyři a půl miliardy korun bez DPH. „Z uvedené částky byla již část 248 898 943 korun vyčerpána před uzavřením dodatku číslo 2. AŽD se následně zavázalo dodržet dvacetiprocentní snížení ceny na všech částech díla kromě vlakového zabezpečovače, tudíž konečná cena bude nižší než původní smluvní částka, výsledně to bude 3,816 miliardy korun,“ uvedl mluvčí dopravního podniku Jiří Štábl.

Po odečtení platby Saabu ve výši 249 milionů korun, tedy AŽD a jeho subdodavatelé utrží zhruba 3,567 miliardy korun. Špringlova firma Analogia podle něj neúčtuje přímo dopravnímu podniku, proto její participaci nejde vyčíslit. Ani Špringl o její výši mluvit nechce. „Co se týče obchodních a ekonomických stránek nebo vazeb na jiné subjekty, ty ani u jiných zakázek nikdy nekomentujeme,“ doplňuje mluvčí AŽD Jiří Dlabaja.

A jak je to s účastí lobbisty Iva Rittiga, která je z odposlechu ÚOOZ více než zjevná? „Nevíme o tom. Zakázka probíhá zcela v souladu se zadáním investora, není tedy důvod se čehokoli obávat. Nejsme si vědomi ničeho, v čem by naše společnost nebo samotná zakázka porušila zákon. Policie nás ve věci KBS nekontaktovala,“ uzavírá za AŽD Dlabaja.

Také podle Jiřího Štábla pražský dopravní podnik s Ivem Rittigem na téma KBS nikdy nejednal. „Projekt KBS je smysluplný, realizuje potřebnou rekonstrukci bezpečnostních systémů v metru a zároveň jejich integraci, což umožňuje dopravnímu podniku reagovat na možné bezpečnostní hrozby s využitím nejmodernějších technologií a postupů v dané oblasti. Projekt je a bude realizován v souladu s uzavřenou smlouvou,“ dodává Štábl.

Ale jak vidno z odposlechu, existují i smlouvy jiné - ústní a neveřejné - a o těch není radno příliš vědět. Důležité je, když byznys jede. Maximální cena díla je smluvně stanovena na téměř čtyři a půl miliardy korun bez DPH.

Přečtěte si také:

Stane se z celní správy Babišova státní bezpečnost?

Komentář: Fiktivní konec Dalíků v Čechách