Mnoha drobným podnikatelům se může v důchodu výrazně propadnout životní úroveň. Tomu se vyhnou jen tím, že si budou sami v produktivním životě vytvářet rezervu nebo si budou platit vyšší důchodové pojištění.
Autor: Jan Třeštík
Podnikatelé, kteří působí jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a kteří spoléhají ve stáří jen na státní starobní důchod, se budou muset smířit s poměrně chudým stářím. Neplatí si totiž dostatečně vysoké důchodové pojištění. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení.
OSVČ mají na rozdíl od zaměstnanců tu výhodu, že si výši důchodového pojištění mohou do značné míry určit sami. Stát jim stanoví jen minimální pojistné na základě jejich příjmů a výdajů. Jenže drtivá většina OSVČ se těchto minimálních předpisů pojistného drží, což pro ně ale v budoucnu bude znamenat nízký důchod. „Snaha navyšovat pojistné s blížícím se odchodem do důchodu, aby OSVČ měla nárok na vyšší důchod, je malá,“ říká Anna Franková z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Kolik platíme na důchod
Pro výpočet důchodu jsou rozhodující vyměřovací základy, z nichž si podnikatelé pojistné na důchodové pojištění počítají. Tento vyměřovací základ pro výpočet důchodového pojištění tvoří polovina ze základu pro výpočet daně z příjmů. Zjednodušeně řečeno je to polovina z rozdílu mezi příjmy a výdaji nebo mezi příjmy a paušálním odpočtem, který skutečné výdaje nahrazuje. Naopak zaměstnanci se pojistné vypočítává z celé hrubé mzdy, tedy z celkových hrubých příjmů, které tvoří i základ pro výpočet důchodu. Jenže většinu za ně platí zaměstnavatelé.
„Podle přehledů za rok 2008 má přibližně 92 procent OSVČ měsíční vyměřovací základ pro výpočet důchodového pojištění v rozmezí od nuly do 20 tisíc korun,“ dodává Franková.
Třicet let zpátky
Do výpočtu starobního důchodu se počítají vyměřovací základy za posledních třicet let před nástupem do důchodu. Nepřihlíží se k příjmům z doby před rokem 1986. Pokud tedy podnikatel odejde do důchodu v roce 2041, začnou se mu do výpočtu důchodu promítat příjmy, respektive vyměřovací základ už za rok 2011, uvádí Franková.
Při výpočtu důchodu se nejdříve vyměřovací základy za jednotlivé roky vynásobí přepočítacím koeficientem, který stanovuje každý rok vláda. Z takto získané částky se vypočítá průměr. Z něj se následně počítá základ po výpočet vlastního důchodu.
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra, stejná pro všechny druhy důchodů, v roce 2010 činí 2170 korun měsíčně. Procentní výměra se vypočítá ze základu pro výpočet důchodu. Závisí na počtu let, po které byl podnikatel důchodově pojištěný. Nárok na důchod ovšem získá pouze v případě, že byl pojištěný dostatečně dlouhou dobu. To je pro letošek 26 let. Tato povinná doba se bude každý rok prodlužovat o rok, až v roce 2019 dosáhne délky 35 let.
Pokud OSVČ dostává řádný starobní důchod, může dál podnikat. To může být pro řadu podnikatelů, kteří si platili minimální důchodové pojistné a nemají našetřenou dostatečnou rezervu na stáří, jediná šance, jak si zachovat předchozí životní úroveň.