Bývalý premiér a jeho žena koupili podíl v podniku Moravia Energo
Stanislav Gross je zpátky v byznysu. Opět podniká. Zhruba před půl rokem si spolu s manželkou Šárkou koupili zřejmě až 31procentní podíl ve firmě Moravia Energo - významné energetické společnosti s velkým růstovým potenciálem, která jen loni vydělala před zdaněním přes sto milionů korun.
„Je to skoro dva a půl roku, co jsem odstoupil z funkce předsedy vlády, od té doby se snažím najít místo v normálním civilním životě tak, abych dělal práci, která mě baví, a zároveň vydělal dostatek finančních prostředků. Pracuji v advokacii, vedle toho ještě podnikám na živnostenský list a koupil jsem spolu s manželkou minoritní podíl v uvedené firmě, která má podle mého názoru všechny předpoklady k tomu, aby dlouhodobě prosperovala. Nákup podílu pro nás zhruba před půl rokem standardním způsobem realizovala instituce, která má k této činnosti oprávnění a nyní má v držení předmětné akcie jako ručení do doby, než celý úvěr splatíme. Vzhledem k smluvním závazkům o mlčenlivosti je to asi tak vše, co mohu sdělit,“ reagoval Gross minulý týden na dotaz týdeníku EURO.
Chrenek chce 100 procent.
Majoritním vlastníkem Moravia Energo je společnost Enias, kterou kontroluje ocelářský magnát Tomáš Chrenek. „Ovládáme 69procentní podíl, zbývající akcie jsou na doručitele, které na valné hromadě zastupuje právní kancelář Advia,“ řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Chrenek. Koho advokáti zastupují, prý neví. Enias podle Chrenka navíc zvažuje, že pověří své právní zástupce, aby zjistili, proč nebylo naplněno její předkupní právo na akcie Moravia Energo.
„Považuji za klíčové pro další rozvoj společnosti, aby sto procent jejích akcií ovládala firma Enias,“ dodal Chrenek. Kolik akcií Gross v Moravia Energo přesně ovládá, bude zřejmé po nejbližší valné hromadě společnosti. Její majoritní vlastník totiž plánuje odhlasovat změnu formy všech akcií na majitele.
Moravia Energo patří mezi nejvýznamnější tuzemské obchodníky s elektřinou a je nezávislá na společnosti ČEZ. Loni zobchodovala 1,8 terawatthodiny elektřiny, letos vedení firmy počítá s prodejem kolem 2,5 terawatthodiny. Tím by obsadila asi pět procent českého trhu. Firma vlastní strategickou linku vysokého napětí, která spojuje Česko s Polskem. Jen loni v Polsku koupila 384 tisíc gigawatthodin elektřiny, která je zhruba o 20 procent levnější než v Česku.
Odborníci oslovení týdeníkem EURO považují Moravia Energo za perspektivní firmu s velkým potenciálem. Svá tvrzení dokládají i čísly. V roce 2004 firma vydělala před zdaněním necelých 47 milionů korun, loni to bylo 100 milionů korun, po zdanění 72 milionu. Letošní odhady dokonce hovoří o nezdaněném zisku ve výši 138 milionů korun. Současnou tržní hodnotu společnosti odhadují analytici minimálně na miliardu korun, což vychází ze vzorce, kterým se v dnešní době stanovuje cena energetických podniků: hrubý zisk násobený deseti. V tomto případě by hodnota Grossova podílu dosahovala částky kolem 300 milionů korun. Na tom se shodují i investiční bankéři oslovení týdeníkem EURO.
Na první pohled se zdá, že se jedná o skvělou investici. Podíváme-li se však na akvizici Grossových zblízka, vynoří se mnoho otázek, na které bývalý premiér zatím odmítá odpovídat.
Dvě varianty.
Za kolik tento podíl Grossovi pořídili? Jsou pouze dvě možnosti: za tržní cenu, nebo za jinou, každopádně nižší. Tržní cena 31 procent firmy je dnes odhadována zhruba na 300 milionů korun.
Nejdříve rozeberme variantu druhou, tedy možnost, že Grossovi akcie pořídili za jinou než tržní cenu, mnohem levněji. V tomto případě se ale okamžitě musíme ptát, jakou má transakce logiku? Jak se Grossovým povedlo přesvědčit prodávajícího, aby jim akcie prodal pod cenou? Proč by to dělal? Podlehl neznámému nátlaku? Nebo platil za službu z minulosti a nyní Grossovi řekl: Stando, udělal jsi pro nás mnoho, dlužíme ti, sežeň nějakou investici, my ti na to půjčíme, pak to odepíšeme! Nebo se jedná o předplatné sponzoringu pro případ, že se Gross opět objeví ve vrcholné politice? Příliš absurdní a drsné, že? Takové obchody se přece v českém prostředí už nedělají. Proto se vraťme k reálnější variantě, té tržní. I zde musejí Šárka a Stanislav hodně, ale opravdu hodně vysvětlovat. Problém totiž spočívá v minoritním podílu, který není ani blokační.
Problém v bance.
Aby plnou cenu nákupu menšinového podílu fyzickou osobou financovala banka, to není v České republice vůbec jednoduché a bankéři se shodují, že jde o téměř nemožnou transakci. „Jde o vysoce rizikovou investici. Není záruka, z čeho by klient splácel svůj úvěr,“ konstatoval investiční bankéř České spořitelny Slavomil Fabiš. Podle něj je sice možnost splácet úvěr z dividend, jenže v takovém případě by musely být jasně a nezpochybnitelně upraveny vztahy s majoritním akcionářem nebo se všemi, kdo mohou mít majoritu. Jinými slovy, aby většinový podílník nezablokoval výplatu dividend jako zdroj splácení úvěru. I tak ale banka vyžaduje jasné zdůvodnění smyslu transakce, tedy podrobný plán nakládání s tímto podílem, a alespoň nějaký rezervní zdroj financování úvěru.
Stejná odpověď přišla i z ČSOB. „Transakce tohoto typu jsou v podstatě těžko financovatelné dluhem a banky je na trhu neposkytují,“ shodli se investiční bankéři z ČSOB. „Výjimkou by mohl být extravýhodný nákup takzvaného blue-chipsového aktiva, kde hodnota takového aktiva a jeho likvidita je dostatečná k uhrazení splátky úvěru s dostatečnou rezervou, ale pak je takový nákup spíše podezřelý,“ doplnil Tomáš Kopecký z ČSOB. I ve vší úctě k perspektivě firmy Moravia Energo však o jejích akciích jako o blue-chips hovořit nelze.
Speciální úvěr na nákup podílů ve společnostech má připravený pro fyzické i právnické osoby Komerční banka, a to i na nákup minoritního balíku. I tak by ale banka nikdy neposkytla stoprocentní úvěr na menšinový podíl. „Jde o střednědobý nebo dlouhodobý úvěr, který se ale poskytuje za podmínky, že klient bude 30 procent kupní ceny hradit z vlastních zdrojů. Spolu se žádostí o úvěr navíc klient předkládá dokumenty opravňující k podnikání, finanční výkazy, popřípadě další podklady k vyhodnocení žádosti,“ sdělila Zuzana Cepelková z odboru komunikace Komerční banky. Z těchto podmínek vyplývá, že jestli Grossovi šli pro úvěr do Komerční banky, zřejmě nepochodili.
Zvyklosti trhu. Podívejme se ale na případ, který se částečně podobá akvizici manželů Grossových. Před třemi lety prodával ČEZ svůj minoritní podíl (34 procent) v Pražské energetice, což je zhruba desetkrát větší společnost než Moravia Energo, ale její core-business je v zásadě stejný. Skupina J&T za 34 procent Pražské energetiky nakonec zaplatila podniku ČEZ 4,4 miliardy korun. Investice do menšinového podílu v Pražské energetice se této finanční skupině vrátí zhruba za osm let, počítá-li s průměrnými ročními dividendami nad 400 miliony korun. Rozdíly mezi akvizicí Grosse a J&T jsou ale zásadní. PRE je veřejně obchodovaná firma, Moravia Energo není, J&T je finančně silnější než občan Stanislav Gross, 34 procent umožní skupině J&T, že bez jejího souhlasu zbytek akcionářů neprosadí ve společnosti nic, co vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů, Gross se svými 31 procenty akcií ve firmě Moravia Energo neovlivní v zásadě nic. Přesto údajně byly banky ochotny financovat akvizici J&T v Pražské energetice pouze z poloviny. Není pravděpodobné, že by nějaká solidní finanční instituce půjčila Grossovým na nákup 31 procent akcií více než polovinu.
Silná pozice to není.
Logika bankéřů, když úvěrují nákup akcií, je taková, že půjčí jen tolik, pod kolik cena akcií nemůže jít. Jinak hrozí ztráta. Jelikož akcie firmy Moravia Energo nejsou veřejně obchodovatelné, tuto cenovou hranici je téměř nemožné určit.
Z reakcí bank a z případu akvizice J&T tedy lze dovodit, že jestli Gross akcie pořídil za tržní cenu, pak v České republice neexistuje banka, která by mu na to půjčila sto procent. Znamená to, že Gross by minimálně třetinu peněz musel zaplatit z vlastních zdrojů. V tomto případě třetina se rovná zhruba stu milionů korun. Kde na to Standa se Šárkou vzali? Z odpovědi Grosse přitom vyplývá, že úvěr poskytla některá z velkých finančních institucí (viz Energetická rozhodnutí). Byla to banka? Pak to neodpovídá zvyklostem na trhu.
Gross týdeníku EURO tvrdí, že za úvěr ručil akciemi firmy Moravia Energo. K čemu bude bance 31 procent akcií, když úvěr bývalého českého premiéra defaultuje? Akcionář, který drží 69 procent, si může s firmou dělat, co chce.
„Jestli ručil jen akciemi, které navíc nejsou likvidní, tak bych velmi rád viděl tu banku,“ řekl týdeníku EURO ředitel jedné investiční banky. „Podíl 31 procent je velmi slabá pozice. Neovlivní nic, ani cash flow, ani vyplácení dividend,“ dodává. Existuje-li ale dohoda mezi akcionáři o rozdělení zisku na několik let dopředu, pak by existovala i možnost, jak transakci bankou částečně financovat. Taková dohoda však mezi Stanislavem Grossem a zástupcem majoritního akcionáře zjevně neexistuje.
Bez dividend!
Gross počítá s tím, že část dluhů uhradí z dividend. K jeho velkému zklamání však akcionáři letos odsouhlasili výplatu zhruba jen tří milionů korun. Zbytek zisku se použije na rozvoj společnosti. A ten firma hodlá rozjet v opravdu velkém stylu, ročně chce investovat zhruba 200 milionů korun. Krom jiného v Srbsku, kde již několik měsíců vyjednává o otevření dolů na hnědé uhlí a výstavbě dvou bloků tepelné elektrárny, každý o instalovaném výkonu 150 megawattů. Moravia Energo je aktivní i v plynárenství. Vyjednává o vybudování plynovodu z českých Třanovic na polské území. Na projektu chce spolupracovat kromě jiného se společností RWE Transgas. Investice do plynovodu bude zhruba 400 milionů korun. Firma ovládá teplárnu Teplo Jaroměř a telekomunikační společnost Bicorn a staví několik menších kogeneračních jednotek, které spalují důlní plyn. Takže na dividendy se Grossovi těší zřejmě marně. Gross doufá, že se mu nákup minoritního podílu nakonec vyplatí, ale mnohem pravděpodobnější je opak. Investice může být kdykoliv znehodnocena, bude-li většinový akcionář chtít. Kdyby společnost Enias rozhodla zvýšit základní jmění a Gross by se na tomto procesu nepodílel, jeho jedenatřicetiprocentní podíl se může smrsknout třeba na tříprocentní. Připusťme ale, že v případě firmy Moravia Energo vytlačení minoritního akcionáře touto cestou nebude levné, protože podnik má poměrně vysoký základní kapitál.
Kdo je protihráč?
Proč Tomáš Chrenek nechal volně běžet 31 procent akcií a svoji majoritu už dávno nedokoncentroval? Minoritní podíl musel či musí patřit někomu, kdo je finančně nebo politicky dostatečně silný na to, aby tuto pozici udržel.
Podíl 31 procent nyní mají manželé Grossovi. Kdo byl však tím akcionářem před nimi? Týdeníku EURO se to nepodařilo zjistit. Bezpečně to ví pouze bývalý premiér a jeho manželka. Akcie jsou totiž na doručitele, což znamená, že ani vedení firmy Moravia Energo nemusí vědět, kdo 31 procent akcií vlastnil…
Energetické rozhodnutí Stanislav Gross odpovídá na otázky týdeníku EURO
Týdeník EURO zaslal minulý týden Stanislavu Grossovi v souvislosti s jeho nákupem akcií ve společnosti Moravia Energo otázky. Bývalý český premiér a někdejší ministr vnitra neodpovídal na jednotlivé otázky. Do redakce poslal jeden souhrnný text.
Otázky týdeníku EURO
*Jak velký podíl jste ve společnosti Moravia Energo získal?
*Kolik jste za akcie zaplatil?
*Jak jste financoval nákup akcií, jak velkou částku jste investoval z vlastních či rodinných prostředků?
*Jak velké procento kupní ceny financoval subjekt, který Vám půjčil peníze?
*Jaká byla podle Vašich investičních analýz v době akvizice tržní hodnota Vašeho podílu?
*Jak a v jakém časovém horizontu hodláte dluh splatit?
*Je investice dlouhodobá?
*Proč zrovna podíl v této firmě, navíc jen minoritní. Kdo Vám tuto investici poradil?
*Od koho jste akcie koupil?
*Chystáte v dohledné době další podobné investice?
*Poskytla půjčku instituce, která je spřízněna smlouvou nebo kapitálově se subjekty, které pracovaly pro stát nebo dělaly se státem transakce v době, kdy jste byl premiérem, případně ministrem vnitra?
*Pracují pro firmu, která Vám půjčila finance na nákup akcií, osoby, které jsou spřízněny kapitálově nebo smlouvou se subjekty, které pracovaly pro stát nebo dělaly se státem transakce v době, kdy jste byl premiérem, případně ministrem vnitra?
Odpověď Stanislava Grosse
Předem se omlouvám za stručnost mé reakce, ale jak víte, již více než dva roky jsem mimo vysokou politiku a snažím se chránit své soukromí včetně mých pracovních a podnikatelských aktivit, a jelikož jsem soukromou osobou, není žádný důvod, proč bych měl veřejně rozebírat své osobní aktivity.
Není nic mimořádného na tom, když kdokoliv využije možnosti, které dnešní doba nabízí, pokud při tom dodržujete pravidla daná platnými zákony. To jsem udělal i já s manželkou a není žádný důvod tento krok jakkoliv zastírat.
I přes výše uvedené a přes standardní smluvní závazky mlčenlivosti vás mohu ujistit, že instituce, která pro nás tuto investici zajišťovala a také financovala, je subjekt, kde po mém soudu nehrozí střet zájmů s mým někdejším působením v exekutivě. Samozřejmě ale nemohu znát její jednotlivé kontrakty a zaměstnance, neboť jde o silnou a velkou instituci, která mimo jiné tyto služby svým klientům standardně nabízí.
Pokud jde o splátky, tak k nim budou samozřejmě využity příjmy z podílu na zisku společnosti (tak jak je v podobných případech obvyklé), případně příjem z prodeje těchto cenných papírů (pokud bych se dostal do nějakých problémů se schopností splácet). Jinak ale zamýšlíme tuto investici jako dlouhodobou záležitost, neboť jsem přesvědčen, že investice do energetického sektoru mají velkou perspektivu.
