Izrael prý bojuje proti íránskému nukleárnímu programu i prostřednictvím nájemných vrahů
Patřit mezi jaderné velmoci, tedy země, jež disponují atomovými zbraněmi a jsou schopné je samy vyrábět, je v mezinárodní politice otázkou vysoké prestiže a mimořádného významu. Není divu, že tento klub několika „vyvolených“ mezi sebe nerad přijímá další členy (viz Legálové a samozvanci). Bránit ostatním státům ve vývoji atomového arzenálu se dá nejen vytrvalou diplomacií a kontrolou mezinárodních organizací, ale i sabotážemi, špiony, nastrčenými firmami či nájemnými vrahy.
Skrytá válka
Právě druhou ze zmiňovaných metod se dle nedávného článku v britském listu Daily Telegraphu vydal Izrael, který se cítí ohrožen íránským jaderným programem. List s odvoláním na západní zpravodajce uvedl, že za smrtí Ardašíra Hassanpúra, špičkového jaderného vědce z továrny v Isfahánu, v níž se vyrábí plyn potřebný k obohacování uranu, je prý třeba hledat izraelskou tajnou službu Mossad. Hassanpúr zemřel v roce 2007 za podivných okolností údajně otravou plynem.
Další nedávná úmrtí osob klíčových pro obohacování a dodávky uranu v Íránu a Evropě jsou dle zpravodajských analytiků také důsledkem izraelských zásahů, jež mají Teherán zbavit klíčových technických znalostí přímo ve vedení jaderného výzkumu. Mluvčí izraelského premiéra Ehuda Olmerta odmítl informace Telegraphu komentovat.
Izrael však provádí podobné skryté aktivity už zhruba deset let – od doby, kdy na Írán poprvé padlo podezření, že usiluje o jaderné zbraně. Americký novinář James Risen nedávno napsal, že CIA spolu s Mossadem plánovaly mnoho sabotážních operací proti íránskému nukleárnímu programu.
Cílem izraelské kampaně je zdržet či přerušit íránský výzkum a vyhnout se přímé konfrontaci, jež by mohla vést k válce. „Vše se provádí takovým způsobem, aby (Íránci) nezjistili, co se děje,“ uvedl bývalý důstojník CIA pro Írán. „Cílem je zdržovat, zdržovat, zdržovat, dokud nejste schopní přijít s jiným řešením či přístupem.“
Právě „jiný“ přístup ve srovnání se svým předchůdcem Georgem W. Bushem by mohl nabídnout nový americký prezident Barack Obama. „Írán je pro nás skutečnou hrozbou, ale pokusíme se s ním mluvit,“ naznačil strategii hned při první tiskové konferenci v roli hlavy státu. Dle izraelských představitelů Barackova administrativa zřejmě nebude schvalovat vzdušný útok na íránská jaderná zařízení, a proto bude třeba se uchýlit k jiným variantám boje. Lze proto očekávat zesílení izraelských tajných aktivit vůči islámskému státu. „Izrael v minulosti ukázal, že neváhá popravovat zbrojní vědce nepřátelských režimů,“ prohlásil evropský zpravodajský úředník, který si nepřál být jmenován. „Dělali to v Iráku a budou to činit i v Íránu – pokud budou moci.“
Závazky se mají plnit
Vraždy jaderných vědců nejsou v dějinách ničím neobvyklým. Vlna atentátů zasáhla v polovině osmdesátých let i Francii – v době, kdy země vedla s Íránem složitá diplomatická jednání. V sedmdesátých letech se Paříž zavázala Teheránu, že mu bude dodávat uran výměnou za miliardu dolarů. Během islámské revoluce se Francie chtěla závazku zbavit, nicméně ajatolláh Chomejní trval na dodržování smluv. Začalo dlouhé období atentátů na francouzském území, které nakonec přinutily bývalého francouzského prezidenta Françoise Mitterranda závazek respektovat. Exemplárním příkladem je vražda Georgese Besse z listopadu 1986. Besse byl v letech 1956 až 1982 jednou z klíčových postav francouzského nukleárního programu.
Fyzická likvidace však nemusí být správnou cestou, jak se zbavit jaderné hrozby protivníka či donutit zemi k plnění závazků. Vince Canastraro, někdejší šéf protiteroristické jednotky CIA, se domnívá, že cíle zahraniční politiky nelze uskutečňovat prostřednictvím tajných operací, vraždy nevyjímaje: „Nemůžete se zbavit několika lidí a doufat, že to ovlivní íránské jaderné schopnosti.“
BOX
Legálové a samozvanci
- Dle smlouvy o nešíření atomových zbraní je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína.
- Další tři státy, které nebyly signatáři smlouvy, uskutečnily po jejím uzavření jaderné testy – Indie, Pákistán a Severní Korea.
- Jaderné zbraně pravděpodobně rovněž vlastní Izrael.
- Z výroby atomových bomb bývá obviňován také Írán. Ten však označuje svůj jaderný program za civilní.
