Rostoucí zadlužení USA vyvolává otázku, zda si země stále zaslouží rating na stupni AAA
Kdo je důvěryhodnějším dlužníkem – Barack Obama, nebo Warren Buffett? Dluhopisové trhy mají jasno. Agentura Bloomberg přinesla minulý týden zprávu, že dvouleté bondy Buffettovy investiční společnosti Berkshire Hathaway z února vynášejí o 3,5 základního bodu méně než obdobné dluhopisy americké vlády. Podobně na tom byly v uplynulých týdnech bondy společností Procter & Gamble, Johnson & Johnson či Lowe’s. Řečeno jinak, investoři považují tyto firmy za méně rizikové než ministerstvo financí USA, a proto oceňují jejich dluh nižším výnosem. Jack Malvey, bývalý stratég společnosti Lehman Brothers, nazval tuto situaci „mimořádně ojedinělou“ v historii dluhopisového trhu.
Děsivé náklady
Ojedinělou možná, překvapivou již méně. „Vnímání rizika státu se zvýšilo především kvůli stavu veřejných financí. Rekordní deficity a ohromný nárůst zadlužení vedly ke sblížení výnosů státních dluhopisů a velkých stabilních korporací,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Atlantik finanční trhy Petr Sklenář. Americká vláda zahltila od počátku loňského roku trh emisí dluhopisů v hodnotě 2,59 bilionu dolarů. Deficit státního rozpočtu USA se vyšplhal na poválečné maximum deseti procent HDP. To zvýšilo obavy, zda si ještě největší světová ekonomika zaslouží top úvěrové hodnocení na stupni AAA. Obvykle platí, že korporátní dluh nese investorům vyšší výnos než vládní. Tento vztah však dostal trhlinu poté, co agentura Moody’s Investors Service předminulý týden uvedla, že náklady na obsluhu amerického dluhu budou letos mezi zeměmi s nejlepším ratingem nejvyšší – s výjimkou Velké Británie. Vyjádřeno v poměru k daňovým příjmům rozpočtu dosáhnou tyto náklady v roce 2010 sedmi procent a o tři roky později téměř jedenácti procent. „Je to pohlavek vládě,“ komentoval situaci Mitchell Stapley ze společnosti Fifth Third Asset Management. „Může to být moment, kdy pravděpodobně zjistíte, že se do vašeho úvěrového profilu začíná vkrádat riziko a náklady s ním spojené mohou být poměrně děsivé,“ doplnil.
Zatímco vládní dluhy rostou, podniky své půjčky redukují. Firmy zahrnuté do indexu S&P 500 snížily dle údajů agentury Bloomberg své finanční závazky v posledním čtvrtletí 2009 o 282 miliard na rekordně nízkou úroveň 7,1 bilionu dolarů. To představuje 28 procent jejich aktiv.
Riziko pro oživení
Na problém rostoucích dluhů rozvinutých ekonomik upozornil i Mezinárodní měnový fond (MMF). Zástupce výkonného ředitele MMF John Lipsky na ekonomickém fóru v Pekingu předminulý týden uvedl, že všechny země G7 s výjimkou Německa a Kanady dosáhnou do roku 2014 poměru dluhu k HDP přes sto procent. Již letos bude tento poměr na úrovních, které byly zaznamenány v padesátých letech 20. století.
Jen stěží lze předpokládat, že by se USA dostaly do platební neschopnosti a přestaly plnit své závazky. Jednak se to v historii ještě nestalo, jednak mají možnost si peníze na splácení natisknout – samozřejmě s patřičnými důsledky pro inflaci a kurz dolaru. Problémem je, že vysoký dluh může negativně působit na budoucí hospodářské oživení. Dle odhadu MMF by udržení dluhu na pokrizové úrovni mohlo v rozvinutých zemích snížit potenciální růst ve srovnání s předkrizovou situací až o půl procentního bodu. Inflaci přitom jako prostředek boje proti dluhu MMF nedoporučuje. Namísto toho radí zaměřit se na reformy podporující růst, jako je liberalizace trhu zboží a práce, reforma zdravotnictví a penzijního systému, omezení výdajů či zvýšení daňových výnosů.
Česká klasika V České republice se zatím podíl veřejného dluhu pohybuje mezi 30 a 40 procenty HDP. Poměrně nízkou úroveň ve srovnání s vyspělými státy však znehodnocuje tempo zadlužování. Úroky z více než bilionového dluhu budou dle odhadů za letošní a příští dva roky 215 miliard korun – v průměru 72 miliard korun ročně (více viz s. 34). Přesto zatím dle viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera nemá stát problém s prodejem dluhopisů. Určitý varovný signál nicméně přinesla únorová emise patnáctiletých státních bondů, při níž ministerstvo financí (MF) prodalo o polovinu méně dluhopisů, než původně plánovalo. Singer to tehdy přičetl taktickému boji mezi obchodníky, kteří požadovali vyšší výnos, a MF, jež tyto podmínky odmítlo přijmout. Proto stále platí, že český stát má levnější financování než firmy, jako je ČEZ. Z toho lze vyvodit, že se těší vyšší důvěře. Jeho zadluženost však stoupá a investoři by mohli jednoho dne dospět k názoru, že budou požadovat vyšší výnos. A český ministr financí dopadne jako Obama.
Graf:
Riziková prémie stoupá
Výnos dvouletého státního dluhopisu USA (v procentech)
01.03. 0,80
02.03. 0,80
03.03. 0,82
04.03. 0,86
05.03. 0,91
08.03. 0,90
09.03. 0,89
10.03. 0,92
11.03. 0,97
12.03. 0,97
15.03. 0,96
16.03. 0,93
17.03. 0,95
18.03. 0,98
19.03. 1,02
22.03. 1,01
23.03. 1,02
Pramen: U.S. Treasury
