Bezpečnostní šéf resortu David Průša...
Celý podtitul:
Bezpečnostní šéf resortu David Průša hrál podivnou roli v kauze uplácení bývalé sekretářky Jiřího Čunka
Loni byla na ministerstvu obrany provedena změna ve funkci bezpečnostního ředitele. Byl odvolán Michal Mazel, odborník s dlouholetou praxí z ministerstva vnitra, soudní znalec a právník, uznávaný expert na extremismus. Jeho specializace se ukázala být více než vhodná, zejména ve světle pozdějšího skandálu se symboly jednotek SS na přilbách příslušníků „elitních“ vojenských jednotek. Do uvolněné funkce byl jmenován David Průša, vyučený spojař, který vstoupil do policejních služeb a vystudoval Policejní akademii. Ještě před jejím ukončením začal paralelně studovat i smutně proslulá práva na plzeňský způsob. Po absolvování Policejní akademie odešel do civilu (takoví policisté se republice opravdu vyplatí!) a začal působit jako advokátní koncipient. Pohyboval se v okruhu dalších rychloabsolventů plzeňských práv, známých Stanislava Grosse a obhájců Jiřího Čunka (Eduard Bruna, Petr Bernátek, Jana Rejžková).
Uhejbák
V lednu tohoto roku byli odsouzeni Roman Vaškůj a Petr Šmiřák za trestné činy podplácení a nadržování, protože nabídli úplatek Marcele Urbanové, bývalé sekretářce Jiřího Čunka, se záměrem takto od ní získat nepravdivé prohlášení, jímž by ovlivnili rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení ve prospěch obviněných Jiřího Čunka a Petra Hurty. Podívejme se, co lze vyvodit z precizního rozsudku Jiřího Barboříka, předsedy senátu Okresního soudu v Přerově, ohledně role advokátního koncipienta Průši v této kauze.
Dle Průšova kolegy Bernátka Vaškůj řekl, že „bude mít důkazy o tom, že to celé (výpověď Urbanové – pozn. red.) byla provokace, že ji (Urbanovou) musí vyprovokovat k tomu, aby prokázal, že to bylo účelově a že to dělá ze zištných důvodů“. Bernátek uvedl, že v dané době Vaškůj komunikoval spíše s Průšou než s ním.
Advokátní koncipienti Průša a Bernátek dostali od Vaškůje telefony pro datové přenosy. Jejich provoz neplatili. Navíc pro vzájemnou komunikaci používali střídavě více druhů spojení, včetně internetového (Skype). Soudce Barbořík dovodil, že takto se chovali na základě Průšových a Bernátkových znalostí policejních praktik a technických možností zachycování údajů a obsahu telekomunikačního provozu. Soud má za to, že oba koncipienti své telefony dostali od Vaškůje právě v rámci pokusu uplatit Urbanovou.
Průša před soudem tvrdil, že mu o Vaškůjových aktivitách vlastně nebylo nic známo. V přípravném řízení však uvedl, že věděl o Vaškůjově chystané provokaci vůči Urbanové. Průšovo vysvětlení tohoto rozporu soud označil jako nelogické a nevěrohodné a konstatoval, že Průša se v průběhu hlavního líčení snažil zamlčet okolnosti své a Bernátkovy spolupráce s Vaškůjem při pokusu uplatit Urbanovou. Soud má za to, že Průša a Bernátek nebyli obžalovanými pouze pasivně informováni o jejich aktivitách, ale jednali v součinnosti s nimi. Navíc, jak pravil soud, Průša jako „zmocněnec“ neexistujícího občanského sdružení „Veritas Odit Moras“ podal trestní oznámení na Urbanovou a další osoby opírající se o nezákonně získané materiály (z cizí e-mailové schránky).
Diskvalifikace
Není tolik kiksů na jednoho právníka trochu moc? Nebo to nebyly kiksy? Neví spojař a expolicista Průša o této krádeži elektronických dat čirou náhodou ještě něco víc?
Soudem konstatovaný charakter Průšových aktivit vykazuje v souhrnu tak závažná podezření z výskytu bezpečnostních rizik, že zásadně zpochybňuje platnost Průšovy bezpečnostní prověrky. Národní bezpečnostní úřad by měl bezodkladně konat, protože je ve hře základní kvalifikační předpoklad bezpečnostního ředitele ministerstva obrany (a současně zástupce ředitele Kabinetu ministra obrany). To vše může mít závažné důsledky pro naše fungování v NATO. Vzpomeňme na ostudně zanedbané varovné signály a následný skandál týkající se vysokého funkcionáře estonského ministerstva obrany Hermana Simma (EURO 36/2009).
