Řízněme už do Číňanů

5. 11. 2007

Inzeráty v českém tisku mají zatočit s asijským kopírováním

„Někdy to připomíná boj s větrnými mlýny,“ říká Ivan Jukl, generální ředitel státní agentury pro podporu obchodu CzechTrade. Reaguje tím na otázku, jak se lze účinně bránit padělkům z Číny. Firmy česko-čínskou bitvu, která se může zdát předem prohraná, rozhodně vzdát nehodlají… A společnost Andreas Stihl, jeden z největších prodejců lesnické a zahradní techniky v ČR, vynalezla originální zbraň. Letos na podzim odstartovala inzerci v největších českých celostátních denících, za niž neváhala utratit přes milion korun. „Dospěli jsme k názoru, že seriózní tiskové oznámení je nejvhodnějším médiem,“ uvedl Pavel Haluza, šéf marketingu Andreas Stihl.

Ta pila je nějaká divná!

Vše začalo u značkových prodejců firmy Stihl. „Zhruba v polovině letošního roku k nim dorazila na opravu jakési podivná soustrojí, která buď nefungovala - už od prvního pokusu o nastartování - nebo přestala fungovat během dalších pár minut. Poté, co jsme měli možnost je posoudit podrobněji, usuzujeme, že tyhle výrobky zřejmě ani nejsou konstruovány pro opravdovou práci,“ vypráví Haluza. Přestože čínské padělky bývají někdy dokonalými kopiemi, v případě „obšlehnutí“ firmy Stihl se Číňané příliš nenadřeli. „Některé ani nejsou kopiemi. Například u motorových pil se jedná o nástroje, které se našim pilám podobají jen vzdáleně. A přesto nesou naši značku,“ popisuje Haluza.

Životu nebezpečné.

S padělky výrobků se sice rakouský koncern Stihl, který českou firmu Andreas Stihl vlastní, setkává desítky let, většinou však šlo o zanedbatelné prodeje přímo v Asii, tvrdí vedení společnosti. Až dosud. Letošní rok je totiž v tomto ohledu výjimečný. „Aktuální vlna, která se teď valí Evropou, je nebývalá svým rozsahem i bezostyšností, se kterou jsou čínské padělky označovány naším vlastním logem,“ prohlašuje Haluza.
Firmě došla trpělivost. Padělky začaly zasahovat do prodejů, tržby byly ohroženy a navíc kvůli mizerné kvalitě mohou padělky způsobit i zranění. „Zatímco nošením plagiátů hodinek Rolex se majitel vystavuje nanejvýš riziku posměchu znalců, v případě plagiátu motorové pily jde už bez nadsázky o zdraví. Pakliže se v desíti tisících otáčkách roztrhne motor - vyrobený z materiálu jakéhosi závadného původu - může jít opravdu o život,“ zdůraznil Haluza.

Svorně proti Číně.

Inzeráty se objevují v českém tisku jako dopis, v němž firma upozorňuje na enormní výskyt nebezpečných padělků. Navíc radí, jak předejít nákupu falzifikátů. Třeba tím, že originální pilu nelze koupit přes internet ani zásilkovou formou. Navíc je možné výrobek ověřit podle výrobního čísla. Haluza říká: „Naše inzeráty jsou myšleny především jako varování pro ty zákazníky, u nichž by ještě mohlo hrozit, že trikům překupníků naletí.“
Některým obchodním partnerům už totiž firma na jaře zaslala dopis, ve kterém je na možné padělky upozorňuje a zároveň je žádá o pomoc. „Prosíme vás, abyste v případě, že se s padělkem výrobku Stihl setkáte, nenápadně pokusili zjistit subjekt, který ho na trh uvedl. Pokud se vám nepodaří zjistit přímo dovozce či prodejce, uvítáme i jakoukoli relevantní stopu, která by k těmto zdrojům mohla vést,“ žádá firma Stihl své partnery.

Prodám pilu (Zn.: nevhodný dar).

Uveřejnění prvního inzerátu už přineslo první ovoce. „Řada lidí zjistila, že byli podvedeni, a snaží se ,výhodného nákupu´ co nejrychleji zbavit. Dokazují to internetové burzy s inzeráty typu: Prodám pilu Stihl – nevhodný dar,“ říká Haluza. Cena originálu je přitom několikanásobně vyšší. Pokud jde o řezací náčiní, Stihl jich má asi pětačtyřicet druhů a prodává je v závislosti na typu modelu od pěti do 45 tisíc korun. Plagiáty se nabízejí za cenu okolo třech tisícovek.
V současnosti neexistuje téměř nic, co by čínští výrobci nedokázali během krátké doby okopírovat. Za vše mluví zkušenost sklářského experta Stanislava Kasy, jenž působí v Ústavu skla a keramiky při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Se svým italským kolegou odjeli do Číny stavět několik mobilních pecí na tavení skla. Vybudovali jednu, a než se pustili do dalších jednotek, Číňané už si další pece zvládli postavit sami. Téměř dokonalé kopie, přičemž s autorskými právy si hlavu rozhodně nelámali.

Jak bojovat? Každý za sebe.

Odborníci se na jednoznačném receptu, jak účinně bojovat proti čínskému plagiátorství, neshodují. Ivan Jukl, šéf agentury pro podporu obchodu CzechTrade, tvrdí, že nejúčinnější cestou jsou technologicky velmi náročné výrobky. „Když Čína kopíruje, tak i s chybami,“ míní Jukl. Každopádně s novinovými inzeráty coby ochranou před padělky se Jukl prý ještě nesetkal a považuje ji za originální: „Podle mne by se tím mohly inspirovat některé další společnosti.“
Zabránit vlastními silami prodeji falzifikátů se už snaží i jiné firmy. Jejich příběhy jako by vypadly z šestákové detektivky. „Číňané stroj okopírují vizuálně naprosto přesně, dokonce i stupeň opotřebení pneumatik,“ řekl před časem týdeníku EURO majitel výrobce motocyklů, minibiků a čtyřkolek Pavel Blata. Firma Blata se tedy v minulosti rozhodla zaměstnat tři lidi navíc, kteří „monitorují“ nekalou konkurenci. Především sledují situaci na trhu a spolupracují s celníky, aby případně zastavovali kamiony padělků při vstupu do země.
Pravda, bez značné dávky vynalézavosti nelze s nekalou konkurencí zatočit. Je sice samozřejmostí, že si podnik zaplatí ochrannou známku a registruje průmyslový vzor svých produktů, jenže právní ochrana v případě Číny ne vždy zcela funguje… Mnoho firem se navíc rozhodne „rudé“ padělky vůbec neřešit, neboť než by se věc dostala k soudu, mohly by i zkrachovat. Příběh Jablotronu, výrobce velkých telefonních aparátů, proto stále zůstává výjimkou. Šéf společnosti si před třemi lety najal advokátní společnost Lovells, jež se zabývá právní ochranou registrovaných značek. A čínského producenta pirátských kopií dovedl až do vězení.