Příčinu úspěchu hledejme v sexu a otravném minimalismu
Vyhlásil jsem krizi válku! – oznámil při své poslední přehlídce na konci března. Vzápětí překvapil novináře novým obchodním partnerem – sotva několik měsíců poté, co se definitivně vzdal záměru svou firmu prodat, o kterém noviny psaly celé roky. Ve společnosti Elizabeth Hurleyové a Mily Jovovichové představil svou kreditní kartu s potiskem hadí kůže, poté hostům nabídl víno z vlastní úrody a vodku opatřenou vlastní etiketou. Kolem Roberta Cavalliho je zkrátka pořád živo.
V první řadě je to opravdový Toskánec aneb, jak říkají Italové, „toscanaccio“, což je něco jako Porthos a D’Artagnan dohromady. Bujarý, halasný, nechybí mu statečnost ani kuráž. Narodil se v roce 1940 poblíž Florencie, jeho otec byl báňský inženýr a matka švadlena. „Byli jsme obyčejná chudá, spokojená a šťastná rodina,“ vypráví vždy reportérům. „Potom k nám ve čtyřiačtyřicátém napochodovali Němci a zajali několik rukojmích. Byl mezi nimi i můj otec. Neuplynulo ani půl hodiny a už je postavili ke zdi. A to byl konec naší šťastné, spokojené rodiny. Po válce jsme se přestěhovali do Florencie a matka se od rána do večera dřela, aby nás nějak uživila, a nezbýval jí čas, aby se nám věnovala. Občas jsem chodil do školy a občas ne.“
Těžko říct, zda to měl už v rodině, neboť jeho dědeček byl známý impresionistický malíř, jisté je, že se tohle dítě ulice nakonec dalo na učení a dostalo se na výtvarnou akademii. Aby se uživil, maloval doma na kuchyňském stole ručně trička, později vynalezli s kamarádem způsob potisku kůže. Patent chtěly koupit dokonce i firmy jako Hermés či Pierre Cardin, jenže Cavalli ho neprodal. Radši se sám pustil do výroby jedinečných kousků. Později přešel na originální oděvy sestavované z kůže a džínoviny pomocí techniky zvané patchwork.
Veřejné uznání na sebe nenechalo dlouho čekat. Koncem šedesátých let se objevila na pláži v Saint-Tropez v Cavalliho šatech sama Brigitte Bardotová. Fotoaparáty cvakaly a obchody se točily, ke konci sedmdesátých let ovšem vše zpomalilo a už už se zdálo, že originální návrhář zmizí v propadlišti.
Znovuzrození krále večírků
Jenže v roce 1994 se stal zázrak. I když tou dobou už toskánský mistr uvažoval v úplně jiném stylu. Své kabáty posel blyštivými krystalky připomínajícími diamanty a v jeho kolekci se objevily také málem až kýčovité, zato však velmi efektní materiály s leopardím nebo tygřím vzorem a dalšími druhy exotických potisků. Jako by je mistr navrhl pro Zsa Zsu Gabor, nebo z dnešního pohledu třeba pro Biancu Jaggerovou, vyrážející jen na další skandální hollywoodský večírek. Když se však v jeho šatech začaly ukazovat hvězdy takového kalibru jako Kate Mossová, Naomi Campbellová a Madonna, podlehla také široká veřejnost a kritika. Teď se věci doopravdy rozjely.
Mezitím se sám octl ve víru událostí, neuplynul týden, aby se neobjevil na titulní straně některého bulvárního deníku ve společnosti skutečných i domnělých hvězd, arabských princů a ruských ropných magnátů na nějakém hýřivém, do rána trvajícím megavečírku. Jeho překrásná luxusní jachta byla neustále plná hostů a jeho jméno začalo pomalu splývat s rozhazovačnou a předvádějící se, slavnou či nechvalně známou diskotékou Billionaire na Costa Smeralda.
Můj dům
Mezitím však také pracoval, vznikla o něco levnější a dostupnější značka Just Cavalli, o něco později pak Freedom and Angels, určená velmi mladým zákazníkům. Při organizaci své práce nikdy nezapomněl na to, že je spíš umělec než módní návrhář, a svého ideálního spolupracovníka nalezl ve své druhé ženě Evě Duringerové, původem z Rakouska. Seznámili se v sedmdesátých letech při jedné soutěži krásy, které se Eva účastnila jako Miss Austria a v níž byl Roberto členem poroty. Tehdy osmnáctiletá Eva skončila sice až druhá, následující jaro však již pro Cavalliho nafotila důležitou reklamní kampaň a zanedlouho se také vzali. Jsou spolu sedmadvacet let a po celou dobu je Eva nejdůležitějším pilířem skupiny Roberto Cavalli International. Mistr přiznává, že bez ní by to bylo velmi těžké. Má s ní tři děti a k tomu ještě další dvě z prvního Cavalliho manželství. Cavalli rodinu sice miluje, ale občas nechá dokonce rozbourat část jejich florentského domu, aby ho mohl použít jako dekoraci pro svou milánskou přehlídku, vyprávějí jeho spolupracovníci.
V roce 2002 získal ze 750 účastníků velkou cenu na přehlídce Pitti, nedlouho poté ho Fashion Group International zvolila designérem roku. Ještě v roce 1999 si otevřel obchod na newyorské Madison Avenue, který se stal krátce nato také oblíbeným místem hrdinek seriálu Sex ve městě, jejichž příkladu vskutku brzy následovalo celé město. Kdo by šel ve městě na schůzku jinak než v džínách od Cavalliho?
„Proto taky módu tolik miluju!“ říká spokojeně Cavalli. „Protože je důležitá. První vaše ranní myšlenka je, co si vzít na sebe, v čem budete vypadat sexy, neodolatelně a tak nádherně, aby se za vámi na ulici každý otočil.“
Mistr omládl
Po půl druhé dekádě úspěchů se začaly v roce 2007 čím dál častěji objevovat zprávy o prodeji módního domu Cavalli, později se na veřejnost dostaly i detaily. Jak vyšlo najevo, aukci měla realizovat renomovaná firma Merill Lynch a vyvolávací cena měla být 1,4 miliardy. V polovině loňského roku se s nástupem hospodářské krize změnily i Robertovy plány. Změnil se i on sám, díky plastické operaci omládl. Prodej firmy se nakonec zastavil u 20 procent, právě takový podíl totiž podle dohody uzavřené počátkem roku získal jeho nový minoritní společník investiční fond Clessidra. Nedlouho nato zastihla mistra špatná zpráva. Ittierre Holding, výrobce oblíbené a prosperující módní linie Just Cavalli, zkrachoval, a tak byl také nucen odvolat svou milánskou módní přehlídku. V současnosti se snaží koupit od zkrachovalého koncernu zpět svou licenci a za několik let by svůj podnik rád dovedl zpátky na burzu. Právě platební karta Cavalli s potiskem hadí kůže, skvící se hned v několika barvách, je také součástí této strategie. S její pomocí by chtěl vytvořit exkluzivní klub a ještě posílit svůj vztah s klientskou veřejností.
Přidejte na potrhlosti
O renesanci firmy a jejích úspěších v posledních patnácti letech se vyjadřuje: „Za úspěch můžu poděkovat minimalismu. Ženy už totiž spousta minimalismu všude kolem unavovala, především ženy sebevědomé a zámožné, jež mají rády lesk a třpyt, půvab a velkorysost.“
Přesně to naopak nabízel on. I když v posledních letech očekávali jeho příznivci obvyklé speciality jen marně. Předloni se ze slavného leopardího potisku dostalo jen na jediný kabát, po němž se na molu objevil alespoň kabátek s žirafím potiskem a jelenicový plášť s astrachánovým lemem. Dnes už je zkrátka na přehlídkách vidět jen málo skutečných, efektních Cavalliho modelů, přitom si přiznejme, že to byl právě tenhle potrhlý, rockově výstřední mistr, kdo se tak šikovně vkradl do srdce zeměkoule.
Kdo ví. Na závěr radši připomeňme jednu odpověď z rozhovoru pro stanici CNN, ve které si tak trochu – po toskánsku, cavalliovsky – vystřelil z amerického novináře, který se ho ptal na Florencii. Jen malé poškádlení, ve kterém je ovšem skryto něco z toho, co vysvětluje neuvěřitelný vztah Italů k módě a kráse obecně.
„Tohle město vás nikdy neomrzí,“ vysvětloval mladému reportérovi svou náklonnost k Florencii. „Stačí, když se zastavím a podívám se na staré, stařičké kameny nějakého překrásného paláce či domu. Potom se vždycky zamyslím… Hm… Kolik jim tak může být? Šest set, nebo dokonce sedm set let? No pane… Víte vy vůbec, jak to bylo dávno? Šest set, sedm set let? To Ameriku ještě ani neobjevili!“
Hlavní je láska
Jeho letošní přehlídku zahajovaly svůdně oděné členky skupiny Spice Girls. Fotoaparáty cvakaly a atmosféra byla vřelá, jakmile však přehlídka skončila, nebylo už nadšení tak jednoznačné. Někteří dokonce mluvili o až moc střízlivém stylu, „samý pulover, kostým a kravata“, jako by mistr oblékal jen dívky pocházející z wallstreetských brokerských kanceláří. Další zprávou byla jeho frapantní odpověď, když si Anna Wintourová a další američtí potentáti stěžovali, že na chaotických milánských přehlídkách ztrácejí moc času. „Když tolik spěchají, tak v jejich časopisech snižme počet stránek s reklamou, třeba pak budou mít víc času.“
Zkrátka a dobře se nedá říct, že by byl sedmašedesátiletý mistr stereotypem sofistikovaných, cool, velkoměstských moderních módních návrhářů. Se svými pěti dětmi, nesporným zalíbením v ženách, se svými koňmi, hospodářstvím, vinařstvím i pilotním oprávněním je spíše výjimkou než pravidlem. Přesto zaujímá ve světě módy jedno z předních míst a právě jeho kolekce je podle celebrit, jako jsou David a Victoria Beckhamovi nebo Jennifer Lopezová, nejvíc sexy. Co je jeho tajemstvím? „Sex je pro mě důležitý,“ říká, „i když nejdůležitější je láska. Na ženách mám nejradši jejich jemnou, k zulíbání hebkou kůži. K tomu, abych po ženě přímo šílel, nepotřebuji vůbec nahotu! Je to jak s barvami. Když jsem ve Florencii nebo nedaleko odtamtud na svém statku, jsem blázen do žluté a do tisíců jejích odstínů. U moře se zas opájím temně modrou a hýřením azurové s nádechem tyrkysu.“
Zprávy o prodeji módního domu Cavalli však nechce komentovat. V zasvěcených kruzích se tiše proslýchá, že jeho děti nechtějí či nemohou dále rozvíjet dědictví svého otce a on sám je ve svých 67 letech snad už trochu unavený a raději by si jen užíval plodů své práce.
(box)
Cavalliho hvězdy
