Spekulace o podivném zvýhodnění firem Robin Oil a Bena se v tisku objevily už začátkem tohoto roku. A po zrušení mimořádné valné hromady, která je měla prodloužit, se zdálo, že tento obchod končí. Neskončil. Ani nové vedení Unipetrolu na nich údajně nevidí nic podezřelého.
Za zvýhodněné ceny podle nich odebírají z rafinérií motorová paliva nejen jejich zahraniční akcionáři a Benzina, která rovněž patří do skupiny Unipetrol, ale i další dvě české, ryze soukromé firmy. Připravovaný podpis smluv s firmami Robin Oil a Bena byl jedním z důvodů, proč byla předchozí valná hromada České rafinérské, která se měla konat přesně den před očekávanou výměnou šéfů Unipetrolu, narychlo zrušena. Od státního akcionáře, kterého v tomto případě zastupuje ministerstvo průmyslu, navíc nově jmenovaní šéfové dostali za úkol, aby prošetřili všechny podezřelé smlouvy.
S napětím očekávaná valná hromada však i pod novým vedením Unipetrolu smlouvy opět schválila. „Analyzovali jsme je a nevýhodné mně nepřipadají, řekl nový generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu Pavel Švarc. Rovněž podle generálního ředitele a předsedy představenstva České rafinérské Ivana Ottise není na účasti obou soukromých firem ve skupině zákazníků se smlouvami schvalovanými valnou hromadou nic zvláštního. „Tento režim odpovídá stanovám. Podle nich valná hromada schvaluje nejen smlouvy s akcionáři, ale i dlouhodobé smlouvy, řekl.
Jednatel firmy Robin Oil Jiří Zoubek tvrdí, že smlouva je výhodná především pro Českou rafinérskou. „Jsou to množstevní slevy a my jsme se navíc zavázali, že budeme prodávat výhradně jejich výrobky, řekl.
Podle kritiků této obchodní politiky však Robin Oil a Bena na smlouvách nehorázně vydělávají. „Pokud jde o spřízněné firmy a navíc jako v případě Benziny velké zákazníky, jsou tyto výhody logické, uvádí majitel čerpací stanice, který si nepřeje zveřejnit jméno. Například Robin Oil má podle něj jen dvacet čerpadel, a nemůže tak splnit podmínku smlouvy, totiž že veškeré zboží odebírá jen pro vlastní potřebu. Pokud ho ovšem bere pro další obchodování, znamená to zisky v řádu desítek milionů korun. Podle loňské smlouvy například nakoupil Robin Oil v České rafinérské nejméně 220 tisíc tun motorových paliv, rozdíl běžné a zvýhodněné ceny přitom představuje 300 korun na tunu.
Zoubek se ovšem podobným spekulacím brání a tvrdí, že všechno zboží prodá ve své síti. Prostřednictvím podílů a franchisingových smluv do ní podle něj patří téměř stovka čerpadel.
Ottis připouští, že dodržování klauzule o vlastním odběru nelze příliš kontrolovat, Robin Oil však podle něj patří mezi zákazníky s nejlepší platební disciplínou. „Je to otázka důvěry. I bez ohledu na velikost odběru preferujeme hlavně ty zákazníky, kteří jsou schopni platit a udržovat dlouhodobé vztahy, říká.
