Robochirurg

Na Homolce pracuje první robotický operační systém v Česku

V pražské Nemocnici Na Homolce se koncem října uskutečnila první operace s pomocí robota v České republice. Zdejší robotický operační systém je také jedničkou v postsocialistických zemích střední Evropy. Nepočítáme-li údajné pracoviště v Bukurešti, o jehož činnosti nejsou informace, máme i prvenství v celé východní Evropě.
První zákrok Na Homolce provedl tým lékařů pod vedením primáře všeobecné chirurgie Pavla Beňa. Operována byla pacientka s diagnózou morbidní obezita, které byla na žaludek umístěna bandáž. Podruhé Na Homolce operovali prostřednictvím robota žlučník a tým operatérů vedl Beňův zástupce, Michal Toběrný.

Univerzální klepeta.

Do uzávěrky tohoto čísla týdeníku EURO v pátek 11. listopadu se v Nemocnici Na Homolce uskutečnilo pět „robotických“ operací. Nešlo jen o všeobecně chirurgické zákroky. Začátkem listopadu použil robota gynekologický tým ve složení primář Pavel Bartoš a doktor Daniel Struppl k operaci nádorového onemocnění dělohy. Další tým pod vedením doktora Petra Štádlera využil robota k přemostění (by-passu) cév na nohou. Tím byl zahájen rutinní provoz. Během něj se bude s robotickým systémem operovat denně. Postupně by Na Homolce měli s pomocí robota operovat i urologové, cévní chirurgové, kardiochirurgové. Šikovná klepeta budou pravděpodobně využita i při neurochirurgických a onkologických operacích. Lékaři ze všech uvedených oddělení absolvovali stáže na robotických pracovištích v Evropě i USA.

Miniinvaze.

Robotické operační systémy jsou novou fází vývoje miniinvazivní, laparoskopické chirurgie. Miniinvazivní proto, že nevyžadují takovou ránu v břichu, aby se do ní vešly chirirgovy ruce, ale malý otvor, do něhož se zasunou nástroje, ovládané chirurgem a ten jejich pohyb sleduje na obrazovce počítače. Pavel Beňo, předseda České laparoskopické společnosti, to přirovnává k operacím klíčovou dírkou.
Laparoskopické operace mají mnoho medicínských předností. Jsou šetrnější vůči pacientovi, čímž snižují riziko komplikací a usnadňují uzdravení. „V konečném důsledku jsou tudíž i ekonomičtější. Vyšší náklady na pořízení nové technologie se vrátí prostřednictvím ušetřených prostředků z veřejného zdravotního a sociálního pojištění v dlouhodobém časovém horizontu,“ dodává doktor Miloslav Kalaš, internista a vedoucí oddělení smluvních vztahů a revizí Nemocnice Na Homolce.

Tvůrci HDP.

Robotické systémy umocňují přednosti klasické laparoskopie. Dokážou totiž podstatně přesněji převádět pohyby chirurgových rukou, eliminují nežádoucí pohyby nebo třas. Dovolují takové úkony, které jsou s mechanicky ovládanými laparoskopickými nástroji nemyslitelné. Jsou tím pádem samozřejmě dražší. Pořizovací cena robotického systému Da Vinci, který se dnes ve světě používá a má ho i nemocnice Na Homolce, je zhruba pětačtyřicet milionů korun. Doktor Kalaš ale tvrdí, že jsou to i po ekonomické stránce účelně vynaložené peníze, protože „růst HDP nedělají nemocní lidé“. Doktor Beňo ilustruje výhody nových technologií například na morbidní obezitě, jejíž klasické operace mohou být provázeny řadou komplikací a vyžadují dlouhodobou rekonvalescenci. Laparoskopie situaci výrazně zlepšila a je zřejmé, že roboti znamenají další kvalitativní skok. V Evropě je několik center robotické chirurgie, která školí lékaře z celého světa. Jedním z nich je i European Institute for TeleSurgery ve Štrasburku, jehož lektorem je již deset let přednosta onkochirurgie z Nového Jičína, doktor Stanislav Czudek, který ke zprovoznění robota v Česku uvedl: „Chce-li česká chirurgie držet krok se světovou, musí mít robotické centrum. Nemocnice Na Homolce určitě kritéria takového centra splňuje.“

Pilotní fáze.

Aby nevznikl dojem, že oba lékaři vykonávají za přispěvní tisku nátlak na zdravotní pojišťovny, je třeba říct, že Nemocnice Na Homolce si pořídila robotický operační systém na základě vícezdrojového financování. Využila vlastních prostředků, peněz od sponzorů, dotaci ze státního rozpočtu. O možnostech úhrady výkonů z prostředků veřejného zdravotního pojištění se zatím jedná.
Současný režim označuje Pavel Beňo za „pilotní stadium robotické chirurgie v Česku“. Mělo by trvat asi rok a zahrnovat alespoň sto operací. Vedle shromáždění lékařských poznatků má přinést údaje potřebné pro kalkulaci cen výkonů robotických operačních systémů. To u nás zatím nikdo neumí spočítat.

Příklad táhne.

Za pozornost stojí, že když Na Homolce před dvěma roky začali zavedení robota připravovat, nevzbudilo to z počátku velké nadšení ani v odborných lékařských kruzích. Vývoj však pokročil. Robotizované operační pracovišti připravuje i střešovická Ústřední vojenská nemocnice a mluví se o něm i v dalších velkých nemocnicích.