Kdykoli se objeví nové levné pracovní síly, ať už jde o lidi ochotné pracovat za minimum, nebo o nástroje průmyslové automatizace, vyrojí se spolu s nimi i řada nahlas vyslovovaných obav, že poctivým zaměstnancům vezmou práci. Bylo tomu tak v minulosti, a stává se to i dnes. Mění se pouze ti, respektive to, kým a čím je firmy nahradí. Nyní přišla řada na počítačové algoritmy.
Naprogramované postupy si aktuálně poradí třeba s rutinní fakturací, testováním produktů nebo s docházkovými systémy, což by mohlo z trhu vystrčit celou řadu povolání. Vědci ze Švýcarska, jak píše server Singularity Hub, proto přišli se způsobem, jak vypočítat pravděpodobnost, že roboti nahradí právě vaši práci. Pokud už jste v ,ohrožení‘ umělou inteligencí, tak navíc i poradí, do jakého oboru se máte vydat.
Algoritmy přitom nenahrazují jen profese, jejichž příslušníci vyplňují excelové tabulky a mohou své povinnosti hodit na bedra softwarových aplikací. Umělou inteligencí jsou čím dál častěji vybavována i tradiční robotická zařízení, která známe z výrobních linek. Díky tomu mohou opustit svá místa v továrnách a rozšířit se například do skladů, kde hbitě popojíždí, nebo se ,naučit‘ obsluhovat hosty v restauraci. A protože koronavirová pandemie donutila firmy automatizovat ještě rychleji než doposud, začali se jejich zaměstnanci obávat, že právě i oni na svém pracovním místě jednoho takového robota naleznou.
Kolik rekvalifikací máš, tolikrát jsi člověkem
Studií o tom, která povolání stroje vytlačí nejdříve, existuje nespočet. Vědci ve Švýcarsku šli však ještě o krok dál. Nejdříve pracovní místa seřadili na stupnici podle toho, s jakou pravděpodobností jim hrozí nadvláda robotů. Potom vyvinuli metodu, pomocí níž mohou zaměstnanci, kteří se cítí automatizací ohroženi, zjistit, v jaké profesi jim náhrada nebude hrozit tak akutně a pro níž jsou zároveň dostatečně kvalifikováni.
„Odolnost proti automatizaci je klíčovou výzvou pro dnešní společnost,“ napsal v tiskové zprávě spoluvedoucí studie Rafael Lalive z Laussanské univerzity. „Naše práce poskytuje propracované kariérní poradenství pro pracovníky, kteří čelí vysokému riziku automatizace. Chceme jim umožnit získat jistější zaměstnání, kde budou moci dále využívat dovednosti získané ve staré práci,“ dodává.
Podle časopisu Science Robotics vedly k nejvýraznějším změnám v rozložení pracovních sil mechanizace zemědělství a digitalizace průmyslu – jedná se tedy především o manuální práce, jež nevyžadují žádné speciální schopnosti. Rozvoj umělé inteligence může ale podle přispěvatelů magazínu otřást celým pracovním trhem. Stroje se totiž stále zdokonalují, a tak postupně mohou začít vykonávat i středně kvalifikovaná povolání. V praxi by to znamenalo, že se výrazně zvýší fluktuace zaměstnanců a lidé budou muset za život absolvovat i několik rekvalifikací.
V čem se nám roboti vyrovnají?
Aby švýcarský tým našel povolání, která se budou automatizovat mezi prvními, vypůjčil si z Evropského víceletého plánu robotiky H2020, jenž EU vytvořila ve spolupráci se zástupci robotického průmyslu, seznam schopností, jimiž stroje oplývají. Pak sesbírali různé patenty, výzkumné dokumenty a popisy komerčně dostupných robotů, na základě nichž hodnotili pokročilost těchto dovedností.
Následně je porovnali s lidskými schopnostmi z datasetu Occupational Information Network (O*NET) obsahujícího profily asi tisíce pracovních míst. Pak už jen posoudili, kolik dovedností potřebných k vykonávání jednotlivých povolání by v brzké době mohli roboti získat (nebo už je mají) a vytvořili seznam nejsnáze nahraditelných profesí. Výsledek nepředstavuje velké překvapení – stroje obstojí u nekvalifikované práce, typicky balení, zato s výukou fyziky si ještě dlouho neporadí. Co mají ale dělat zaměstnanci balicích linek? Lalivův tým jim spolu s varováním nabízí i možná řešení.
Několika výpočty mohou vědci srovnat požadavky jednotlivých profesí a zjistit, jak náročná by pro zaměstnance byla rekvalifikace z jedné na druhou. Výsledek pak znovu zkombinují se svou automatizační stupnicí a každému zaměstnanci najdou nejchytřejší volbu nového povolání, kde mu nebude hrozit vyhazov pro nadbytečnost, ale zároveň nestráví moc času přeučením. Výzkumníci tvrdí, že jejich systém by mohl pomoci vládám zefektivnit rekvalifikační politiku a lidem dělat rozumnější volby.
Jak je na tom povolání každého z nás, si lze vyzkoušet na webu výzkumníků. Andrea Gentili z Univerzity mezinárodních studií v Římě však ve svém komentáři poukazuje na to, že popisy práce, které výzkumníci používali, jsou značně omezené, a srovnávat člověka s robotem z hlediska dovedností stále moc nejde. Přesto oceňuje jejich inovativní přístup a tvrdí, že by snad opravdu mohl zaměstnancům, které ve snech děsí robotická paže držící výpovědní smlouvu, pomoci na cestě ke stabilnější kariéře.
