Jak vypadá budoucnost zemědělství? Zcela určitě tam bude méně chemikálií a pravděpodobně také méně tvrdé práce. Dřít na polích totiž budou místo farmářů roboti. Rozezná plodinu od plevele. Chytrý plečkovací stroj opavského startupu slibuje zemědělství bez chemie">Český vynález stroje na pletí poháněného umělou inteligencí má konkurenci v Anglii. Tam firma Small Robot Company vypustila na pole trojici robotů s jasným úkolem. Stroje jménem Tom, Dick a Harry mají před setím zbavit půdu plevele. Škůdce usmaží elektrickým proudem.
Startup vyrábějící mechanické pomocníky na pole funguje od roku 2017 a Tom se letos v dubnu stal prvním komerčně prodávaným zemědělským robotem od této firmy. Pracuje na třech anglických farmách. Jeho dva sourozenci zatím zůstávají ve fázi prototypů. Až se dostanou do praxe, budou podle firmy spolupracovat. Robot Tom plevel hledá, takže za den svou kamerovou čočkou naskenuje až dvacet hektarů polností a nasbíraná data odešle Dickovi. Ten plní funkci tichého zabijáka a dle instrukcí rostlinky vyhledá a spálí je elektřinou. Jako poslední je na řadě Harry, který do čisté půdy zaseje zvolenou plodinu. Zástupci Small Robot Company slibují, že trojice robotů zemědělcům zlevní začátek sezóny o 40 % a ušetří až 95 % herbicidů.
Čí technologie bude první?
Oproti českému systému Ullmana má Small Robot Company nevýhodu v tom, že stroje vyčistí hlínu pouze jednou a když rostliny klíčí, nelze roboty poslat na pole znovu. Tuzemský startup vyvinul zařízení, které se zapojí za traktor a umí rozpoznat plevel na základě umělé inteligence. Takže místo zdlouhavého ručního okopávání a pletí farmář projede pole na traktoru a táhne za sebou zařízení složené se z počítače a ostrých nožů. Přístroj vybavený umělou inteligencí s datasetem o mnoha tisících obrázků plodin rozpozná, kterých sazeniček se nože nemají dotknout, takže rozřežou pouze kořeny plevele. Navíc půdu ještě nakypří.
Technologie Ullmanových se stále nachází v začátcích, mají jeden stroj, který trénují a v mezičase ho půjčují na farmy. Small Robot Company je již trochu dál. Její CEO Scott-Robinson doufá, že celý systém robotů pošle do prodeje do roku 2023. Firma prý zatím získala na vývoj sedm milionů liber (208, 5 milionů korun) a v budoucnu si plánuje účtovat 400 liber (11 900 korun) za robotické ošetření hektaru půdy. To v praxi může znamenat i pouhé skenování a následné sdělení, že místo se nehodí pro další využití.
„Proud se dostane skrz kořeny do půdy a zpět, což plevel úplně zničí,“ říká Scott-Robinson. „Dostaneme se ke každé jednotlivé rostlině, která ohrožuje úrodu, a usmažíme ji,“ dodává. Tom totiž monitoruje všechnu zeleň na poli, takže Dick už neztrácí čas a jde jen tam, kde se škůdci skutečně vyskytují.
Problém s efektivitou
Český i anglický systém však bojují s rychlostí, respektive pomalostí práce. Ullmana dokáže jet rychlostí čtyři kilometry za hodinu, roboti projdou 20 hektarů denně. S územím, které zvládne šikovný zemědělec za den postříkat herbicidy, se to nedá srovnat. Oproti ručnímu pletí sice roboti zastanou práci několika desítek lidí, nicméně mnoho farmářů si spočítá, že používání chemikálií vychází finančně výhodněji. Jejich přístup ale pravděpodobně změní plán Evropské komise, která už vloni oznámila, že chce, aby členské státy do deseti let omezily používání pesticidů na polovinu, stejně jako preventivní podávání antibiotik hospodářským zvířatům. Hnojiva se pak budou používat o pětinu méně. Zároveň politici chtějí podpořit ekologické zemědělství. Česko jde přitom příkladem. Zdejším farmářům se dosud podařilo omezit pesticidy o 27 %.
V USA zase agentura EPA zakazuje hojně používaný pesticid chlorpyrifos kvůli podezření, že způsobuje neurologické potíže u dětí. V reakci na podobná nařízení budou farmáři možná nuceni svůj byznys ještě přehodnotit a dát šanci novým vynálezům. „Není pochyb, že elektrický systém funguje,“ říká Kit Franklin, který vyučuje zemědělské inženýrství na Harper Adams University. Upozorňuje však na citelný problém s efektivitou této metody. „Musíme si uvědomit, že potřebujeme farmy ohleduplné k životnímu prostředí, které ale budou také efektivní. Pokud budeme používat menší vklady tam, kde to lze, ušetříme peníze, což bude dobré pro farmáře i pro planetu,“ doplňuje.
Digitální revoluce
Podle dalších odborníků už však revoluce v zemědělství začala. A to především díky digitalizaci. Na polích obecně ubývá lidí a nahrazují je technologie. „Pro digitální zemědělství se rovněž používá název přesné zemědělství, což je spojováno hlavně s použitím různých metod navigace pro řízení strojů anebo např. sázení a sklízení zemědělských plodin, vysvětluje Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Tyto vynálezy mají za úkol především minimalizovat náklady, například opravdu efektivně využít každou kapku herbicidu, aby stačilo malé množství, nebo rychle vyhledávat škody. Podobné systémy nabízí například firmy Workswell nebo Agdata. Aby však zemědělec mohl své hospodářství automatizovat, musí udělat něco, čeho se velká část farmářů děsí – koupit si pořádně vybavený počítač a naučit se s ním dokonale zacházet. Proto někteří zemědělci mnohem raději slyší na umělou inteligenci ve formě motyky rozpoznávající plevel nebo robota, který se o sebe postará sám.
Nicméně Scott-Robinson shrnuje problematiku změn v zemědělství jednoduše – postupně budou nutné. „Pokud se k živému prostředí chováte jako k průmyslové výrobě, ignorujete jeho složitost. Musíme začít měnit farmaření, nebo nebudeme mít co pěstovat,“ říká.
