Německé oděvní a technologické společnosti Levi Strauss & Co a Siemens AG se snaží vyvinout roboty, které by nám už za pár let mohly ušít nové džíny. Výzkumník Eugen Solowjow vede v laboratoři Siemensu v San Franciscu unikátní projekt, jenž od roku 2018 pracuje na automatizaci výroby oděvů. „Oděvnictví je poslední bilionový průmysl, který zatím nebyl automatizován,“ řekl Solowjow agentuře Reuters.
Myšlenka využití robotů v tomto odvětví nabrala na síle během pandemie covidu. Uzavřené dodavatelské řetězce totiž zdůraznily rizika toho, že se firmy spoléhaly na vzdálené továrny umístěné převážně v jihovýchodní Asii. Pokud by se ale roboty podařilo úspěšně sestrojit, výroba oděvů by se mohla vrátit zpět do Evropy či Spojených států amerických.
Mnoho firem se však zatím o větší automatizaci mluvit zdráhá. Podobné debaty totiž vyvolávají obavy, že se díky novým strojům zhorší životní podmínky zaměstnanců v rozvojových zemích.
Techniku pro automatizaci výroby džín vyvinul třeba Jonathan Zornow, který už za svoji práci schytal mnoho kritiky na internetu, a to včetně jedné výhrůžky smrtí. Citlivost tématu pak dokládá i vyjádření mluvčího společnosti Levi Strauss. Podle něj se sice firma podílela na raných fázích projektu, jinak to ale odmítl komentovat.
Po došití se oděv musí vyprat
Šití představuje pro automatizaci zvláštní výzvu. Materiály, s nimiž roboty obvykle pracují, drží svůj tvar. Látka je ale velmi poddajná a má nekonečné množství tlouštěk a textur. Stroje navíc nemají tak obratný dotyk, jaký zvládnou lidské ruce. V posledních době se sice v tomto aspektu výrazně zlepšují, podle vyjádření pěti nezávislých výzkumníků bude přesto trvat roky, než se u nich schopnost zacházet s tkaninou takto jemně plně rozvine.
Vývojáři se proto ani zatím nesnaží docílit toho, aby roboty vyrobily třeba celé džíny. Chtějí však, aby stroje ušily alespoň části oděvů, neboť i to by umožnilo výrazné snížení nákladů a uzavření některých levných zahraničních továren, v důsledku čehož by se výroba přesunula zpět do vyspělých zemí.
„Chtěli jsme vytvořit software pro navádění robotů, které by díky němu zvládly všechny typy flexibilních materiálů, jako jsou třeba tenké drátěné kabely. Brzy jsme přitom zjistili, že bychom se mohli zaměřit také na oblečení,“ popsal začátky výzkumu Solowjow.
Siemens za tímto účelem začal spolupracovat s Institutem pokročilé robotiky v Pittsburghu a s kalifornským startupem Sewbo, který sliboval vyřešení problému s poddajnými látkami. Výzkumníci toho docílili tak, že látku zpevnili chemikáliemi, díky čemuž s ní lze během výroby zacházet podobně jako s tvrdými materiály. Po dokončení se pak hotový oděv vypere, aby se odstranilo ztužující činidlo. „Téměř každý kus džínoviny se po vyrobení stejně pere, takže to zapadá do stávajícího výrobního systému,“ podotkl Zornow z firmy Sewbo.
Možností automatické výroby je více
K výzkumnému úsilí se následně připojila třeba firma Levi's a také Bluewater Defense LLC, malý výrobce vojenských uniforem se sídlem v USA. Na financování celého projektu pak společnosti získaly granty ve výši 1,5 milionu dolarů (téměř 35 milionů korun) od Pittsburghského institutu robotiky. Existují však i další snahy o automatizaci šicích továren. Gruzínský startup Software Automation Inc, totiž vyvinul stroj, který dokáže šít trička přetahováním materiálu přes speciálně vybavený stůl.
Generální ředitel společnosti Bluewater Defense Eric Spackey je ale zatím k přístupu Sewbo skeptický. „Pokud bychom do oděvů museli přidávat ztužující materiál, celý proces výroby to komplikuje, a zároveň to i zvyšuje náklady. Mohlo by to mít smysl pro firmy, které již perou oděvy jako součást své běžné činnosti, například při výrobě džínů,“ vysvětlil Spackey.
Majitel kalifornské továrny na rifle Saitex Sandžíf Bahl už se každopádně robotů nemůže dočkat. „Studoval jsem stroje Sewbo a nyní připravuji instalaci jejich prvního kusu. Když totiž vidím své dělníky shrbené nad starými stroji, dochází mi, že mnohé z jejich úkolů jsou zralé na zcela nový výrobní proces. Pokud budou roboty fungovat, není podle mě důvod, aby se v USA opět nevyráběly džíny ve velkém,“ uzavřel Bahl.
