Nejvyspělejší asijskou ekonomiku zdobí mnoho superlativů. Patří mezi největší světová odbytiště kosmetiky, alkoholu, zdravotnické techniky či potravin. Obchod s Evropou i Českou republikou je však poznamenán různými obchodními bariérami. Ty se ale začínají v poslední době pozvolna odbourávat.
Foto: Shutterstock.com
Od loňského ledna do listopadu se z Česka do Japonska vyvezly výrobky v hodnotě téměř 487 milionů dolarů. Českému vývozu dominují stroje a dopravní prostředky, které se na něm podílejí téměř z poloviny. Až s velkým odstupem jsou pak další významnou položkou průmyslové spotřební zboží, chemikálie a příbuzné výrobky. Dále se pak menší měrou vyvážely tržní výrobky, nepoživatelné suroviny s výjimkou paliv a potraviny či živá zvířata.
Za pozitivní jev ve struktuře českého exportu je nutno považovat nárůst vývozu strojírenských položek a dopravních prostředků, který je bezpochyby odrazem přílivu japonských investic do automobilového a elektrotechnického průmyslu.
V současnosti lze hlavní příležitosti pro české firmy nalézt v následujících oborech:
- zemědělské a potravinářské výrobky – Japonsko je aktuálně největším dovozcem potravin na světě, když konzumuje přes 12 procent celkového světového dovozu potravin. Japonský trh má rád kuriozity. Perspektivní položky jsou lepek, čokoláda, syrovátka, cukrovinky, vepřové maso a výrobky z něj, potravinové doplňky, biopotraviny, výrobky zdravé výživy, koňské maso;
- alkohol, nealkoholické nápoje a vína – japonský trh s alkoholem je jeden z největších na světě s odhadovanými ročními prodeji alkoholu ve výši šest bilionů jenů. Dovozy jsou však nízké na úrovni 170 miliard jenů kvůli dovozním překážkám. Roste rovněž spotřeba vína;
- stavební technologie – 30 procent energie je v Japonsku spotřebováváno v komerčních a obytných budovách, navíc se budovy v Japonsku vyznačují krátkou životností, nedostatečnou izolací, vypouštěním skleníkových plynů. Možnosti se zde objevují v dodávkách nových materiálů, technologií, služeb architektů, konzultantů;
- zdravotní technika – japonské výdaje na zdravotní péči ve fiskálním roce 2009 činily přes 35 bilionů jenů, což je růst o 3,5 procenta (díky stárnoucí populaci a velmi sofistikované zdravotní péči). Japonský trh zdravotnické techniky je s jedenáctiprocentním světovým podílem třetím největším světovým trhem v této oblasti za Spojenými státy a Evropskou unií;
- léky, generika, vakcíny – podíl výdajů na léky z celkových výdajů na zdravotní péči dosahuje 21 procent. Japonská vláda podporuje především generika (cílem je totiž snížit náklady na léky);
- kosmetika – Japonsko je druhý největší trh na světě pro kosmetiku s prodeji v roce 2009 ve výši 1,4 bilionu jenů. V roce 2009 dovezlo Japonsko kosmetiku v hodnotě 154 miliard jenů;
- módní návrhářství;
- interiérový design;
- dodávky zařízení pro těžký průmysl, obráběcí a tvářecí stroje;
- letecký průmysl a vesmírné technologie – v rámci programu 5. česko-japonských technologických dnů byla podepsána smlouva mezi Czech Space Alliance a japonskou organizací JASPA, která otevírá možnosti i komerční spolupráce obou zemí právě v oblasti letectví a kosmonautiky;
- obranný průmysl – elektronické a optoelektronické systémy, radary;
- environmentální a energetické technologie;
- informační a komunikační technologie – vývoj softwaru, vývoj systémů u chytrých sítí (smart grids);
- služby – služby spojené s moderními technologiemi a zábavou;
- spolupráce na třetích trzích – například. v oblasti železničního průmyslu, obráběcích strojů. Japonský trh v oblasti železničního průmyslu patří mezi největší na světě. Dle údajů Evropské asociace železničního průmyslu UNIFE je hodnota japonského trhu odhadována na šest až sedm miliard eur na příštích pět let. V Japonsku je ročně vyrobeno 2 500 nových vozů, z toho 500 je vyvezeno. Japonské výrobky se mohou vyvážet jen jako celý systém díky specifickým japonským standardům, které jsou odlišné od mezinárodních. Spolupráce s českými (evropskými) firmami může rozšířit vývozy na další trhy pro japonské i české firmy.
Využijte mise pod křídly Evropské unie
Mezi obchodní mise do Japonska patří i cesty v rámci projektu EU gateway to Japan, www.eu-gateway.eu. Program nabízí v roce 2011 příležitost malým a středním firmám z EU zúčastnit se šesti obchodních misí za finančního příspěvku EU. Tyto mise se týkají následujících oborů: environmentální a energetické technologie (1.–2. 2. 2011), módní návrhářství (23. –24. 3. 2011), zdravotní péče a zdravotní technika (24. –25. 5. 2011), stavební technologie (13. –14. 9. 2011), interiérový design (26. –27. 10. 2011) a informační a komunikační technologie (6. –7. 12. 2011). V minulém ročníku se evropských misí do Japonska zúčastnily pouze čtyři české firmy, dle zástupců delegace EU v Tokiu zde existuje prostor pro větší účast českých firem. Více informací naleznete na stránkách BusinessInfo, www.businessinfo.cz, v sekci Teritoriální informace nebo přímo na stránkách programu www.eu-gateway.eu.
Země se po střídání vlád víc otevřela
I přes zmíněný obrovský potenciál bylo Japonsko zejména v předcházejících desetiletích poněkud uzavřeným trhem. V současné době je však znát pozitivnější přístup japonské vlády v otázce přístupu zahraničních firem na japonský trh. Úzce to souvisí s vývojem tamější ekonomiky v posledních letech a změnou japonské vlády, kdy po 54 letech byla v srpnu 2009 Liberální strana vystřídána vládou Demokratice strany. Relativně rychle se uzavírají dohody o volném obchodu v tomto regionu a současná vláda odstraňuje mnohé bariéry vzájemného obchodu.
Mnohé z nich se řešily na pražském summitu mezi EU a Japonskem v roce 2009. Obě strany se ve Společném prohlášení (paragraf 34) dohodly učinit do dalšího summitu pokrok u vybraných sedmi netarifních překážek obchodu. Tři překážky zájmové pro Japonsko a čtyři překážky, na kterých měla zájem EU. Unie se zajímala o normy pro bezpečnostní zařízení do automobilů, standardy u dřevěného stavebního materiálu, transparentnost ve veřejných zakázkách a zdravotnickou techniku. Tyto zájmové oblasti byly vybrány tak, aby nevyžadovaly změny v japonské legislativě, tudíž výsledek mohl být spatřen v relativně krátké době. Cílem bylo spíše otestovat si schopnost obou stran spolupracovat a připravit se na budoucí, pravděpodobně mnohem širší spolupráci.
Informujte ministerstvo o překážkách
Pokud vaše firma narazila při pronikání do Japonska na nějaké obchodní bariéry, bude užitečné, pokud o tom budete informovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor mimoevropských zemí, telefon 224 852 028. Úřad se snaží sbírat podněty podnikatelů a vycházet z nich při obchodní diplomacii.
Posun u aut i veřejných zakázek
Pokud jde o motorová vozidla, zde se EU a Japonsko dohodly, že japonské směrnice pro nové technologie v oblasti bezpečnosti budou zjednodušeny tak, aby zajistily předvídatelnost a transparentnost v administrativním procesu. Prošetřování nových technologií pak vezme v úvahu obsah dokumentu (ECE/TRANS/WP.29/1059) Evropského hospodářského výboru při OSN.
Transparentnost ve veřejných zakázkách byla rovněž předmětem zmíněného paragrafu 34. Podařilo se dohodnout určitá zlepšení, která přispějí k relativně lepším šancím potenciálních evropských účastníků výběrových řízení.
Současná zlepšení zahrnují následující kroky:
- většina japonských soutěží o veřejné zakázky bude dostupná elektronicky prostřednictvím jednoho vstupního místa a souvisejících webových odkazů, informace lze hledat na adrese www.jetro.go.jp/en/database/procurement;
- alespoň základní informace budou v angličtině;
- zbývající zadavatelé, kteří do schématu ještě nejsou zapojeni, například 47 prefektur, 19 vyčleněných měst a 40 hlavních měst (kde počet obyvatel přesahuje 300 tisíc) a 41 zvláštních měst (kde počet obyvatel přesahuje 200 tisíc) v Japonsku, by se měli k tomuto schématu připojit do března 2011;
- informace k veřejným zakázkám u ostatních místních municipalit by měly být kompletní do konce roku 2012.
Co se týče potravinových přísad a léčiv, tyto položky naopak nebyly řešeny v rámci zmíněného paragrafu 34. Dle Evropské hospodářské komory v Japonsku došlo k určitému mírnému zlepšení v rámci schvalovacího procesu u léčiv (zlepšení procesů při klinických pokusech u léčiv a zrychlení některých registrací). U potravinových přísad byl zaznamenán pomalý pokrok (podařilo se schválit pár nových přísad). Potravinové přísady i léčiva jsou uvedeny na seznamu EK klíčových překážek na japonském trhu a také byly předány japonské straně v seznamu nejvýznamnějších překážek, které by japonská strana měla odstranit.
Článek byl připraven redakcí na základě podkladů ministerstva průmyslu a obchodu, odboru mimoevropských zemí.
