Jen pár dní po sněmovních volbách se začíná rýsovat nová vláda se stoosmnáctičlennou vládní většinou. O takové síle ve sněmovně mohly všechny předchozí kabinety od vzniku samostatné České republiky jen marně snít.
Autor: ČTK
Středopravá koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, pokud se jí ještě podaří překonat programová a personální úskalí, se bude o ni moci tentokrát opřít.
Zástupcí tří stran – ODS, TOP 09 a Věcí veřejných – začali spolu vyjednávat už těsně po volbách. Uprostřed minulého týdne tak mohli oznámit, že podepsali společné prohlášení o vytvoření vládní koalice. „ODS, strana TOP 09 a strana Věci veřejné na základě předběžných výsledků voleb do Poslanecké sněmovny vyjadřují společnou vůli vytvořit většinovou koalici rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci,“ řekl po trojstranném jednání lídr ODS Petr Nečas.
Plánovaná schůzka, která měla ve stejný den proběhnout mezi špičkami ČSSD a Věcí veřejných, byla hned potom odvolána. Sociálním demokratům tak zhasla zřejmě poslední jiskřička naděje, že aspoň na chvíli zůstanou ještě ve hře o moc.
Reformy budou možná hlubší, než se čekalo
Vyhráno ale ještě zdaleka není ani na straně rodící se vládní koalice, teď začnou expertní týmy středopravých stran tvrdě bojovat o detaily programu. Pracovní skupiny složené ze špiček všech tří partají se soustředí na návrhy ve všech důležitých oblastech. Není pochyb, že dojít k přijatelné dohodě pro všechny bude velmi těžké. Zatím se lídři shodují na jednom: chtějí sestavit vládu, jejímž hlavním úkolem bude snížení veřejného dluhu. I když cesta k němu je podle jednotlivých ekonomických expertů hledajících kompromis přece jen trochu odlišná. Přes velkou shodu na škrtech a úsporách, například až desetiprocentním snížení počtu státních úředníků, se najde i řada velmi sporných otázek. Komplikace se očekávají především kolem daní. Věci veřejné prosazují požadavek na zvýšení firemních daní o jeden bod na 20 procent a v programu mají i progresivní daň pro lidi s měsíčním příjmem nad 145 tisíc korun. Občanští demokraté však slíbili svým voličům, že daně z příjmů nezvednou. Proti zvyšování daní je i TOP 09.
Podobně rozdílné názory panují i nad některými protikorupčními opatřeními. Věci veřejné zatím neodstoupily od protikorupčního agenta, což je nástroj, s nímž ODS dlouhodobě nesouhlasí a proti je i TOP 09. Otazník visí i nad možností vypisovat referenda, která véčkaři pokládají za jeden ze základních principů, naopak ODS je odmítá.
Spekuluje se i o možných konfliktech kolem obsazování konkrétních ministerstev. Věci veřejné, které boj proti korupci měly ve svém programu na prvním místě, pošilhávají po ministerstvu vnitra. To se nelíbí mnoha členům ODS a TOP 09, obávají se střetu zájmů, který by mohl nastat, protože jedna z hlavních osobností véčkařů a sponzor strany Vít Bárta je spolumajitelem bezpečnostní agentury.
Občanští demokraté se těžce smiřují i s možností, že se Miroslav Kalousek vrátí na post ministra financí. ODS nesla nelibě tento fakt i v době Topolánkovy vlády, jak potvrdil minulý týden i její lídr Petr Nečas. „Premiér a ministr financí mají tvořit duo z jedné strany. ODS považuje za vážnou chybu, že v minulém volebním období tomu tak nebylo,“ potvrdil Nečas. Proti Kalouskovi ve vládě se mohou postavit i véčkaři. Pro Radka Johna byl Kalousek jmenovitě mezi dinosaury, které Věci veřejné chtěly vytlačit z politiky.
Proplácení poplatků odzvonilo
Naopak shoda se mnohem lépe bude hledat v dalších oblastech, například ve zdravotnictví. Všechny strany mířící do koalice jsou pro zavedení nadstandardů péče s možností komerčního připojištění. Proplácení třicetikorunových poplatků v krajích už s největší pravděpodobností odzvonilo. Pardubický kraj jako první odstoupil od proplácení poplatků, dříve nebo později se připojí i další. Zřejmě jim nic jiného ani nezbude. Europoslanec za ODS Milan Cabrnoch informoval, že 1. června rozhodla Evropská komise ve věci šesti stížností, které byly podány na vracení regulačních poplatků českými kraji. „Komise údajně rozhodla, že pokud by kraje ve vracení poplatků v krajských zdravotnických zařízeních pokračovaly, porušovaly by předpisy regulující veřejnou podporu,“ upozornil. Dá se tedy podle něj očekávat, že hejtmani vracení poplatků ukončí. „Budou se snažit svádět to na voliče, kteří jim nedali dostatek hlasů. Je potřeba vědět, že to je výmluva, protože ukončit vracení poplatků musí, neboť by podle rozhodnutí komise konali protiprávně,“ dodává Cabrnoch, který je jedním z vyjednavačů ODS o oblasti zdravotnictví.
Je možné také čekat, že postupně dojde i na školné na vysokých školách, protože v nějaké podobě je mají ve svých programech všechny tři strany. Prosadit chtějí konečně i nezbytnou důchodovou reformu.
Koaliční smlouvu budou připravovat za ODS bývalý šéf jejího poslaneckého klubu Petr Tluchoř, za TOP 09 první místopředseda a zdatný vyjednavač Miroslav Kalousek a za Věci veřejné jejich volební manažer Vít Bárta.
Prezident Václav Klaus tentokrát porušil zavedenou tradici a nepověřil sestavením vlády vítěze voleb, jak tomu bývalo v minulosti, ale Petra Nečase, a to už šestý den po volbách. Je to logické, protože místopředseda Petr Nečas, který řídí ODS po rezignaci šéfa Mirka Topolánka, má naději na úspěch. Trochu paradoxně, když si uvědomíme, že i když ODS volby nevyhrála a s dvaceti procenty voličů dosáhla historicky nejhoršího výsledku, sestaví vládu její lídr Nečas možná mnohem rychleji než před čtyřmi lety Mirek Topolánek s vítězstvím v kapse a více než třiceti procenty voličů. Navíc tentokrát stabilní, s pohodlnou vládní většinou a bez kontroverzních přeběhlíků.
Paroubkův sen o vládě se rozplynul
Pyrrhovo vítězství. Tak se dá nazvat letošní výhra sociálních demokratů ve sněmovních volbách. Necelá dvě procenta, jimiž předstihla druhé občanské demokraty, nestačila ke vstupu do Strakovy akademie ani s plánovanou pomocí připravených komunistů. Nikdo další do vlády s ČSSD jít nechtěl. Věci veřejné sice připustily, že některé body programu mají se sociálními demokraty společné, ale jejich čtyřiadvacet hlasů by Paroubkovi bez podpory komunistů nepomohlo. Podoba kabinetu s komunisty za zády byla pro Věci veřejné nepřijatelná. Komunisté tak ztratili část svého vlivu, nejsou už tradičně třetí největší parlamentní stranou, protože je s téměř 17 procenty přeskočila TOP 09. Navíc jejich šéf Vojtěch Filip už zřejmě nezasedne ani do vedení Poslanecké sněmovny.
Ale sen předsedy ČSSD Jiřího Paroubka o triumfálním převzetí moci se rychle rozplýval během zveřejňování výsledku hlasování, když bylo jasné, že se nebude lišit od odhadů, s nimiž těsně po volbách přišla agentura SC a C a jimž sociální demokraté odmítali uvěřit. Předpokládaná více než třicetiprocentní podpora, kterou jim slibovaly i některé objednané předvolební výzkumy, se během dvou volebních dní smrskla na pouhých dvaadvacet procent. Příčinu letošní trochu trpké výhry budou hledat sociální demokraté ještě dlouho. Byla to nechuť k Jiřímu Paroubkovi a útočná kampaň, která vybudila jeho odpůrce k účasti ve volbách? Byl to strach z dalšího zvyšování dluhů, které nás přiblíží Řecku? Nebo někteří voliči ČSSD, ukolébáni průzkumy volebního mínění, prostě zůstali doma? V letošních volbách byla druhá nejnižší volební účast – 62,6 procenta. Nepotvrdily se tak optimistické odhady, že voliči přijdou v rekordním počtu.
Ať už byl důvod nečekaně malých počtů voličů ČSSD jakýkoli, na důkladné analýzy bude ostatně ještě dost času. Jiří Paroubek vyvodil osobní zodpovědnost a rezignoval na post předsedy strany a bez velkých gest se potichu stáhl do ústraní. Zlí jazykové tvrdí, že nedokázal unést představu, jak by mu novináři vraceli jeho chování k médiím před volbami. Svého největšího rivala – šéfa ODS Mirka Topolánka –přežil Jiří Paroubek v čele strany jen o pár týdnů. Z nejvyšší politiky tak snad už definitivně mizí papalášský arogantní styl reprezentovaný právě Jiřím Paroubkem.
Je otázkou, jestli se politik, známý svou neústupností a touhou po moci, skutečně vzdá tak lehce. Brzy po jeho odchodu se objevily hlasy z jeho těsné blízkosti, že svého zbrklého odchodu lituje. Ale většina jeho stranických kolegů je ráda, že v čele ČSSD dobrovolně skončil, protože z předvolebních protestů vnímali, že se jejich „buldozer“ stává pro stranu přítěží. O uvolněné místo v čele strany už se začínají prát možní nástupci – první místopředseda Bohuslav Sobotka, který dnes stranu reprezentuje, a předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek. A nemusí být jediní. Zatím není jasné, kdy bude mít ČSSD volební sjezd. Sice se zdálo, že vedení s jeho konáním nespěchá a čeká na řádný termín na jaře příštího roku, ale pražská organizace strany požaduje svolání sjezdu už na podzim.
Oběti voleb: předsedové několika politických stran
Ale Jiří Paroubek, který do poslední chvíle nepochyboval o triumfálním volebním vítězství a o to víc byl šokován výsledkem, nebyl jedinou obětí voleb. Ještě před ním rezignovali předseda lidovců Cyril Svoboda, jehož strana se po 91 letech neobjeví ve sněmovních lavicích, i šéf Strany zelených Ondřej Liška. Zelení nezopakovali svůj úspěch z roku 2006 a po čtyřech letech sněmovnu opouštějí. Jejich voliči jim neodpustili stranické hádky, které rozdělily stranu a přispěly nakonec i k pádu Topolánkovy vlády uprostřed předsednictví Evropské unii.
Do své nory na Vysočině se po volbách vrací Miloš Zeman, donedávna šéf Strany práv občanů – Zemanovci, která jen těsně nedosáhla na potřebnou pětiprocentní hranici vstupu do sněmovny. Svou misi však Zeman v podstatě splnil. Ambicióznímu Jiřímu Paroubkovi ubral přes čtyři procenta hlasů, což stačilo k jeho politickému pádu. Z adepta na budoucího premiéra a za tři roky i prezidenta se i díky Zemanovu krátkému návratu do politiky stal řadový poslanec. Proti minulým volbám přišli sociální demokraté o 573 560 voličů a její výsledek je nejhorší od roku 1996.
Občanští demokraté na křižovatce
Ale ani ODS, i pokud se jí podaří sestavit stabilní vládu, nemůže být s konečným účtem, který jí letos vystavili voliči, spokojena. Nejenže se ocitla až na druhém místě, byť s malým odstupem, ale dosáhla nejhoršího volebního výsledku v historii a ztratila 834 683 hlasů. Je to výstraha, že i pravicově smýšlející občané mají dost černých duší a kmotrů, kteří v řadě krajů rozhodují o podobě zastupitelstev a radnic i o rozdělování lukrativních veřejných zakázek. I mnozí občanští demokraté soudí, že podobnou „facku“ si strana zaslouží a dostala ji v nejvyšší čas, aby se odhodlala k vlastní očistě. Petr Nečas, který o nutnosti změn ve straně mluvil už před volbami, když převzal v březnu po Topolánkovi stranu s umazanou pověstí, získal do ruky pádný argument, aby vnitrostranické změny skutečně odstartoval. Ale určitě nebude mít lehkou práci, i když se mu na kongresu ODS, který se bude konat už 19. a 20. června v Praze, podaří získat funkci předsedy strany. Bude hodně záležet i na tom, jaké spolupracovníky mu do čela delegáti dosadí. Zároveň s volbou předsedy totiž proběhne i volba místopředsedů, výkonné rady a dalších stranických orgánů. Kongres ODS volí všechny orgány v tajné volbě. Veškeré funkce jsou podle lídra ODS generovány zdola.
„V žádném případě nebudu vydávat nějaké seznamy žádoucích nebo nežádoucích osob, to by bylo kontraproduktivní. Pevně věřím, že kongres rozhodne moudře a zvolí takové vedení, kterým dáme najevo, že jsme vyslechli hlasy voličů,“ prohlásil Nečas. Ale nejen jemu je jasné, že pokud ODS neudělá razantní kroky, nemusela by v budoucnu obhájit první místo politické strany na pravici.
Pravicoví voliči sami ODS naznačili, jakým směrem by se měla vydat, pokud chce zpátky získat ztracenou důvěru. I když hlas „své“ straně někdy i s těžkým srdcem do urny hodili, snažili se „překroužkovat“ politiky s nejvíce pošramocenou pověstí. Sesadili z volitelných míst do sněmovny dokonce pět lídrů krajských kandidátek ODS: olomouckého Ivana Langera, pardubického Daniela Petrušku, královéhradeckého Jozefa Kochana, libereckého Zdeňka Macha a karlovarského Miloše Pateru. A nahnutou pozici měl i pražský primátor Pavel Bém, zodpovědný za předraženou kartu Opencard, která daňové poplatníky stála více než 800 milionů korun. Voliči ho z druhého místa odsunuli až na čtvrté, přesto se na rozdíl od bývalých pražských poslanců Jiřího Janečka a Tomáše Duba do sněmovny dostal. Všechny překvapivě přeskočil neznámý podnikatel Jan Florián, který byl až na 36. místě. Pražská ODS výrazně oslabila, v baště ODS, o níž se říkalo, že tu dokáže zvítězit i Klausova tenisová raketa, tentokrát vyhrála TOP 09.
Letošní fenomén voleb – kroužkování**
Ale voliči využili kroužkování jako protest proti některým politikům a do sněmovních lavic pomohli usednout kandidátům z nižších míst i v dalších stranách. Například Stanislav Křeček z ČSSD, známý zastánce nájemníků, se z nevolitelného 18. místa dostal v Praze až na první. Odborník na dopravu Stanislav Huml z Věcí veřejných jde do sněmovny z původně sedmého místa.
Voliči zatrhli na kandidátních listinách tři miliony a sedm set tisíc kandidátů, což je téměř dvakrát víc než v roce 2006. Pomohla jim v tom změna zákona, přijatá po minulých volbách, která umožnila zakroužkovat místo dvou čtyři kandidáty. Pro postup do vyšších pater kandidátky stačilo nyní pět procent preferenčních hlasů proti dřívějším sedmi procentům.
Díky preferenčním hlasům voliči vyřadili celkem čtrnáct lídrů. A do sněmovny se dostalo mnohem více žen, než se čekalo. Do dolní komory bylo zvoleno 156 mužů a 44 žen.
