Vést děti k zodpovědnému zacházení s penězi a debatovat s nimi o rodinném rozpočtu se snaží více lidé na malých městech (do 4999 obyvatel). Vyplývá to z průzkumu ČSOB, o kterém banka informovala dnes dopoledne.
Foto: Profimedia.cz
“Ukázalo se, že vztah k majetku a penězům je na malých městech mnohem zodpovědnější, než tomu je v městech velkých,“ uvedl Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB. “Je to dáno i historickou zkušeností. Lidé na maloměstech si museli svůj majetek pracně vydobýt a vždy jej vnímali jako potvrzení svého společenského statusu,“ doplnil.
To potvrzují i další čísla z průzkumu. Zatímco obyvatelé velkých měst souhlasí s tím, že by školáci měli dostávat kapesné bez přímé vazby na dobré známky či pomoc v domácnosti, lidé z menších měst jsou ochotni děti motivovat právě finanční odměnou i nad rámec kapesného.
Více než polovina rodičů z velkých měst i maloměst se však shoduje na tom, že děti na prvním stupni základní školy kapesné vůbec nepotřebují. S tím však tak úplně nesouhlasí odborníci. Alespoň symbolické kapesné by podle nich měly děti dostávat od nástupu do školy, aby se naučily základům hospodaření a znát hodnotu peněz.
“Se vstupem dítěte na druhý stupeň se však názor na kapesné mění. Ovšem zatímco ve velkých městech dává 35 procent rodičů nejčastěji kapesné do 100 korun, na malých městech tuto ´maximální´ částku dává jen 17 procent. Většina maloměstských dětí dostává kapesné méně než stokorunu,“ nastínil Škorpil.
