Češi zatím nejsou příliš ochotni podporovat ve stáří svoje rodiče, přispívat jim na důchod se zatím chystá jen necelá třetina (29 %) z nich.
Foto: Profimedia.cz
Velká část populace (43%) však stále nemá dostatek informací o tom, že v rámci budoucí důchodové reformy bude existovat možnost adresně zasílat 1 % z odvodů ze sociálního pojištění rodičům na penzi. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti AWD ČR, který mj. zkoumal solidaritu Čechů se stárnoucími rodiči. Oproti tomu svým dětem na studium spoří čtvrtina (25 %) rodičů, kteří jim průměrně na vzdělání naspořili částku 378.940 korun.
„Je překvapující, že o příspěvku rodičům uvažuje dosud jen tak malý počet lidí, přestože bude plně financován ze státního rozpočtu a nebude je nic stát. Střadatel ušetří na daních několik tisíc ročně a naspořené peníze získá přímo jeho rodina. Jak vyplývá z průzkumu, vláda má zatím velký dluh v tom, že smysluplnost jednoprocentního příspěvku občanům dostatečně nevysvětlila. Většina populace také dosud není ochotna přijmout fakt, že sociální role státu se v budoucnu bude snižovat. Tomu, kdo si nespoří, výhradně spoléhá jen na stát a jeho děti mu nebudou přispívat na důchod, tak hrozí reálné riziko seniorské chudoby,“ komentuje výsledky průzkumu hlavní analytik AWD ČR Tomáš Rampula.
Připravovaná důchodová reforma počítá s tím, že příspěvek se bude vyplácet od roku 2014 jednou ročně, a to ve výši 1 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění (hrubé mzdy). Pokud má tedy střadatel měsíční hrubou mzdu například 25 tisíc korun a roční v součtu 300 tisíc, může svým rodičům přispět částkou až 3.000 korun. O stejnou částku se mu pak v rámci ročního zúčtování daně zvýší sleva na dani.
„ Díky v minulosti štědrému sociálnímu státu, čelí podle statistik OECD chudobě v České republice jen 2 % důchodců, čímž jsme se mezi 34 nejbohatšími zeměmi zařadili po Novém Zélandu na druhou příčku. Toto příznivé číslo ale není dlouhodobě udržitelné a závislost na okolí se u budoucích důchodců bude zvyšovat. Bez větší finanční solidarity svých dětí nebo naspořené rezervy se tak budoucí důchodci neobejdou,“ dodává Tomáš Rampula.
Oproti tomu ochota Čechů podporovat svoje děti během studia stoupá, stále však nedosahuje podílu obvyklého v západoevropských zemích a v USA. Podle statistických dat, která shromáždila finančně-poradenská společnost AWD ČR na vzorku 12 000 svých klientů, spoří na studium svým dětem pouhá čtvrtina (25 %) z nich. Průměrná naspořená částka, u této skupiny klientů s nadprůměrným měsíčním hrubým příjmem nad 37 tisíc korun, činí 378.940 korun.
„ I když si stále více Čechů uvědomuje důležitost vzdělání pro další život, podíl střadatelů je stále nízký, a to i mezi skupinou lidí s nadprůměrnými příjmy. Například v USA spoří svým dětem až dvě třetiny domácností. Je to dáno tím, že na českých státních středních a vysokých školách se dosud neplatí školné. To se ale může s uvažovanou reformou školského systému v ČR brzy změnit a spoření na vzdělání se do budoucna stane nutností,“ uzavírá Tomáš Rampula.
