EURO: Kdy jsi přišel na myšlenku uspořádat dětskou golfovou túru?
Uher: Bylo to asi před pěti lety, tedy v roce 1996. Seděl jsem v Erpetu a pozoroval děti včetně mého syna Tomáše. Hrály na těch mašinkách a já koukal, jak je to strašně baví. Najednou mě napadlo, že by vlastně mohly hrát mezi sebou, a ne jenom sem tam se projít po hřišti s rodiči, ale že by mohly mít v klubovně taky svůj stůl jako mají dospělí. Měl jsem předtím již nějaké zkušenosti z vlastního turnaje, který jsem po tři roky pořádal v Motole. To bylo po roce 1991, odkdy jsem tam členem. Pak jsem ale potkal Amaru Hudcovou, kterou považuji za opravdovou golfistku, a ta mi říkala, že by chtěla pořádat golfové turnaje pro dospělé. Já jí na to říkám: „Ale Amárko, podívej se na ty lidi, vždyť oni si toho vlastně moc neváží. Pojď, uděláme jim takový malý dětský golfový Grand Slam a k tomu žebříček, ať každý klub v Čechách vidí, jaké tam mají golfové mládí. Dali jsme dohromady nějaký peníz do začátku a říkali jsme si, že to bude taková malá vločka, na kterou se časem nabalí ostatní.
EURO: Kde se uskutečnil první turnaj?
Uher: Na jaře roku 1997 v Karlových Varech. Na golfovém vozíku přijel tehdejší prezident federace Hanuš Goldscheider. S dojetím pak pozoroval ten golfový potěr, jak vystupuje z autobusu a chystá se na hru. No, a najednou tam bylo osmdesát dětí. Mohli hrát i ti, kteří neměli zelenou kartu. Těm jsme připravili šest jamek na drivingu a my jen koukali, jak mezi sebou zápolí.
EURO: Jaký je teď systém?
Uher: Hraje se pět turnajů plus závěrečný Masters, ten dělá Golfová federace samostatně. Letos se uskuteční 9. září v Motole. Z DT se zúčastní prvních deset z každé kategorie a dál pak vybraní vítězi lokálních turnajů.
EURO: Sleduješ nárůst počtu dětí?
Uher: Samozřejmě. Začalo jich asi osmdesát. Z nich tenkrát jen polovina měla HCP. Dneska jich je s HCP skoro dvě stě padesát, a protože na turnaji může projí hřištěm jenom sto čtyřicet hráčů, účast si letos zajistili ti, co mají HCP 36. Příští rok to možná bude 33 a počítám, že za dva roky jsme třeba na 25.
EURO: Budou kvalifikace?
Uher: Ne. Jestliže stodvacátý hráč bude s HCP 20, budu rád. Do budoucna to já osobně vidím někde kolem HCP 18. Teď se nám například osmiletý Martin Příhoda v Karlových Varech utrhl a zahrál 80, což je na jeho věk a zkušenosti úctyhodné číslo.
EURO: Dnes se srovnává golf hodně s tenisem, vidíš tady nějakou paralelu?
Uher: Já si myslím, že golf byl pro naši generaci málo známým sportem. Já sám jsem dělal vrcholový sport, a když jsem se po šestihodinovém atletickém tréninku šel vyklusat do Motola a viděl tam ty shrbené postavy, jak táhnou golfový vozík, říkal jsme si, že vůbec nechápu, že golf je stejně jako šachy na tiketu Sportky. Dneska se všem hluboce omlouvám, protože vidím, jak nádherný a strašně těžký je to sport, kterému jsem propadl.
EURO: Mají dnešní kluci a holky nějaký vzor?
Uher: To se rozumí. Jsou mezi nimi woodcovci, tigerovci a čejkovci, taky už pokukují po dnešních náctiletých, kterým to jde dobře.
EURO: Myslíš si, že naše trenérská základna má šanci rozpoznat talent?
Uher: Samozřejmě, všichni profesionální trenéři kategorie A. Za ta léta jim už prošlo pár lidí pod rukama. Ať je to Honza Juhaniak, karlovarští Peterka se Skopovým, v Mariánkách Olda Nechanický nebo v Praze třeba Pavel Nič. Roste ale základna nových mladých trenérů, kteří mají k dětem věkově blíž, a ony s nimi rády trénují. Na dnešní generaci je znát, že se rekrutovala převážně z golfových rodin. Kluci hodili po škole tašku do kouta a šli s tatínkem, který je golfovým profesionálem, trénovat. Nezapomeň, že golf je také o odehraném počtu hodin. V gymnastice taky nikdo nepřijde a neskočí trojité salto vzad na první pokus.
EURO: Máš radu pro toho, kdo neví, jak se svým dítětem začít?
Uher: Já si myslím, že ta image, že golf je drahý sport, je obrovský nesmysl. Je levnější do těch osmnácti let, než se musí zaplatit vstupní poplatek do klubu, který je opticky vysoký, ale za něj můžeš hrát na svém hřišti až do konce života. Myslím si, že v těch šesti letech může každý přijít do golfového klubu, který má blízko, řádově za deset tisíc koupit výbavu a začít. Jak děti rostou, tak si stejně všechno mezi sebou směňují, a tak to vyjde nakonec levněji než třeba lyžování.
EURO: Jaká je česká golfová budoucnost a jaké je tvoje přání?
Uher: Aby těch Ničů a Holubů bylo v dohledné době na našich hřištích stále víc. Bude to taky zajímavější, až se o titul mistra republiky porvou kluci s HCP 0 a bude jich 120, a ne jen pár, jako je to teď. Chci také poděkovat všem, kdo si na nás našli prostředky, že s námi spolupracují, a těm firmám, které to mají v náplni, jako je třeba Sazka, aby pochopily, jak krásný je to sport a jaké v něm vládne mezi těmi nejmladšími nadšení.
