Rodiné podnikání prochází po roce 1989 renesancí. Předání firmy další generaci přežije jen třetina společností
„Pamatuji se, že ve chvíli, kdy jsem rodině oznamovala, že hodlám začít s podnikáním, všichni se mi smáli a klepali si na čelo,“ vzpomíná Jaroslava Valová z jihočeských Čimelic na vznik rodinné firmy Siko. Začínala v roce 1991 a postupně vybudovala největšího prodejce koupelnového vybavení v Česku. Název Siko manželé Valovi složili z prvních písmen slov „stavební izolace“, „keramika“ a „obklady“.
Na začátek podnikání padly veškeré rodinné úspory, a to včetně vkladních knížek dětí.
„Prostě jsme se rozhodli jít do byznysu po hlavě,“ říká Valová. Každá koruna pak skončila u zprostředkovatele, od něhož za předražené ceny získali první zásoby obkládaček. V tomto okamžiku manželé pochopili, že se musejí dostat přímo k výrobcům. Pustili se tedy do objíždění podnikových prodejen, ze kterých si vozili zboží do malé čimelické prodejny.
Zákazníci si sortiment natolik oblíbili, že se zde často zastavovali i Pražané cestou na víkend do jižních Čech.
Přidali se příbuzní z Moravy
Definicí rodinné firmy je, že ji vedou minimálně tři členové rodiny a podnik se pak předává z generace na generaci. I v začínajícím úspěšném byznysu Valových se od začátku pohybovali tři jejich potomci. Děti si za pár let zvykly, že maminka musí pořád něco dělat, a proto fakt, že se po převratu vrhla na podnikání a během jednoho roku změnila jejich společný obývák na útočiště slibně se rozvíjející firmy, přijaly bez velkých emocí. „V tomto pokoji jsme jednali s odběrateli a dodavateli, dávaly se zde dohromady účetní záležitosti a často tu s námi obědvali i skladníci,“ směje se zakladatelka.
Potkávaly se tam čtyři generace rodiny a v obýváku se pracovalo každý den až do noci. Manžel Vítězslav neměl jinou možnost než záhy opustit „normální“ zaměstnání, zanechat starostování v Čimelicích a plně se zapojit do podnikání. Jezdil náklaďákem pro zboží, pracoval ve skladu i v administrativě. „Ani pro děti to nebylo vůbec lehké období,“ říká Jaroslava Valová. Syn Tomáš už při studiu gymnázia a později i vysoké školy prodával, fakturoval, jednal s odběrateli a jako snad každý pracoval ve skladu. Dcera Jana, v té době žačka základní školy, zase pomáhala v prodejně a zvládala už i část účetnictví. A aby byla rodina vytížená opravdu důkladně, zapojili se po roce podnikání do firmy i příbuzní z Kralic u Brna, kde vznikla roku 1992 druhá prodejna Siko.
Odvrácená strana úspěchu
Za dva roky už mělo Siko prodejen jedenáct. Kromě těch vlastních se otevřely i prodejny partnerské, které rodině umožnily využít při zdokonalování prodejního konceptu nejen vlastní zkušenosti, ale i zkušenosti obchodních partnerů, tehdejších velkoobchodních odběratelů zboží ze Sika.
„V roce 1995 jsme si prošli krizí a úspěch si vybral i první velkou daň, a to rozvod s manželem,“ vzpomíná majitelka. To byl zlomový okamžik. Firma silně zadlužená po expanzi musela splácet riskantní úvěr ve výši 22 milionů korun. Tehdy se děti i zbytek rodiny postavily za paní Valovou a díky tomu firma nelehké období překonala.
„Začali jsme přibírat zaměstnance, zvětšovaly se obchody, úvěr se nám dařilo splácet,“ vypráví Valová. A tak padlo rozhodnutí expandovat do prvního krajského města a ani tam se nezastavit. S podporou a nadšením syna Víti si vzala ještě vyšší půjčku a koupila brněnský areál po bývalém Technomaxu. Otevření partnerských prodejen v dalších krajských městech – v Ostravě a Českých Budějovicích – už bylo jen otázkou času.
Rodina versus firma
Valovi během čtvrtstoletí svého podnikání na vlastní kůži zažili všechna úskalí i benefity, jaké přináší podnikání v rodinném kruhu a mnohými ekonomickými odborníky jsou shrnuty do různých teorií. Základním kamenem rodinného podniku je samozřejmě rodina samotná. V případě, kdy se člověk narodí do podnikatelské rodiny s vlastní firmou, je v podstatě nasměrovaný k převzetí a vedení podniku po předešlé generaci. Rodinným podnikem se rozumí firma, jejíž majitel ji za rodinnou považuje, má ji v úmyslu předat blízkému příbuznému a kromě majitele figurují v podniku i další členové jeho rodiny. Rodinná firma je vždy ve většinovém vlastnictví členů rodiny.
Jaké jsou klady a zápory rodinného podnikání? Přestože se rodinná firma jeví jako ideální model pro řízení podniku, v případě, že se ho nepodaří optimálně nastavit, často je příčinou rozklížení jak samotného podnikání, tak i stávajících rodinných vztahů. Výhodou rodinného podnikání je silná firemní kultura, která se rodí z neformálních vazeb a z větší pospolitosti členů rodiny oproti standardnímu konceptu firmy. Firma je pak chápaná jako nepostižitelná rodinná hodnota, kterou stojí za to formovat a rozvíjet. Současně zde existuje vysoké podnikatelské nasazení jak zakladatelů, tak i pokračovatelů. Pro rodinné firmy je zásadní dlouhodobá perspektiva v horizontu několika generací. Cílem je materiální zajištění pro generaci současnou, ale i následnou. Pro rentabilitu rodinných podniků je tedy rozhodující investice zisku zpět do rozvoje podnikání.
Nepřehlédnutelná jsou ovšem i negativa takové podnikání. Častou potíží v oblasti řízení podniku je nepotismus neboli protežování rodinných příslušníků ve firmě. Děje se to hlavně v případě, kdy majitelé či vedoucí pracovníci prosazují rodinného příslušníka do pozic vyžadujících specifické a odborné znalosti, jimiž ale daný člověk nedisponuje. Mnohdy je jeho jedinou kvalifikací příslušnost k rodině. Ostatní zaměstnanci jsou frustrovaní minimální erudovaností a neschopností chráněného rodinného příslušníka. V rodinné firmě se totiž jen těžko daří oddělit pracovní a osobní život. Odlišné názory na různá strategická rozhodnutí určující další směřování firmy nebo například spory o kompetence jednotlivých členů rodiny uvnitř podniku tak mnohem snadněji přerůstají do osobní roviny. Firemní klima pak může být nenávratně poškozené a v konečném důsledku to může ohrozit i samotnou existenci firmy. V neposlední řadě je tu i riziko bankrotu, což může vést až ke zkáze celé rodiny.
Předávací rébus
K jednomu z nejkritičtějších faktorů rodinného podnikání patří předání firmy další generaci. Podle relevantních výzkumů přežije generaci svých zakladatelů jen asi 30 procent rodinných firem a s dalšími generacemi se procento úspěšnosti přežití výrazně snižuje. Jedním z největších problémů s předáním rodinného podniku je neshoda v pojetí a představě dalšího směřování firmy. Jiným typickým problémem je paternalismus zakladatele či zakladatelky, kdy veškerou rozhodovací pravomoc a kompetence drží uzurpátorsky ve svých rukou, stále monitoruje činnost ostatních členů rodiny a jen velmi neochotně se vzdává svých pozic ve firmě, které by se měly přirozeně delegovat ve prospěch nastupující nové generace.
I tak je model rodinného podnikání velmi atraktivní, funkční a konkurenceschopný a při správném řízení garantuje dlouhodobý podnikatelský rozvoj pro další generace.
Valovi během čtvrtstoletí svého podnikání na vlastní kůži zažili všechna úskalí i benefity, jaké přináší podnikání v rodinném kruhu a mnohými ekonomickými odborníky jsou shrnuty do různých teorií.
O autorovi| Štěpán Hembera spolupracovník redakce
