Když je klid v rodině, je i klid na práci. To ví zřejmě velmi dobře také současný ministr obrany Martin Stropnický z ANO. A tak jistě není na škodu, když jmenuje jedním z kohorty svých náměstků Daniela Koštovala, jehož manželka je tak trochu jeho švagrová. A zlí, nepřející generálové jen roznášejí zlovolné drby, když tvrdí, že za nespokojeností bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla s ministrovým výběrem nového šéfa Vojenské policie nebyl ani tak moc kariérní řád a nedostatečná kompetence právníka Kříže, jako spíše jeho až příliš blízké vztahy k ministrově familii. Té jeho otec údajně poskytuje již dlouho cenné právní služby a jeho manželka pomáhá s domácností. Jenže Petr Pavel se navzdory „pomoci“ českých vládních politiků stal předsedou Vojenského výboru NATO a v Dejvicích už neprudí. A klidu na práci je zase dost.
NÁPLAST NA TUNEL Praha je opravdu malá, a ta Babišova obzvlášť.
Jak jinak by si mohl najmout pražský dopravní podnik, kde teď neformálně šéfuje Babišův krk – Radmila Kleslová – agenturu EUFC, ve které formálně šéfuje jistý Daniel Mayer – manžel Babišovy poradkyně Jany Mayerové. Ten se za tři tisíce korun na hodinu pokoušel přemluvit ministerstvo dopravy, aby přehodnotilo dvoumiliardovou korekci dotace pro metro A.
Když tam odmítli úředníci dělat ze sebe blbečky, odešel brečet na ministerstvo financí. Tam má audity evropských dotací na starost jistý Lukáš Wagenknecht. Mayer asi netušil, že paličatý auditor vyletěl z pražského dopravního podniku poté, co se podíval metru na zoubek a shledal jej značně prohnilým. Další šanci má agentura na plánovaném metru D. Tam má za milion vymyslet, jak jej nejlépe ? nancovat. Palubní deník přeje hodně zdaru a lepší výběr kanceláří, do kterých lézt.
SEJDEME SE NA STOJÁNCE S končícími oslavami a kladením věnců je důležité říci, že jsou i pomníky, kam nikdo nikdy věnec nepřinese. Jeden takový stojí na pražském letišti a je památkou na časy, kdy se věřilo, že vstup Korejců do ČSA bude znamenat rychlý růst významu Prahy coby mezinárodní letecké křižovatky, kde bude pomalu celá Asie přestupovat na cesty po Evropě. Tím pomníkem je stojánka pro obří Airbus A380, kterou jsme si v Praze pro Korean Air připravili. Jenže omyl. Král nebes na lince Praha–Soul létat nebude. V Praze bylo toto letadlo zatím jen třikrát, zhruba po roce se to má opakovat 1. července v rámci oslav pěti let společnosti Emirates. Hostit A380 už přitom přestává být ve světě výjimečnou záležitostí, strojů létá 153 a jsou spíše indikátorem významu letiště či dané destinace. Těžko soudit, zda jde o důsledek kon? iktu Korejců s českým ministrem financí, či změnu podmínek, když loni konkurenční Asiana Airlines projevila zájem o vlastní lety do Prahy. Asiana si to rozmyslela a létat do Prahy už nechce, tak se to můžeme brzy dozvědět.
VĚZEŇŠTÍ GASTROKONVERTITÉ Vězeňské konvertování k islámu není třeba ve Spojených státech ničím mimořádným.
Podobné případy se podle výzkumného projektu Univerzity Palackého v Olomouci Islám v ČR začínají ojediněle objevovat i u nás. Mají však svá specifika. „U českých konvertitů se pravděpodobně nejedná o skutečné věřící, ale o účelové jednání s cílem zajistit si muslimskou stravu, kterou tito považují za hodnotnější,“ stojí v závěrech výzkumu, o kterých informoval čtvrtletník České vězeňství.
Nejde o nijak tvrdý závěr, pouze o souhrn zkušeností zaměstnanců Vězeňské služby, kteří odpovídali na otázky výzkumníků. Českými věznicemi prošlo podle jejich odhadu od roku 2006 zhruba 200 „rodilých“ muslimů, sedm Čechů pak k islámu konvertovalo. Neměli to lehké. Jeden prý skončil na cele s „ortodoxním islamistou“, který se mu vysmíval.
Dalším dozorci náboženskou proměnu neuvěřili a větřili za jejich zduchovněním snahu o změnu jídelníčku či účelový pokus o přeložení do jiné věznice (záminkou mělo být, že dotyčná vězeňská kuchyně není schopná separátně vařit muslimská jídla). Dozorci proto vyvinuli jednoduchý a přitom dostatečně průkazný test. Spočívá v tom, požádat dotyčného, aby přednesl tzv. vyznání víry: „Není božstva kromě Boha a Mohammed je posel Boží.“ Pokud neví, má za úkol jmenovat aspoň jeden ze čtyř zbývajících pilířů víry (pět denních modliteb, náboženská daň, půst během ramadánu, pouť do Mekky). Pokud opět neví, jde se vší pravděpodobností o „gastrokonvertitu“.
