CHARAKTERISTIKY A VYPLÁCENÉ ČÁSTKY RODINNÝCH DÁVEK SE V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH EU DOST LIŠÍ. PROTO JE DŮLEŽITÉ VĚDĚT, OD KTERÉ ZEMĚ MŮŽETE TYTO DÁVKY DOSTAT A JAKÉ JSOU PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ NÁROKU.
Nejvíce si polepšili adresáti v Lucembursku, Nizozemsko naopak přitvrdilo
Stejně jako u nároku na jiné dávky je každý stát Evropské unie, který vám má vyplácet rodinné dávky, povinen vzít v úvahu doby pojištění nebo zaměstnání splněné podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, pokud je to nutné pro splnění podmínek týkajících se čekacích dob pro vznik nároku na příslušnou dávku.
JAKÝ JE PRINCIP HRY
Jestliže vaši rodinní příslušníci bydlí ve stejné zemi, podle jejíchž právních předpisů jste pojištěn jako zaměstnanec nebo samostatně výdělečně činná osoba, tato země bude vždy kompetentní pro výplatu rodinných dávek. Máte nárok na přesně stejnou výši dávek jako státní příslušníci tohoto státu. Jestliže vaši rodinní příslušníci nebydlí v zemi, podle jejíchž právních předpisů jste pojištěn, platí následující pravidla:
* Když v takovém případě nárok na rodinné dávky existuje podle právních předpisů několika zemí, vaše rodina dostane zpravidla nejvyšší dávku, která se poskytuje podle právních předpisů jednoho z těchto států. Jinými slovy, s vaší rodinou se zachází, jako kdyby všichni její členové bydleli a byli pojištěni v zemi s nejpříznivějšími právními předpisy.
* Nezaměstnaní, kteří dostávají dávky podle právních předpisů členského státu, mají nárok na rodinné dávky podle právních předpisů tohoto státu i pro své rodinné příslušníky bydlící v jiném členském státě.
* Důchodci normálně dostávají rodinné dávky od státu, který jim vyplácí důchod. Pokud však důchodce dostává více důchodů, platí zvláštní pravidla.
Od roku 1991 do roku 2000 vzrostly celkové rodinné přídavky v zemích EU (řadíme sem porodné, rodičovskou dovolenou, rodinné přídavky a další dávky spojené s péčí o dítě) o téměř 36 %. V roce 2000 činila tato peněžní plnění poskytovaná vládou mladým rodinám více než 5 % celkových sociálních výdajů členských států. Samozřejmě opět existují mezi jednotlivými státy rozdíly. Nejvíce je štědrá vláda v Lucembursku (12,9 % všech sociálních výdajů), v Irsku (11,2 %) a v Rakousku (8,2 %). Naopak ve Španělsku jde pouze o 0,9 %, v Itálii o 2 %, v Portugalsku, v Nizozemsku a ve Švédsku asi o 3 %.
ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ RODINNÝCH DÁVEK
Rodinné dávky a rodinné přídavky jsou zvláštní druhy dávek. Na rozdíl například od dávek při invaliditě nebo v nezaměstnanosti, není u nich prvořadá situace zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné. Dávka je poskytována třetí osobě. Při rozhodování, zda má být dávka poskytnuta, je rozhodující situace rodinných příslušníků. Cílem rodinných dávek a přídavků je pokrýt náklady rodiny, a proto je vztah mezi skutečným životním standardem a domácí situací žadatele důležitější než u jiných dávek. Tento zvláštní charakter se odráží i v národních podmínkách pro nárok na tento druh dávek, většina národních systémů nevyžaduje pro přiznání dávky splnění podmínky získání určitých dob pojištění.
PODLE MÍSTA VÝKONU PRÁCE
Na druhé straně u těchto dávek vyvstává jiný problém. Jde o otázku, zda má být dávka poskytována ve výši podle státu bydliště, nebo podle státu, ve kterém je vykonávána výdělečná činnost. Jinými slovy, má být výše dávky stanovena tak, jak je tato dávka poskytována ve státě, kde dítě bydlí, nebo tak, jak ji stanoví stát, kde živitel dítěte vykonává výdělečnou činnost? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Přesto je v členských zemích stanoveno pro všechny členské státy použití principu místa výkonu práce, neboť to, zdá se, zajistí rovnost nakládání pro pracovníka, který je v tomto státě zaměstnán. Ve všech zemích došlo za sledovaných deset let ke zvyšování dávek (viz tabulka). Že by snaha zvrátit nepříznivý demografický vývoj? Výjimku tvoří Nizozemsko (pokles v období o 13,7 %). Nejvyšší nárůst zaznamenalo Lucembursko, Německo, Řecko a Irsko. Rodinné dávky tvoří od 0,2 % do 2,6 % HDP jednotlivých členských států Unie. Na špici stojí Rakousko (2,3 %) s Německem (2,1 %), Belgie a Francie (oba 2 %).
Rodinné dávky v zemích EU v roce 2000 v procentech
k HDP ke všem sociálním výdajům změna od roku 1991
EU 1,4 5,5 35,8
Belgie 2,0 7,7 16,2
Dánsko 1,1 4,0 46,6
Německo 2,1 7,5 81,1
Řecko 1,0 3,8 67,0
Španělsko 0,2 0,9 47,3
Francie 2,0 7,0 15,4
Irsko 1,5 11,2 66,4
Itálie 0,5 2,0 28,6
Lucembursko 2,6 12,9 155,8
Nizozemí 0,8 2,9 -13,7
Rakousko 2,3 8,2 33,6
Portugalsko 0,5 2,7 15,4
Finsko 1,4 5,8 19,1
Švédsko 1,0 3,2 17,5
Velká Británie 1,4 5,5 20,2
Pramen: Eurostat
