Rodinné firmy jejich majitelé budují často s vidinou dlouhodobé perspektivy. V jejich hledáčku nebývají okamžité zisky, ale snaha vystavět trvalou hodnotu
Tradiční rodinné firmy, v nichž by manažerské žezlo předával otec na syna po generace, můžeme v České republice spočítat téměř na prstech jedné ruky. Vinou událostí po roce 1938 se majitelům na prvorepublikovou tradici většinou navázat nepodařilo. Nejstarší rodinné podniky začínaly vznikat před dvaceti lety, což je dostatečná doba, aby se vyprofilovaly ve svých oborech a prokázaly životaschopnost. Nyní pro mnohé nastává bod zlomu – řeší, zda udrží rodinný charakter a zaměří se na nástupnictví a generační obměnu ve vedení svého podniku.
Češi v budoucnost věří Rovných 80 procent světového podnikání se nachází v rukou rodinných podnikatelů.
Přesná čísla za ČR nemáme, podle hrubých odhadů ale české rodinné firmy mají mezi Czech Top 100 přibližně čtvrtinové zastoupení a dávají práci tisícovkám zaměstnanců.
Ačkoli jsou Češi v pohledu na naši hospodářskou budoucnost vyhlášenými skeptiky, majitelé rodinných firem ji hodnotí kladně.
V pravidelném průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG Business Leaders Barometer – Jak uspět v měnícím se světě se za čím dál silnější motor ekonomiky označilo hned 87 procent českých podniků v soukromém vlastnictví. Tento údaj pak výrazně převyšuje přesvědčení kolegů z celého regionu EMEA (Evropa, Blízký východ, Afrika a Karibik). Totožný názor tam zastává o celou čtvrtinu méně majitelů rodinných firem (62 procent).
Rumburská rodinná firma Haas + Sohn Rukov vyrábí krbová kamna. Vznikla před sedmnácti lety a zaměstnává více než 200 zaměstnanců. Dnes patří mezi nejvýznamnější firmy v okrese Děčín a svou produkci vyváží úspěšně i na západní trhy. „Pokud chceme jako česká firma uspět na zahraničních trzích, pak musíme nabízet produkty se stoprocentní kvalitou, navíc za konkurenceschopné ceny. Investice do výroby, modernizace technologií a kvalitní servis vlastních výrobků jsou samozřejmostí. I tak musíme každou investovanou korunu pečlivě zvážit a pečlivě hlídat nákladovou efektivitu,“ říká jednatel firmy Václav Cintl mladší.
Upravit svou podnikatelskou činnost v tomto směru považují za nejdůležitější úkol téměř tři čtvrtiny českých firem (73 procent). Zahraniční protějšky stejná problematika trápí jen ze 40 procent – svou pozornost také směřují k přípravám na změny obchodních modelů podnikání (22 procent odpovědí), což je pro tuzemské podnikatele jen okrajovým tématem (2 procenta).
Zajímavý je i názor na práci s hotovostí a pracovním kapitálem, kde zlepšení vnímá jako hlavní otázku 15 procent Čechů v porovnání s 36 procenty zahraničních firem. Co ale výrazný rozdíl způsobuje? Patrně větší přetlak peněz na českém bankovním trhu či neochota lokálních majitelů se zadlužovat.
Důvěra ve vlastní schopnosti Čeští majitelé rodinných firem věří především ve vlastní manažerské schopnosti. Externího manažera by proto nepřijala více než čtvrtina z nich. Preferují rodinné příslušníky a nejsou ochotni, zejména do nejvyšších funkcí, dosazovat manažery mimo okruh své rodiny. Ve světě je naopak využívání služeb vrcholových manažerů, kteří netvoří bezprostřední součást podnikajícího rodinného kruhu, již poměrně běžné. Opavská rodinná Pekárna Král vyrábí italské tyčinky typu Grissini z kynutého těsta. Úspěšně je dodává jak na český, tak na zahraniční trh. Rodina Králova pekárnu získala v malé privatizaci v roce 1991. Po otci, který pekárnu postavil na počátku 90. let na nohy a který se i dnes ve svých osmdesáti letech podílí na vedení firmy, převzal otěže v rodinné firmě jeho syn Tomáš. Do úzkého vedení firmy si Královi zatím nikoho zvenčí nepouštějí.
Nejlepším receptem, jak zvýšit šance, aby děti navázaly na aktivity rodičů a převzaly vedení rodinné firmy, je směřovat je k nástupnictví od dětství, aby se jim vztah k firmě dostal pod kůži. Osobní angažovanost ve firmě může zákonitě hrát velkou roli i při volbě vzdělání, které má s oborem rodinného podnikání hodně společného. Když si navíc děti v rodinné firmě vyzkoušejí brigádu, poznají život ve firmě od nejnižších pozic a zblízka si osahají nejen práci, ale lépe pochopí i uvažování řadových zaměstnanců. Otcové zakladatelé často dobře znají vlastní řemeslo, v případě výrobních firem výrobu. Jejich děti mohou díky svému vzdělání přispět k rozvoji podnikání v oblasti obchodu, financí či marketingu. Řada z nich má již v relativně mladém věku zahraniční zkušenosti a může firmě pomoci expandovat, ať už v rámci domácího nebo i zahraničních trhů.
Václav Cintl mladší vede ve svých třiceti sedmi letech firmu, kterou budoval jeho otec spolu s rakouským partnerem 20 let. Otec, odborník v daném oboru, své know-how předával synovi, který studoval univerzity jiného zaměření, postupně a dlouhodobě. Nicméně strategická rozhodnutí Václav Cintl mladší se svým otcem dodnes konzultuje.
Někdy následovník chybí Situace v rodinných firmách nemusí být pokaždé růžová. Ne každý potomek úspěšného podnikatele má ambice navázat na úspěchy rodičů. Vést rodinnou firmu přináší velkou zodpovědnost a spoustu odříkání. Majitelé rodinných podniků musejí počítat i s variantou, že nástupce v rámci rodiny nenajdou a vedení rodinného podnikání budou muset jednoho dne předat do rukou klasického managementu. Příkladem za všechny může být Libor Hájek, dlouholetý prezident a majoritní vlastník skupiny Eltodo, která na českém trhu dominuje mimo jiné coby dodavatel systémů pro řízení dopravy a technologií pro veřejné osvětlení. Již v minulosti osmašedesátiletý Hájek avizoval, že následovníka v rodinném podnikání mezi svými dětmi nenašel, proto po 21 letech od založení firmy letos prodal 50 procent akcií holdingu podnikateli Liboru Sadílkovi.
V období ekonomické recese se ukazuje, že význam rodinných podniků roste především díky způsobu jejich řízení, které klade důraz na dlouholeté cíle a zdravý přístup k riziku.
Rodinné firmy nejčastěji jejich majitelé budují s vidinou dlouhodobé perspektivy. V jejich hledáčku nebývají okamžité zisky, ale snaha vystavět trvalou hodnotu, která se bude předávat po generace. Rostoucí obrat českých rodinných firem je dobrou zprávou. Jejich úsilí je úzce propojeno s tvorbou pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou, což se odráží v nadprůměrných mzdách.
Stojí na vlastním know-how. Pracují, řídí a rozhodují v České republice, expandují do zahraničí, kde také investují a snaží se neustále zvyšovat svou přidanou hodnotu a prodat ji na trhu.
O autorovi| Milan Bláha • partner KPMG Česká republika
