RODINNÉ STŘÍBRO DOCHÁZÍ

Většinu exportu zajišťují společnosti se zahraniční účastí

Export byl tahounem polské ekonomiky a zůstává jím doposud. Letos ovšem povážlivě slábne. Proč? Zejména proto, že se zhoršila celková ekonomická situace v Polsku a ve všech dalších středo a východoevropských zemích. Toho názoru jsou po lští ekonomové, ale i další zahraniční odborníci.

Polští ekonomičtí analytici považují letošní vývoz své země vzhledem k potřebám domácí ekonomiky za nedostatečný. Poukazují na velmi malou konkurenceschopnost polských výrobků a všímají si zejména malých a středních podniků a jejich slabé proexportní orientace. Stále častěji se shodují, že těžištěm polského exportu se stává zboží vyráběné podniky se zahraniční účastí. Těch ovšem letos přibylo podle dostupných údajů (polské úřady uveřejňují jen konečné číslo za celý rok) zatím méně n ež v minulých letech. Také prognózy jsou pesimistické. Naznačují, že zahraniční kapitál již nebude do země proudit dřívějším tempem.

Vývozní nejistota.

Obavy z dalšího vývoje exportu jsou proto oprávněné. Jeho letošní vyhlídky ne příliš optimisticky vyhodnotila i nedávno uveřejněné zpráva o polské zahraniční hospodářské politice v období 1998-1999, vypracovaná pol ským Institutem pro zahraniční obchod. Věnuje se nejzávažnějšímu problému domácího hospodářství, a to deficitu zahraničního obchodu. Záporné saldo polské zahraničněobchodní bilance představovalo loni 4,8 procenta HDP a výsledky za letošní první pololetí již naznačily, že se za rok 1999 může ještě zvýšit. Zpráva Institutu pro zahraniční obchod očekává celoroční záporné saldo ve výši deseti miliard USD, což by představovalo šest procent HDP.

Polské ministerstvo hospodářství je v tomto ohledu velmi pesimistické. Podle vyjádření místopředsedy vlády Jerzyho Eysymontta by export mohl letos dosáhnout maximálně 30,87 miliardy USD, což by bylo o pouhé 2,2 procenta více než před rokem, al e mohl by být také ještě nižší. Potvrzují to první letošní výsledky. Jak týdeníku EURO sdělila Monika Oléšová z polského velvyslanectví v Praze, od ledna do května (pět měsíců) klesla jeho hodnota na 11,21 miliardy USD za stejné období minulého roku. Tak silný pokles odborníci přičítají především drastickému snižování exportu do Ruska, kam se letos za první čtyři měsíce vyvezla jen čtvrtina hodnoty zboží vyvezeného ve stejném období loni, a na Ukrajinu (kam směřovala polovina proti stejné mu období loni). Přitom dovoz z těchto dvou zemí se podle statistických údajů snížil jen o 20 procent.

Jaká je schopnost konkurovat?

Polský vývoz tedy roste pomaleji než dovoz a bezprostřední příčinou narůstajícího deficitu zahraničního obchodu i salda běžného obratu platební bilance je příliš nízké tempo růstu exportu ve srovnání s dynamik ou dovozu. Zpráva Institutu pro zahraniční obchod uvádí, že hlavním důvodem oslabování vývozu je jeho zbožová struktura. Zastaralé strojní zařízení, kterým disponují mnohé polské podniky, totiž není s to vyrobit konkurenceschopné výrobky. Ekonomové naznačují, že v posledních dvou letech bylo toto zařízení v polských podnicích využíváno prakticky jen ze 67 procent.

Analytici Světové banky se zase zmiňují o tom, že Polsko se stává vývozcem málo kvalifikované práce. Vysoký podíl v polském vývozu mají zemědělské a potravinářské výrobky.

V Polsku se od roku 1995 zrychluje růst dovozu. Jak vyplynulo ze zprávy polského Institutu zahraničního obchodu, způsobily to jednak nižší dovozní cla, ale také dohody o volném obchodu se zeměmi EFTA i CEFTA, dohody s Litvou, Estonskem a Izraelem. Svůj dopad má i vývoj kursu zlotého, který přeje spíše dovozu, nedostatečná struktura nabídky polského zboží a jeho nízká kvalita. V neposlední řadě má negativní vliv i nízká ochrana domácího trhu. Polští ekonomové připomínají, že 73 procent průmyslového dovozu v Polsku nepodléhá clům.

Ani pracovní síla…

Závislost polské ekonomiky na exportu realizovaném z největší části zahraničními firmami působícími v Polsku je rok od roku větší, a proto úbytek zahraničního kapitálu, který odborníci do budoucna signalizují, je v každém případě silně varující.

Polsko, které se loni mohlo pochlubit největším přílivem zahraničních investic ve střední Evropě, sice opět letos drží primát, neboť na něj připadá přes 31 procent veškerých investic, které přišly do střední a východní Evropy v prvním letošním pololetí (jeho ekonomika patří v regionu také k největším), ale příliv je podle polských odborníků zatím slabší než loni. Svůj loňský výsledek 10,1 miliardy USD pravděpodobně Polsko letos nezopakuje. Nezájem mezinárodních společností nejen o Polsko, ale o všechny země střední a východní Evropy podle odborníků vyplývá z neutěšené ekonomické situace těchto zemí. Polský ekonomický list Rynki zagraniczne nedávno napsal, že prodej pols kého rodinného stříbra pravděpodobně končí.

Zahraniční investoři pomalu ztrácejí zájem. Privatizovány byly polské průmyslové podniky i banky a k prodeji toho podle vyjádření Urszuly Plowiecové z Insitutu pro zahraniční obchod mnoho nyní nezbývá. Další možností či příležitostí pro z ahraniční investory by podle ní mohla sice být vysoká nabídka levné a přitom kvalifikované pracovní síly, jak to lze pozorovat v okolních zemích, leč tu druhou podmínku podle ní Polsko nesplňuje. Proto prý nezbývá než počítat do budoucna se zna čným poklesem zájmu zahraničních investorů o Polsko.

Priorita.

Rozvoj exportu se stává pro polské hospodářství pro nejbližší léta úlohou nejvyšší naléhavosti. A to nejen kvůli konečnému vylepšení zahraničněobchodní bilance. Jsou i další důvody, mezi které bezpochyby patří například růst zahraničn ího dluhu země i nákladů s tím spojených, jako jsou splátky a úroky z půjček. Do konce roku 1998 vzrostlo zadlužení Polska v zahraničí o 4,3 miliardy USD na celkových 42,8 miliardy dolarů.