Praktický přehled jednotlivých změn s komentáři a konkrétními příklady V prvním lednovém vydání Profitu přinášíme výklad ke změnám zákona o daních z příjmů, k nimž v roce 2002 došlo. Zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), byl v roce 2002 sedmkrát novelizován.
Praktický přehled jednotlivých změn s komentáři a konkrétními příklady
V prvním lednovém vydání Profitu přinášíme výklad ke změnám zákona o daních z příjmů, k nimž v roce 2002 došlo.
Zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), byl v roce 2002 sedmkrát novelizován. K jeho změnám došlo v souvislosti se změnami jiných zákonů. V následujícím textu jsou komentovány jednotlivé změny, přičemž zákonné znění ZDP je v něm vyznačeno tučně a změna, ke které v něm došlo, kurzívou. Čtenáři tak dostávají přehledně k dispozici celé změněné ustanovení (včetně stávajícího znění a provedených změn).
1. Změna ZDP vyplývající ze změny zákona o vinohradnictví a vinařství
S účinností od 10. 3. 2002 změnil zákon č. 50/2002 Sb., v části druhé, čl. III ustanovení § 19 Osvobození od daně odst. 1 přidáním nového písmena takto: zb) příjmy Vinařského fondu stanovené zvláštním předpisem, (57a) (57a) § 18f odst 1. zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
Výše uvedená změna znamená, že od daně z příjmů právnických osob jsou osvobozeny i příjmy Vinařského fondu stanovené výše uvedeným zákonem o vinohradnictví a vinařství.
2. Změna ZDP vyplývající ze změny branného zákona
S účinností od 1. 5. 2002 změnil zákon č. 128/2002 Sb., v části třetí, čl. III ustanovení § 4 Osvobození od daně odst. 1 písm. m) takto: m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě, (3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, (3) vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů, (3a) (3) Například zákon čís. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. (3a) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona číslo 128/2002 Sb.
KOMENTÁŘ
Aktivní zálohu dobrovolnou tvoří vojáci v záloze, kteří jsou předurčeni pro doplnění ozbrojených sil a kteří uzavřou dohodu k dobrovolnému udržování své vojenskoodborné připravenosti na dobu dvou až pěti let. Při plnění podmínek uzavřené dohody mají tito vojáci nárok na odměnu 550 Kč měsíčně, kterou příslušná územní vojenská správa vyplácí jedenkrát za rok do konce ledna následujícího po roce, za který odměna náleží. Tato odměna je v souladu se změnou výše uvedeného ustanovení ZDP osvobozena od daně z příjmů fyzických osob.
3. Změna ZDP vyplývající ze zákona o dobrovolnické službě
S účinností od 1. 1. 2003 změnil zákon č. 198/2002 Sb., v části páté, § 15 ustanovení § 4 Osvobození od daně odst. 1 přidáním nového písmena takto: zj) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu. (4h) (4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
KOMENTÁŘ
Podle výše uvedeného § 5 odst. 4 zákona o dobrovolnické službě platí, že dobrovolníkovi za výkon dobrovolnické služby nenáleží odměna. Přesto obdrží v souvislosti s jejím výkonem řadu plnění (např. ubytování, stravování apod.). Tato plnění jsou v souladu se změnou výše uvedeného ustanovení ZDP osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. S účinností od 1. 1. 2003 změnil zákon č. 198/2002 Sb., v části páté, § 15 ustanovení § 19 Osvobození od daně odst. 1 přidáním nového písmena takto: zc) příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu, (4h) (4h) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
KOMENTÁŘ
Osvobozeny jsou od daně z příjmů právnických osob příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zákona o dobrovolnické službě. Půjde např. o přidělenou dotaci na činnost dobrovolnické služby, kterou poskytuje ministerstvo vnitra. Na druhou stranu je třeba připomenout, že podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nelze za daňové výdaje (náklady) uznat výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené.
4. Změna ZDP vyplývající ze změny zákona o nadacích a nadačních fondech
S účinností od 1. 7. 2002 změnil zákon č. 210/2002 Sb., v části druhé, čl. II ustanovení § 19 Osvobození od daně odst. 1 písm. r) takto: r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje, příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu je zapsáno v nadačním rejstříku, a veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona (13a) spravovány k tomu oprávněnou osobou, a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem, (57) (57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). (13a) § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.
KOMENTÁŘ
Od daně z příjmů právnických osob jsou po provedené změně za stanovených podmínek osvobozeny výše uvedené úroky z peněžních prostředků, úrokové příjmy a jiné výnosy z cenných papírů a příjmy z jejich prodeje. S účinností od 1. července 2002 změnil zákon číslo 210/2002 Sb., v části druhé, čl. II ustanovení § 19 Osvobození od daně odst. 1 doplněním nového písmena zc) takto: zc) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
Zákony č. 198/2002 Sb., a 210/2002 Sb., obsahovaly v sobě i novelu ZDP v podstatě ve stejné době. Z toho důvodu došlo i k tomu, že v § 19 odst. 1 jsou dvě ustanovení písm. zc) a nikoliv zc) a zd), jak by mělo logicky následovat. Výše uvedené příjmy ve formě odvodu části výtěžku loterií a jiných podobných her jsou u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, osvobozeny od daně z příjmů právnických osob.
5. Změna ZDP vyplývající ze změny zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví
Zákon č. 260/2002 Sb., v části druhé, čl. IV změnil a doplnil s účinností od zdaňovacího období roku 2002 (nestanoví-li přechodná ustanovení, čl. V něco jiného) dále uvedená ustanovení ZDP. 5.1. § 4 Osvobození od daně odst. 1 písm. t) byl změněn takto: t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu (69) na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu, (20) (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. (69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
KOMENTÁŘ
Došlo k odstranění pojmu hmotného investičního majetku, který účetní předpisy nepoužívají již od roku 2001 a ke sjednocení terminologie u ZDP a účetních předpisů zavedením pojmu hmotný majetek. 5.2. § 5 Základ daně a daňová ztráta byl doplněn o nový odstavec 9 takto: (9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem.
KOMENTÁŘ
Došlo k definici pojmu „hodnota pohledávky“, který se vyskytuje ve více ustanoveních týkajících se daně z příjmů fyzických osob. 5.3. § 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti byl doplněn o nový odstavec 15 takto: (15) Poplatníci s příjmy podle odstavce 2 mohou pro účely tohoto zákona účtovat o příjmech a výdajích v soustavě jednoduchého účetnictví.
KOMENTÁŘ
Poplatníci s příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 2 (spisovatelé, herci, zpěváci apod.) mohou pro účely ZDP účtovat o svých příjmech a výdajích v soustavě jednoduchého účetnictví. 5.4. § 8 Příjmy z kapitálového majetku odst. 6 byl změněn takto: (6) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odstavci 3 písm. b) se snižují o pořizovací cenu předkupního práva. Jsou -li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
KOMENTÁŘ
Došlo k nahrazení pojmu „cena pořízení“, který již účetní předpisy s účinností od 1. 1. 2002 nepoužívají, v nich používaným pojmem „pořizovací cena“. 5.5. § 10 Ostatní příjmy byl změněn takto: (5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu (1a) (§3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy, podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. (1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
KOMENTÁŘ
Došlo ke stanovení výdaje u příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo děděním, kterým je hodnota pohledávky (definice je v § 5 odst. 9). Dále došlo k nahrazení pojmu „cena pořízení“ u cenných papírů, který již účetní předpisy s účinností od 1. 1. 2002 nepoužívají, v nich používaným pojmem „pořizovací cena“. 5.6. § 10 Ostatní příjmy odstavec 7 byl změněn takto: (7) Důchod podle občanského zákoníku (11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. (11) Např. § 842 občanského zákoníku.
KOMENTÁŘ
Došlo k nahrazení pojmu „cena pořízení“, který již účetní předpisy s účinností od 1. 1. 2002 nepoužívají, v nich používaným pojmem „pořizovací cena“. 5.7. § 17a Zdaňovací období písm. d) byl změněn takto: d) účetní období, (20) pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
V § 3 odst. 2 zákona o účetnictví je umožněno, aby účetní období při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku mohlo být o příslušnou dobu delší než 12 měsíců. Také účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být delší než 12 měsíců. Takové účetní období delší než kalendářní rok je také zdaňovacím obdobím. 5.8. § 23 Základ daně odst, 15 byl změněn takto: (15) Do základu daně se zahrnuje i opravná položka k souboru majetku nabytému koupí stanovená podle zvláštního právního předpisu. (20) Aktivní opravná položka se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví může být při pořízení obchodního majetku příjmem jednorázově. Neodepsanou část pasivní opravné položky je poplatník povinen zahrnout do základu daně v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku nebo poslední části hmotného majetku (20) nebo nehmotného majetku, (20) ke kterému byla opravná položka vytvořena; obdobně lze postupovat i u neodepsané části aktivní opravné položky. Při postupném vyřazování části souboru majetku se opravná položka nemění. Při nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku, jehož součástí je i celý soubor majetku nabytý koupí, ke kterému byla vytvořena aktivní nebo pasivní opravná položka, může na základě písemné smlouvy s vlastníkem (pronajímatelem) pokračovat v odpisování opravné položky, obdobně nájemce po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva (70) se neodepsaná část aktivní nebo pasivní opravné položky zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická společnost nebo družstvo pokračuje obdobně, jako by k přeměně nedošlo. (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. (70) Obchodní zákoník.
KOMENTÁŘ
Došlo k vymezení opravné položky tak, že se bude jednat o opravnou položku stanovenou podle účetních předpisů. Dále, na rozdíl před změnou, může nyní poplatník účtující v jednoduchém účetnictví zahrnout pasivní opravnou položku do příjmů postupně během 15 let a nikoliv najednou.
PŘÍKLAD
Obchodní společnost zakoupila od jiné obchodní společnosti část jejího podniku na základě smlouvy o prodeji části podniku podle § 476 a násl. obchodního zákoníku za kupní cenu 5 000 000 Kč. Jednotlivé složky souboru majetku v účetnictví prodávajícího jsou oceněny takto: nemovitosti 10 000 000 Kč dl. hm. majetek 3 000 000 Kč zásoby 5 000 000 Kč pohledávky 1 000 000 Kč celkem 19 000 000 Kč převzaté závazky činí celkem 15 000 000 Kč Kupující se rozhodl, že jednotlivého složky souboru majetku individuálně přeceňovat nebude, a proto bude opravná položka činit 1 000 000 Kč. Jedná se o aktivní opravnou položku a kupující ji bude zahrnovat do nákladů rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. 5.9. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. o) byl změněn takto: o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví pořizovací cena (20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení, (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
Došlo k nahrazení pojmu „cena pořízení“, který již účetní předpisy s účinností od 1. 1. 2002 nepoužívají, v nich používaným pojmem „pořizovací cena“. Pokud poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví koupí (nabyde postoupením) pohledávku, tak nemůže podle § 25 odst. 1 písm. z) ZDP uplatnit jako daňový výdaj její pořizovací cenu. Až tuto pohledávku prodá (postoupí postupníkovi) a má z ní příjmy, tak může do výše těchto příjmů uplatnit v daňových výdajích pořizovací cenu této pohledávky. Stejně to platí pro případ, že nakoupenou (postoupenou) pohledávku dále poplatník neprodá (nepostoupí), ale je mu uhrazena dlužníkem. Podle § 25 odst. 4 zákona o účetnictví je pořizovací cenou cena, za kterou byla pohledávka pořízena a náklady s jejím pořízením související. 5.10. § 24 V ýdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. r) byl změněn takto: r) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem (20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze). (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
Jako daňový výdaj (náklad) se cenný papír neuznává v momentě jeho pořízení, nýbrž až tehdy, kdy je cenný papír prodán. Jako daňový výdaj (náklad) může poplatník uplatnit hodnotu cenného papíru při prodeji zachycenou v účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví ke dni jeho prodeje a přitom tento daňový výdaj (náklad) není limitován výší příjmů z prodeje, jako je tomu např. v případě prodeje akcie podle § 24 odst. 2 písm. w) nebo směnky podle § 24 odst. 2 písm. ze). V jaké hodnotě si může poplatník cenný papír při prodeji jako daňový výdaj (náklad) uplatnit, se nyní stává poměrně komplikovanou záležitostí vyžadující důkladnou znalost zákona o účetnictví a dalších účetních předpisů. ZDP pouze stanoví to, že za daňový výdaj (náklad) se uzná hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví ke dni jeho prodeje. Podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o účetnictví platí, že se cenné papíry oceňují pořizovacími cenami. Podle § 25 odst. 4) písm. a) téhož zákona platí, že pořizovací cenou se pro účely zákona o účetnictví rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Pokud bude poplatník v roce 2002 účtovat podle Opatření Ministerstva financí ČR čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, s přihlédnutím ke sdělení Finančního zpravodaje o opravách chyb uveřejněnému v č. 1/1/2002 tak v Čl. XV Cenné papíry a podíly je uvedeno, že cenné papíry a podíly se oceňují při pořízení podle § 25 zákona. Součástí pořizovací ceny cenného papíru jsou přímé náklady s pořízením související, např. poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a náklady spojené s držbou cenného papíru. V Čl. III odst. 7 k účtové třídě 0 je uvedeno, že cenné papíry a majetkové účasti se v souladu se zákonem oceňují pořizovací cenou (včetně emisního ážia); jsou-li však cenné papíry a majetkové účasti nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti nebo družstva, jejich oceněním u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu, a to bez ohledu na ocenění tohoto vkladu v obchodní společnosti nebo družstvu. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně s vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír je účtován na podrozvahových účtech). V tomto „Opatření MF“ je stanovena řada dalších zásad pro oceňování cenných papírů, které bude nutno při aplikaci ustanovení § 24 odst. 2 r) brát v úvahu. Velmi důležité je v této souvislosti ještě ustanovení § 27 zákona o účetnictví (platící pro všechny účetní jednotky), ve kterém je stanoveno, že cenné papíry se oceňují ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 24 odst. 2 písm. b), reálnou hodnotou. Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném (organizovaném) trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění (§ 24 odst. 2 písm. b) a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek veden na tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou zavírací cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí.V případě jiného veřejného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé. Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Reálnou hodnotou se neoceňují: a) cenné papíry držené do splatnosti, b) cenné papíry představující účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. Podle výše uvedených postupů účtování pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví podnikem s podstatným vlivem se rozumí subjekt, ve kterém účetní jednotka (mateřská společnost) má 20% a větší, nejvýše však 50% podíl (účast) na jeho základním kapitálu. Mateřská společnost má v tomto případě podstatný vliv na řízení podniku, který vyplývá buď z uvedeného podílu na základním kapitálu, či ze smlouvy nebo stanov uvedených subjektů. Podnikem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, ve kterém má účetní jednotka (mateřská společnost) větší než 50% podíl na jeho základním kapitálu. Mateřská společnost má v tomto případě rozhodující vliv na řízení podniku a plně kontroluje jeho činnost. To vyplývá buď z uvedeného podílu na základním kapitálu, či ze smlouvy nebo stanov uvedených subjektů. c) cenné papíry emitované účetní jednotkou. Poplatníci účtující v soustavě jednoduchého účetnictví podle § 15 odst. 6 zákona o účetnictví ustanovení § 27 o oceňování reálnou hodnotou nepoužijí. Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevtahuje ustanovení o oceňování reálnou hodnotou, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady. Pokud poplatník bude účtovat v soustavě podvojného účetnictví podle výše uvedeného opatření, tak musí vzít v potaz další ustanovení k oceňování cenných papírů uvedená v tomto předpisu.
UPOZORNĚNÍ
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) ZDP se nevztahují na případy uvedené v § 24 odst. 2 písm. w) a ze).
PŘÍKLAD
Obchodní společnost prodala 1. 10. 2002 100 ks podílových listů v ceně 900 Kč za kus. V souladu s účetními předpisy je ke dni prodeje hodnota jednoho podílového listu ve výši pořizovací ceny, tj. 1000 Kč. Společnost tak bude mít za zdaňovací období 2002 ve výnosech 90 000 Kč a jako daňový náklad si může uplatnit celkem 100 000 Kč (100 ks x 1000 Kč).
PŘÍKLAD
Akciová společnost prodala 6. 9. 2002 1 000 ks akcií v ceně 500 Kč za kus (jde o akcie, které ani nepředstavují účast s rozhodujícím nereálná hodnota Pro účely zákona o účetnictví se jako reálná hodnota použije a) tržní hodnota, b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu, c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b). bo podstatným vlivem a ani akcie emitované prodávající akciovou společností, a proto se na ně nepoužije ustanovení § 24 odst. 2 písm. w), které pořídila v pořizovací ceně 800 Kč za kus. V souladu s účetními předpisy je tak ke dni prodeje hodnota jedné akcie ve výši pořizovací ceny 800 Kč. Společnost tak bude mít ve výnosech za zdaňovací období 2002 500 000 Kč a jako daňový náklad si může uplatnit celkem 800 000 Kč (1 000 ks x 800 Kč).
UPOZORNĚNÍ
Z § 15 odst. 6 zákona o účetnictví plyne, že účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nepoužijí ustanovení § 27 o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou. Proto lze těmto jednotkám doporučit prostudování dále uvedeného „Upozornění“ k § 24 odst. 2 písm. w) ZDP. 5.11. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. s) byl změněn takto: s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písmeno zg), 2. pořizovací cena (20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona (22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu). (20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. (22a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
Došlo ke sjednocení terminologie v návaznosti na změnu zákona o účetnictví od 1. 1. 2002. Podle § 25 zákona o účetnictví se pohledávky při vzniku oceňují jmenovitou hodnotou. Když poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví smlouvou o postoupení pohledávky postoupí svou pohledávku za úplatu na jiného, tak má z toho titulu v podvojném účetnictví na jedné straně výnos z postoupení a proti němu úhradu za tuto pohledávku od toho, kdo ji kupuje (postupník), nebo pohledávku novou z titulu tohoto postoupení. Protože pohledávku postoupil, tak ji už nemůže poplatník ve svém účetnictví evidovat a odúčtuje ji na jedné straně z účtu pohledávek a na druhé straně na stanovený účet nákladů. Pro daňové účely bude porovnávat jmenovitou hodnotu pohledávky s výnosem, který z jejího postoupení vznikl. Jmenovitá hodnota pohledávky do výše tohoto výnosu bude nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Z toho vyplývá, že při postoupení pohledávky podle písm. s) bodu 1 nemůže z daňového hlediska nikdy vzniknout daňová ztráta.
UPOZORNĚNÍ
Je třeba upozornit na to, že se toto ustanovení nevztahuje na případy postoupení hodnoty pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z
prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením. Potom platí pouze ustanovení § 25 odst. 1 písm. zg), podle kterého se hodnota takové pohledávky bez výjimky nepovažuje za daňový výdaj. T o znamená, že v případě postoupení takové pohledávky by si poplatník zvyšoval základ daně o výnos z postoupení a do daňových výdajů by jmenovitou hodnotu postoupené pohledávky nemohl uplatnit.
KOMENTÁŘ
U písm. s) bodu 2 došlo také ke sjednocení terminologie v návaznosti na změnu zákona o účetnictví od 1. 1. 2002. Podle § 25 odst. 4 zákona o účetnictví se rozumí pořizovací cenou cena, za kterou byla pohledávka pořízena a náklady s jejím pořízením související. Jedná se o obdobný daňový případ jako v bodě 1 s tím rozdílem, že se nepostupuje jmenovitá hodnota pohledávky vzniklé z titulu prodeje zboží, služeb apod., nýbrž nejdříve dojde k nákupu (postoupení) této pohledávky a potom k jejímu prodeji (následnému postoupení). I v případě následného postoupení pohledávky nabyté postoupením nemůže vzniknout daňová ztráta. 5.12. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. w) byl změněn takto: w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zvláštním právním předpisem (20) reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu. (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
Na rozdíl od případů uvedených v § 24 odst. 2 písm. r) ZDP u obchodních případů podle tohoto ustanovení nemůže vzniknout daňová ztráta. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu je definována v § 24 odst. 7 ZDP. Z § 27 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví plyne, že reálnou hodnotou nejsou oceňovány akcie představující účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a akcie emitované účetní jednotkou. Podle Opatření ministerstva financí čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele v roce 2002 platí, že podnikem s podstatným vlivem se rozumí subjekt, ve kterém účetní jednotka (mateřská společnost) má 20% a větší, nejvýše však 50% podíl (účast) na jeho základním kapitálu. Mateřská společnost má v tomto případě podstatný vliv na řízení podniku, který vyplývá buď z uvedeného podílu na základním kapitálu, či ze smlouvy nebo stanov uvedených subjektů. Podnikem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, ve kterém má účetní jednotka (mateřská společnost) větší než 50% podíl na jeho základním kapitálu. Mateřská společnost má v tomto případě rozhodující vliv na řízení podniku a plně kontroluje jeho činnost. To vyplývá buď z uvedeného podílu na základním kapitálu, či ze smlouvy nebo stanov uvedených subjektů.
PŘÍKLAD
Obchodní společnost prodala v roce 2002 akcie akciové společnosti, ve které měla 30% účast na základním kapitálu. Prodáno bylo celkem 10 000 kusů akcií při ceně 800 Kč za kus. Společnost tyto akcie nakoupila v témže roce v pořizovací ceně 900 Kč za kus. Proti příjmu z prodeje jedné akcie ve výši 800 Kč může jako daňový náklad společnost uplatnit pouze 800 Kč. Ztrátu z prodeje si společnost daňově uplatnit nemůže. Celkem tak proti příjmům z prodeje ve výši 8 000 000 Kč uplatní jako daňový náklad 8 000 000 Kč.
PŘÍKLAD
S. r. o. A koupila v roce 2002 za 1 000 000 Kč 50 % podíl na s. r. o. B. V roce 2003 se společnost rozhodne tento podíl prodat za 500 000 Kč. Do výnosů roku 2003 tak zahrne 500 000 Kč a jako daňový (náklad) uplatní také maximálně 500 000 Kč.
UPOZORNĚNÍ
Z § 15 odst. 6 zákona o účetnictví plyne, že účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nepoužijí ustanovení § 27 o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou. Mnozí pracovníci ministerstva financí z tohoto, v návaznosti na novelizované ustanovení § 24 odst. 2 písm. w), vyvozují závěr, že pro poplatníky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, kteří neoceňují akcie reálnou hodnotou, bude uvedená změna znamenat, že daňově uznatelným výdajem při prodeji akcie bude nabývací cena jen do výše příjmů z prodeje a dosavadní možnost kompenzace ztráty a zisku z prodeje akcií končí ve smyslu uvedených přechodných ustanovení k zákonu č. 260/2002 Sb. (např. Mgr. Pelech a Ing. Baťulková v článku „K několika dílčím změnám zákona o daních z příjmů přijatým v první polovině roku 2002“ na str. 20 „Finančního daňového a účetního bulletinu č. III/02“). 5.13. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. y) byl změněn takto: y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem, 1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu (26i) nebo zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dlužníka, (26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí. 2. který je v konkurzním a vyrovnacím řízení, (26i) na základě výsledků konkurzního a vyrovnacího řízení, (26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí. 3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§23 odst. 7), 5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, (26j) a to na základě výsledků této dražby, (26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. 6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, (26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce. (26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona, (22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vzniklá do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky, (22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto u
stanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku. (22a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. (22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.
KOMENTÁŘ
Došlo ke sjednocení terminologie v návaznosti na změnu zákona o účetnictví od 1. 1. 2002. Zákon o dani z příjmů umožňuje ve stanovených případech poplatníkům účtujícím v podvojném účetnictví uznat jako náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů jmenovitou hodnotu pohledávky nebo pořizovací cenu pohledávky, kterou dlužník neuhradil. V prvních 6 případech se nezkoumá, o jaký typ pohledávky jde (jestli jde o pohledávku za prodané zboží, služby, z titulu půjčky, ručení apod.), nýbrž se zkoumá osoba dlužníka a finanční situace, ve které se nachází. Podle § 25 odst. 1 písm. g) zákona o účetnictví se pohledávky při vzniku oceňují jmenovitou hodnotou. Při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou. 5.14. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. zc) byl změněn takto: zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období nebo byly součástí výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích,
KOMENTÁŘ
Provedenou změnou tohoto ustanovení byla rozšířena možnost uplatnit jako daňové výdaje (náklady) i výdaje (náklady) neuznané jako daňové podle § 25, pokud byla součástí výnosů v předchozích zdaňovacích obdobích stejná částka.
UPOZORNĚNÍ
Toto ustanovení je pro poplatníky velice výhodné a proto by měli vždy před definitivním rozhodnutím, že výdaj (náklad) jako daňový uplatněn nebude, tento výdaj (náklad) podrobit tomu, jestli nesplňuje podmínky (a možnosti) tohoto ustanovení.
PŘÍKLAD
U akciové společnosti byla v roce 2002 provedena daňová kontrola, na základě níž bylo společnosti mimo jiné vyměřeno i penále ve výši 100 000 Kč. Společnost toto penále zaplatila a zaúčtovala v analytické evidenci nákladů jako náklad nedaňový. Protože však chyba při zpracování daňových přiznání byla způsobena daňovým poradcem, společnost uplatnila vůči němu náhradu škody. Do konce roku 2002 ještě následovala úhrada náhrady škody od pojišťovny, u které je daňový poradce pojištěn, a úhrada částky ve výši jeho spoluúčasti na náhradě škody. Společnost tak zaúčtovala do svých výnosů 100 000 Kč. Protože obdržela příjmy, které souvisí s nedaňovými výdaji podle § 25 odst. 1 písm. f), může za zdaňovací období 2002 uplatnit jako daňový náklad i vyměřené penále do výše souvisejících příjmů. 5.15. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. ze) byl změněn takto: ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu (20) jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem (20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje, (20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
Ztrátový prodej směnky jako cenného papíru daňově uznán nebude. Podle Opatření ministerstva financí čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele v roce 2002, jsou směnky cenným papírem a oceňují se při pořízení podle § 25 zákona o účetnictví. Opatření ministerstva financí čj. 281, 283/77 411/2000, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění pozdějších předpisů také žádnou speciální úpravu pro oceňování směnek nemá a vyplývá z něj, že se má postupovat v souladu s § 25 zákona o účetnictví. 5.16. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. zf) byl změněn takto: zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla, (30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla, (30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (pozn. autora: tento předpis byl zrušen zákonem č. 121/2000 Sb.)
KOMENTÁŘ
Došlo k nahrazení pojmu „cena pořízení“, který účetní předpisy již od 1. 1. 2002 nepoužívají, pojmem v nich používaným „pořizovací cena“. Toto ustanovení má vazbu na § 25 odst. 1 písm. za) podle kterého jsou za stanovených podmínek výdaje za restaurování uměleckých děl vyloučeny z daňových výdajů. Jako daňový výdaj je bude možno uplatnit podle tohoto písm. zf) až v tom zdaňovacím období, kdy bude restaurované umělecké dílo prodáno.
PŘÍKLAD
Jestliže si nechá poplatník restaurovat sochu od známého sochaře, která volně stojí v rohu kanceláře, tak výdaje za restaurování nebudou daňově uznány podle § 25 odst. 1 písm. za). Pokud by však koncem roku 2002 tuto sochu prodal, tak se tyto výdaje uznají jako daňové do výše příjmů z jejího prodeje, sníženého o pořizovací cenu sochy. 5.17. § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů odst. 2 písm. zg) byl změněn takto: zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu, (20) avšak při prodeji práva opce je pořizovací cena práva opce (20) zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem (20) ke dni prodeje výdajem (nákladem), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje, (20) Zákon č. 563/1991 ., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
KOMENTÁŘ
I když bylo změněno celé ustanovení písm. zg) novým textem, tak v podstatě došlo pouze k nahrazení pojmu „cena pořízení“, který účetní předpisy již od 1. 1. 2002 nepoužívají, pojmem v nich používaným „pořizovací cena“. Daňové řešení uplatnění práva opce jako daňového výdaje (nákladu) vychází z účetního řešení problematiky opcí. Výjimkou je pouze prodej práva opce, kdy je pořizovací cena práva opce výdajem (nákladem) jen do výše příjmů z prodeje, a proto nebude ztráta při prodeji daňově uznána. V roce 2002 je účetní situace u opcí o něco složitější než dříve. Podle Opatření ministerstva financí čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele se zařazují opce mezi deriváty, což jsou v tomto předpisu definované finanční nástroje. Opcemi se rozumí, že kupující opce (majitel) má právo u nákupní opce (call opce) koupit nebo finančně vypořádat, a u prodejní opce (put opce) právo prodat nebo finančně vypořádat stanovený podkladový nástroj (finanční aktivum) za předem určenou cenu k určitému datu, nebo kdykoliv před splatností opce. Na druhé straně prodávající opce (výstavce) má u nákupní opce povinnost prodat nebo finančně vypořádat a u prodejní opce povinnost nakoupit nebo finančně vypořádat podkladový nástroj (finanční aktivum) za předem pevně určenou cenu. V případě opcí je zaplacená opční prémie zachycena na účtu 376 - Nakoupené opce, přijatá opční prémie na účtu 377 - Prodané opce. Bude-li uplatněna nakoupená nákupní opce, vstupuje její cena do pořizovací ceny aktiva. V ostatních případech bude pořizovací cena opce vyúčtována do nákladů na účet 567 - Náklady z derivátov
