Vybíráme tři zásadní události příštího roku: v Evropě vzniknou možná dva další státy, extrémisté se těší na eurovolby a Angela Merkelová rozhodne o svém odkazu
Po vyhlášení samostatnosti Kosova v roce 2008 všichni Evropané pět let žili celkem spokojeně ve svých stávajících státech. Příští rok se to ale možná změní. 18. září Skotové rozhodují v referendu o otázce: „Mělo by být Skotsko nezávislou zemí?“ A 9. listopadu chtějí Katalánci vyhlásit své poněkud komplikovanější referendum s první otázkou: „Chcete, aby se Katalánsko stalo státem?“ A druhou: „Pokud ano, mělo by být Katalánsko nezávislým státem?“ Otázky jsou rozdílné, protože u obou separatistických hnutí jde o trochu něco jiného.
Skotové chtějí svůj stát a basta. To ve Španělsku si s tím Katalánci nejsou tak úplně jistí. Jejich referendum (pokud ho Madrid dovolí, a zatím se zdá, že možná ne) může skončit přitakáním svému státu, ale ne nezávislému. Pak by region požadoval nejspíše federativní uspořádání Španělska.
Co ale Skotsko i Katalánsko spojuje, je touha začlenit se okamžitě do Evropské unie. A Brusel varuje: když chcete nezávislost, tak nezávislost. O členství v EU si pak můžete požádat. Možná že právě strach z opuštění EU rozhodne, že v roce 2014 nakonec žádný nový stát nevznikne.
Hnědá záře nad Bruselem
Mezi 22. a 25. květnem se konají volby o Evropského parlamentu, který od podpisu Lisabonské smlouvy zase o trochu posílil v hokynaření o evropské politiky. Novinkou je představení kandidátů na post předsedy Evropské komise ještě před volbami. Jako první s kandidátem přišla už frakce socialistů, jejich pravděpodobným kandidátem bude dosavadní šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Největší frakce lidovců zatím váhá.
Pravděpodobným kandidátem socialistů bude dosavadní šéf Evropského parlamentu Martin Schulz.
Nikdo se ve stagnujících zemích EU příliš na volby netěší. Výjimkou jsou pravicoví radikálové, kteří spojí síly, aby spolu zabodovali. Povede je šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová (která by mohla ve Francii i vyhrát) a nizozemský pravicový populista Geert Wilders. Nyní oba sbírají odpad v jednotlivých členských státech. Koho ke spolupráci přizvou v Česku, se zatím neví.
Merkelová: čas rozhodnutí
A jako poslední léta, i v roce 2014 se bude točit vše okolo nejvýznamnější země současné Evropy – Německa. Angela Merkelová potřetí vyhrála tamní volby a v novém roce povládne v nové koalici se sociálními demokraty. V evropské politice se sice bude bojovat o post předsedy Evropské komise a oficiálně předsednictví EU povedou bankrotáři Řecko a pak Itálie, ale bez Merkelové se v Evropě nic nepohne.
Kancléřka před krizí eurozóny dosud spíše uhýbala, nyní v posledním vládním období se musí už rozhodnout, jaké řešení nakonec Evropě vnutí.
Kancléřka před krizí eurozóny dosud spíše uhýbala, nyní v posledním vládním období se musí už rozhodnout, jaké řešení nakonec Evropě vnutí. Řecko se pravděpodobně dostane k žádosti o třetí záchranný balík. Vznikne také formálně bankovní unie, které je ovšem potřeba dát ještě obsah a peníze do záchranného fondu. Se sociálními demokraty ve spolkové vládě by mohlo znovu dojít i na myšlenku společných evropských dluhopisů či společného pojištění vkladů.
Pro Merkelovou je to těžké: Pokud se rozhodne být na straně německých daňových poplatníků, na jihu se opět objeví plakáty kancléřky s hitlerovským knírkem. Pokud se rozhodne být vzornou Evropankou, prohraje možná další volby své straně.
Čtěte také:
Reportáž E15: Katalánsko připomíná hypermarket s byty, nakupují hlavně Rusové
