Investoři byli před dvanácti měsíci ještě plni naděje. Po katastrofálním burzovním roce 2001 se počítalo s tím, že v roce 2002 budou akciové trhy posilovat. Jak již dnes víme, byly to bláhové představy. Zotavení akciových trhů, které začalo krátce po atentátu ne newyorská dvojčata, trvalo pouze do jara 2002. Hned potom následoval ještě dramatičtější pokles, který si málokdo z tržních účastníků dokázal představit. I zdánlivě odolný německý akciový index DAX ztratil v průběhu roku 2002 více než 40 procent a o mnoho lepší nebyla situace ani u vůdčího evropského akciového indexu EURO STOXX 50 (minus 35 procent) a dalších hlavních evropských akciových barometrů: britský FTSE100 (minus 25 procent), švýcarský SMI (minus 25 procent), francouzský CAC40 (minus 32 procent).
I ostatní světově etablované akciové indexy zakončily uplynulý rok v „tmavě červených“ číslech: Index S&P500, zahrnující americké akciové tituly, oslabil o 22 procent, růstový a hightech index Nasdaq100 ztratil 37 procent, japonský index Nikkei225 znehodnotil o 20 procent a celosvětový index MSCI World ukončil rok s minusem 21 procent. Je vidět, že světové burzy se stále ještě nezotavily z prasklé bubliny takzvané „New Economy“. Kromě toho kazí náladu kulhající celosvětová konjunktura, neefektivní a neúčelné snižování úrokových sazeb, bilanční skandály s krachy nebývalých rozměrů a trvající politické nejistoty. S ohledem na uvedené skutečnosti se především finanční odvětví nachází v depresi: Bankám se snižují zisky a i největší investiční společnosti zaznamenávají velký odliv peněžních prostředků, což vede k masovému uzavírání fondů.
Pětinový růst.
Na těchto špatných akciových časech „vydělávají“ certifikáty, s jejichž pomocí se investoři mohou uchránit nejhorších ztrát. Kumulované objemy obchodů s indexovými-, strategickými-, tématickými- a diskontovými certifikáty budou v roce 2002, i navzdory celosvětovému poklesu kursů, činit zhruba 45 miliard eur; v prvních jedenácti měsících roku 2002 byly již zobchodovány cenné papíry v hodnotě 41,94 miliardy eur. Obzvláště překvapující je především růst objemu obchodů v jednotlivých čtvrtletích: po 9,9 miliardy v prvním kvartále činily objemy obchodů ve třetím kvartále již 12,1 miliardy eur, což odpovídá růstu o tučných 22 procent během dvou čtvrtletí.
Odvětví certifikátů se tak podařilo vytvořit uvnitř finančního sektoru stabilní specifickou konjunkturu. Důvod je zřejmý: právě ve špatných konjunkturálních časech byly banky schopné vysvětlit výhody certifikátů většímu okruhu investorů. Tržní segment certifikátů narostl v současné době na několik tisíc cenných papírů, které nabízejí pro každé tržní očekávání, každý typ investorů adekvátní investiční instrument. Rovněž soutěž mezi fondy a certifikáty se v uplynulém roce dostala do nové dimenze. Jestliže v roce 2001 šlo pouze o srovnání nákladových výhod, dnes stojí v popředí univerzálnost certifikátů, která dodatečně oslabuje dobré výchozí pozice etablované branže fondů.
Příležitost pro malé.
Dříve zobrazovaly certifikáty (podobně jako fondy) pouze symetrickou participaci na hodnotovém vývoji akciového indexu nebo koše akcií (takzvaný basket). Dnes tvoří derivátové struktury podstatnou část celkového trhu. Tato náhlá změna je přirozeným důsledkem vývoje. Čistá indexová investice byla sice v uplynulých dvou a půl letech transparentní a nenákladná, ale zrovna tak ztrátová jako celý trh. Kombinací různých opčních pozic bude v každé tržní situaci možné dosáhnout optimálních výnosů. Z tohoto důvodu se v současné době těší velké oblibě „Runner“ certifikáty, které umožňují investorům dvojnásobnou participaci až do předem definovaného nejvyššího možného výnosu. Rovněž velmi populární jsou „Airbag“ cenné papíry (certifikáty umožňující efektivní zajištění proti poklesům do 20 až 25 procent výše) a „Look Back“ produkty umožňující nákup mezinárodního portfolia akciových indexů za zpětně nejnižší kurs. Tyto produkty jsou určeny i drobným investorům, kteří by kvůli omezeným finančním zdrojům nebo strachu z příliš velké komplexnosti, nikdy nezvolili přímou opční investici a neměli by tak přístup k optimalizovaným výnosově-rizikovým produktům. To lze považovat za jeden z největších úspěchů odvětví s certifikáty.
Časovaná strategie.
V uplynulém roce byly neúspěšné takzvané strategické certifikáty, kterých bylo emitováno poměrně velké množství. I tato skutečnost je logickým důsledkem tržního vývoje. Klasické „výběrové“ investiční strategie, jako jsou například dividendově-výnosový model nebo tzv. momentum strategie, sice v dlouhém období dosahují příslušného nadvýnosu, pokud ale celkový trh klesá, je pro investora nepodstatné, že příslušný certifikát dosáhl pouze třicetiprocentní ztráty, zatímco celkový trh ztratil 40 procent. Početně sice dosáhl investor výnosu deseti procent, který ale nikoho nepotěší. Kromě toho dosáhlo mnoho strategií uvedených na trh v roce 2002 ještě horšího zhodnocení než celkový trh.
Pro rok 2003 se dá předpokládat koncentrace na tzv. „Timing“ strategii – tedy certifikáty, které se uplatňují jen v určitých tržních fázích a které na základě příslušné tržní fáze ztělesňují participaci na rostoucích nebo klesajících akciových kursech. Úspěchu by investor dosáhl s „Best Strategy Timing“ certifikátem, který byl na trh uveden v dubnu 2002. Jeho emitentem je Dresdner Bank. Uvedený cenný papír využívá signálu indikátoru MACD, který velmi často využívá technická analýza. Certifikát je buď plně investován ve vůdčím německém akciovém indexu DAX, nebo drží prostředky v hotovosti, které se úročí příslušnou aktuální úrokovou sazbou. Od svého uvedení na trh ztratil certifikát pouze čtyři procenta, zatímco podkladový index DAX měl ztrátu 42 procent. Dalším vývojovým stupněm je „OnVista DAX Long/Short MACD“, který umožňuje dosahovat zisků i při klesajících kursech. Dá se předpokládat, že podobné Long/Neutral nebo Long/Short strategie budou patřit k převládajícím tématům tohoto roku. Systematické obchodování je na iracionálních trzích jedinou šancí, jak dosáhnout zisků.
Konec závodů.
Opět módním se stalo staré investiční pravidlo, které investorům radí investovat pět procent disponibilních finančních prostředků do zlata. Na rozdíl od fondů, které při investici do surovin vždy musejí zvolit okliku a nakupovat odpovídající a požadavkům vyhovující akcie, umožňují certifikáty přímou participaci na příslušném cenovém vývoji podkladového aktiva. Lze očekávat, že velmi brzy budou emitovány certifikáty na nová podkladová aktiva, jako jsou měď, nikl, hliník nebo i na obsáhlý surovinový index. Díky těmto produktům se do povědomí investorů znovu dostává moderní teorie portfolia. Pokud do investičního portfolia přimícháme takové tématické produkty, které s etablovanými akciovými trhy nekorelují, snížíme tak podstatně celkové riziko portfolia. Samozřejmě že v úvahu nepřicházejí pouze suroviny. Opodstatnění a velký smysl mohou mít certifikáty trhů Emerging Markets – například kandidátských zemí čekajících na vstup do Evropské unie.
Zároveň je jasné, že inovační závod emitentů certifikátů je dalekosáhle ukončen, protože konstrukce produktů dosáhla svých hranic. Dá se předpokládat, že soutěž mezi bankami se více zaměří na poskytované klientské služby. Pro ně je ale nutné mít dostatečné finanční zabezpečení, které si ne každý ze současných emitentů může nebo chce dovolit. Dá se očekávat, že během dalších dvanácti měsíců až deset bank pozastaví svoje aktivity v oblasti certifikátů, nebo se bude koncentrovat na lukrativní tržní výklenky. Co se týče konkrétních investičních plánů na letošní rok, první volbou investorů by měly být diskontové certifikáty na etablované akciové trhy, Timing strategie, jakož i surovinové certifikáty.
