Četné výskyty onemocnění zvířat přišly loni stát na minimálně sto milionů korun, číslo však ještě není konečné.
Před rokem se naplnila nejhorší obava tuzemských drůbežářů. Po letech se vrátila ptačí chřipka. Ta se už dříve vyskytla ve všech okolních státech, a že by se Česku nějakým zázrakem vyhnula, bylo spíš marnou nadějí. To, co následovalo, však čekal málokdo: veterináři, chovatelé i myslivci během loňského roku čelili nejen obávanému subtypu drůbežího moru H5B8, ale také salmonele, Aujeszkyho chorobě, moru včelího plodu, králičímu moru a především africkému moru prasat. Jen málokterý rok byl, co se zvířecích „morů“ týče, horší.
Šéf tuzemských veterinářů Zbyněk Semerád v ústředí Státní veterinární správy (SVS) na pražských Vinohradech sčítá škody. Náklady na kompenzace chovatelů, příplatky za přesčasy zaměstnancům, účty za nákup dezinfekce a dalšího materiálu nebo takzvané „zástřelné“ si v souhrnu vyžádají téměř sto milionů korun. Číslo není konečné, chybí sečíst ještě několik posledních týdnů minulého roku a j e pravděpodobné, že o pár jednotek až desítek milionů korun ještě naroste.
Například kvůli prasečímu moru už veterináři evidují téměř deset tisíc zastřelených divočáků. A každý lovec má v takovém případě nárok na odměnu. „V oblasti s intenzivním odlovem, což je od slovenské a polské hranice po dálnici D1, vyplácíme tisíc korun. V okrese Zlín se vyplácí jak nálezné, tak zástřelné tři až čtyři tisíce. Do poloviny prosince jsme vyplatili asi 12 milionů korun“ sčítá Semerád.
Mor prasat se blíží. Němečtí zemědělci s obavami hledí k českým hranicím
To však není vše. Provozovatelům honiteb vzniká s nakaženými divočáky škoda, maso z nich nemohou logicky prodat ani jinak upotřebit, ale musejí ho poslat do kafllerie. Mají tak nárok na odškodnění od ministerstva zemědělství. Koncem listopadu evidoval úřad více než 300 žádostí ve výši deset milionů korun.
Do „prasečího účtu“ lze započíst i náklady na Aujeszkyho chorobu, která se rovněž šíří mezi divočáky. Ti sice na nákazu nehynou, několikrát do roka se však přenese na lovecké psy a ti na ni pak umírají. Takových případů je jen několik do roka, a Česko si proto oficiálně stále drží status země prosté tohoto onemocnění. V souvislosti s prasečím morem se však SVS rozhodla na Aujeszkyho chorobu zaměřit a spustit rozsáhlou monitorovací akci.
„Podle předběžných informací procento pozitivity stouplo, konečné vyhodnocení budeme mít ale až koncem února, spíš v březnu. Vzorků je obrovské množství,“ říká Semerád. Cílem veterinářů bylo však nejen zjistit, jaká je míra rozšíření choroby v Česku, ale také finanční odměnou myslivcům za odevzdání vzorku ze zastřeleného prasete motivovat lovce ke zvýšenému odstřelu přemnožených divočáků.
Zastřelených ubylo
Navzdory dosavadním opatřením, jako je prakticky neomezená doba lovu nebo příspěvek na nákup přístrojů na noční vidění pro myslivce, se totiž počty prasat nedaří snižovat. Statistiky za loňský rok sice ještě nejsou k dispozici, údaje za rok 2016 však ukazují, že odstřely přemnožených divočáků dokonce klesají. Zatímco v roce 2015 jich myslivci ulovili rekordních 186 tisíc kusů, předloni to bylo o více než 26 tisíc kusů méně.
Finanční podpora ve výši tisíc korun vyplácená za vzorek pro monitoring Aujeszkyho choroby tak měla posloužit i jako další motivační opatření pro myslivce, aby na přemnožená prasata stříleli. To však stát už přišlo na dalších 20 milionů korun a Semerád odhaduje, že to v konečném důsledku bude více než 40 milionů.
Čtěte: Podle Jurečky je za africkým morem lidský faktor
Neméně starostí připravila veterinářům drůbež. Salmonela se sice objevuje poměrně pravidelně, vloni však postihla velkochov drůbeže v Pohořelicích na Brněnsku. Drůbeží populace tří z celkem čtyř hal o 65 tisících kusech musela být kompletně vybita. Kompenzace chovatelům za salmonelu tak loni spolykaly 21 milionů korun.
Ještě o milion více stála státní kasu ptačí chřipka. V tomto případě však poskytuje členským zemím částečnou náhradu Evropská unie. Ta už přiznala Česku nárok na 528 tisíc eur, peníze vyplacené chovatelům se tak eráru více než z poloviny vrátí.
Dvanáct milionů korun, které stát zaplatil včelařům za zlikvidované úly, kde se objevil mor včelího plodu, představuje další náklad.
Vejce a konzervy Rusům
To jsou ale jen škody, které lze poměrně snadno sečíst a vyčíslit. Další újmy vznikají podnikatelům na zmařených příležitostech. Výskyt veterinární choroby je obvykle záminkou třetích zemí k omezení nebo úplnému zastavení dovozu zvířecích produktů. V případě členských zemí pak musejí exportéři zajistit alespoň veterinární vyšetření, což představuje byrokratickou překážku, zdržení a další dodatečné náklady.
Proto je klíčové, aby si Česko udrželo status země prosté nákazy, čímž tyto komplikace odpadají. V současnosti nemá Česko status u afrického moru prasat, v průběhu loňského roku o něj přišlo i u ptačí chřipky, kvůli čemuž omezilo dovoz drůbeže a drůbežích produktů devět mimoevropských států.
Velké ztráty by pro tuzemské potravináře znamenala především stopka vývozů do Ruska. Stále sice platí embargo Kremlu na export potravin z Evropské unie, politické sankce se však netýkají veškerých produktů.
Česká republika, konkrétně pak rodinná firma Mach Drůbež z Litomyšle, je přitom významným vývozcem násadových vajec do Ruské federace. Předloni tam směřovala vejce v hodnotě téměř půl miliardy korun, což je celá čtvrtina potravinového vývozu do Ruska. Výskyt ptačí chřipky v Česku hrozil, že rozjetý byznys zmaří.
Krávami to nekončí. Úřad pro krizové stavy chce kromě živých stád i léky
K tomu nakonec naštěstí nedošlo. „Zákaz týkající se vývozu vajec a jednodenních kuřat byl plošně zrušen až na konci října, ale už v průběhu roku se podařilo vyjednat výjimku pro některé okresy. Mohli jsme tam tedy vejce vozit už dříve,“ vysvětluje agrární diplomatka v Rusku Nikol Hrušková. Podle dat Českého statistického úřadu za loňský leden až říjen to tak nakonec vypadá, že ve vývozu násadových vajec padne nový vaječný rekord. Nicméně i přesto statistiky exportu ukazují na citelný propad za duben, kdy ptačí chřipka v Česku vrcholila.
Ze strany Ruska se v tomto případě mohlo jednat o politické rozhodnutí. Kreml chce posílit potravinovou soběstačnost země a násadová vejce, která nejsou určena ke konzumaci, ale vylíhnou se z nich kuřata, jsou pro tento záměr důležitou komoditou.
U jiných produktů Rusové takovou motivací mít nemusejí. Například vývoz vepřového masa a živých prasat do Ruska nezatrhly sankce, ale už v roce 2012 výskyt prasečího moru v Polsku, následkem kterého Kreml stopl vývozy pro celou EU. Loňský prasečí mor v Česku pak dopadl i na zpracované maso, tedy v podstatě vepřové konzervy, kterým se do té doby vyhýbaly jak politické sankce, tak omezení spojená s „polským“ prasečím morem.
To postihlo především největšího tuzemského výrobce balených potravin Hamé. Společnost má sice vlastní závod přímo v ruském Bogoljubovu, stovky tisíc konzerv však do Ruska vyváží i z Česka. „Omezení dovozu v souvislosti s výskytem moru prasat v Česku pro nás bylo nepříjemné. Týkalo se totiž mimo jiné segmentu prémiových masových produktů, ve kterém v Rusku rosteme a který se na tamním trhu slibně rozvijí,“ vysvětluje mluvčí Hamé Petr Kopáček.
Od začátku loňského prosince se s výjimkou Zlínska mohou vepřové produkty nespadající pod politické sankce opět vyvážet. Tentokrát nešlo o vstřícný krok Moskvy, Rusko prohrálo spor s Unií u Světové obchodní organizace. Uvolnily se tak vývozy i některých živočišných výrobků, které měly stopku už od roku 2012. „Může se vozit plemenný materiál, tedy kančí sperma, plemenná prasata a konzery,“ popisuje Hrušková.
Jakou škodu několikaměsíční zákaz exportu konzerv pro Hamé měl, si Kopáček netroufá vyčíslit. „Každopádně šlo o velmi nepříjemnou situaci a ztracené byznysové příležitosti,“ dodal.
Viníkem je člověk
V otázce, zda byl loňský rok extrémní výjimkou, nebo začátkem nepříznivého trendu, je Semerád skeptický. Očekává, že se zvířecí nákazy budou vyskytovat v budoucnu častěji. Jednou z příčin jsou podle něj klimatické změny. Ty prospívají hmyzu, který nemoci přenáší. „To je případ třeba katarální horečky ovcí bluetongue, která se vyskytovala na jihu Evropy. Najednou se však rozšířila do severnějších oblastí a je otázka času, kdy se zase objeví u nás,“ říká Semrád.
Dalším faktorem je rostoucí pohyb napříč Evropou, a to nejen zvířat, ale především lidí. Veterináři sice dodnes netuší, jak se africký mor prasat do Česka dostal, hlavním podezřelým je však člověk. SVS kvůli tomu podala i trestní oznámení na neznámého pachatele. Nákaza už sice léta trápí sousední Polsko, ovšem spíše jeho severnější část a navzdory přemnoženým divočákům je jen málo pravděpodobné, že by migrující prasata z ničeho nic zavlekla chorobu až na Zlínsko. Stačil přitom odhozený zbytek nedostatečně tepelně upravené svačiny polského vepřového kdesi v tamních lesích.
Čtěte také:
