Menu Zavřít

Rok návratu boháčů

27. 7. 2010
Autor: Euro.cz

Hodnota majetku milionářů v Německu, Rakousku a Švýcarsku v roce 2013 přesáhne...

Celý podtitul:
Hodnota majetku milionářů v Německu, Rakousku a Švýcarsku v roce 2013 přesáhne 3,4 bilionu eur

Přestože německá, rakouská a švýcarská ekonomika v uplynulém roce zažily nejtěžší recesi od konce druhé světové války, tamějším eurovým milionářům (osoby vlastnící minimálně jeden milion eur – pozn. red.) se dařilo skvěle. Loni zbohatli o 9,5 procenta, což v absolutních číslech znamená přírůstek 226 miliard eur. Tím téměř vyrovnali své ztráty z roku 2008 (279 miliard eur). Zároveň však v roce 2009 nerostl jen majetek euromilionářů, ale i jejich počet. Ve třech německy hovořících evropských zemích jich loni žilo celkem 985 tisíc, což je meziročně o 75 tisíc osob více. Tyto závěry vyplývají ze studie lichtenštejnské poradenské společnosti Valluga nazvané D.A.CH-Vermögensreport 2010, jež je zaměřena na změny majetku eurových milionářů v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Její výsledky týdeník EURO v Česku exkluzivně publikuje.

Burzovní vzpruha Jak je možné, že tito boháči navýšili meziročně hodnotu svého majetku téměř o desetinu v době, kdy se například německá ekonomika propadla o téměř pět procent a rakouská o 3,5 procenta a mzdy zaměstnanců poprvé po mnoha letech klesaly? Euroví milionáři za nárůst svých aktiv vděčí zejména světovému boomu finančních trhů. Ten se přelil i do německy mluvících zemí, a tak se kapitalizace podniků kotovaných na burze ve Frankfurtu zvýšila o třináct procent a v Curychu téměř o sedmnáct procent. Nejvíce z tohoto trendu však profitovala vídeňská burza, jež meziročně přidala více než 45 procent. Investoři na rakouském kapitálovém trhu tak ocenili angažmá místních podniků ve střední a východní Evropě. Jejich burzovní hodnota se loni téměř zdvojnásobila. Díky tomu se v Rakousku vloni počet eurových milionářů v relativním vyjádření zvýšil nejvíce ze všech německy mluvících zemí, a to o jedenáct procent. V Německu to bylo o 8,4 procenta a ve Švýcarsku jen o 6,3 procenta.
Dalším zásadním závěrem studie lichtenštejnské poradenské společnosti je, že přestože v roce 2008 přišli euromilionáři ze zemí DACH (Německo, Rakousko a Švýcarsko) celkem o 279 miliard eur, v loni se jim podařilo nahradit dvě třetiny ztrát, a přiblížit se tak na dosah historickému rekordu z konce roku 2007. Jestliže se tehdy jejich majetek odhadoval na 2659 miliard eur, ke konci loňského roku to bylo již jen o 53 miliard eur méně. Přitom ještě v loňském prvním čtvrtletí se hodnota aktiv německy mluvících euromilionářů propadla až na 2,3 bilionu eur. Největším relativním nárůstem majetku se mohli loni opět pochlubit Rakušané, kteří meziročně zvýšili hodnotu svých aktiv o téměř čtrnáct procent, což odpovídá plus 25 miliardám eur. To je pro movité občany podalpské republiky dobrá zpráva – předloni totiž ztratili 35 miliard eur (téměř šestinu svého majetku). V absolutním vyjádření však Rakušany předstihli Švýcaři, kteří se můžou pochlubit ještě o jednu miliardu eur vyšším přírůstkem, a samozřejmě němečtí euromilionáři – ti si dokonce přilepšili o 175 miliard eur. Společnost Valluga přitom odhaduje, že další nárůst majetku německy mluvících euromilionářů bude pokračovat. Hodnota jejich jmění by se do konce roku 2013 měla zvýšit téměř o třetinu a přesáhnout hranici 3,4 bilionu eur.

Rostoucí koncentrace Německy mluvící euromilionáři však nejen bohatnou, ale koncentrují i stále větší část majetku ve svých zemích – vloni to bylo již téměř 33 procent veškerých soukromých aktiv. Přitom nejrychleji roste jmění eurových miliardářů, jejichž majetek se v uplynulém roce zhodnotil o přibližně deset procent, zatímco „prostí“ milionáři zbohatli jen o osm procent. Tento vývoj dále posiluje nerovnoměrné rozdělení bohatství: třicítka nejbohatších osob z oblasti DACH kontroluje 9,14 procenta majetku všech euromilionářů z těchto zemí a téměř 3,3 procenta veškerého soukromého jmění. Zároveň je zajímavé, že celková hodnota majetku desítky nejbohatších jednotlivých zemí se mezi sebou dramaticky neliší. Zatímco deset nejmovitějších Němců vlastní aktiva za 100 miliard eur, u Rakušanů je to 59 miliard a u Švýcarů 79 miliard. Ovšem tyto statistiky narušují nejbohatší osoby v případě Švýcarska a Rakouska. V případě našich jižních sousedů jsou majetkovým hegemonem spojené rodiny Piëchových a Porscheových s aktivy odhadovanými na 28,6 miliardy eur. V zemi helvetského kříže se naopak majetkovému primátu dostalo zakladateli společnosti IKEA Ingvaru Kampradovi, který dle odhadu lichtenštejnských poradců disponuje jměním za 24,9 miliardy eur. Kamprad není jediným členem žebříčku švýcarských boháčů, který se rozhodně pod Alpami nenarodil. Jako pátý nejbohatší miliardář ve Švýcarsku byl společností Valluga označen investor ukrajinského původu Viktor Vekselberg s odhadovaným majetkem 6,2 miliardy eur. Zařazení mezi švýcarské boháče si zřejmě tento oligarcha zasloužil díky rozsáhlým investičním aktivitám, do nichž se v zemi v posledních letech pustil.

MM25_AI

Euromilionářky smýšlejí jinak Studie společnosti Valluga nepřináší jen prosté údaje o počtu eurových milionářů a hodnotě majetku, ale i o jejich investiční strategii. Z této analýzy vyplývá, že oproti roku 2008, kdy investoři upřednostňovali bezpečnější aktiva jako hotovost a obligace, byli vloni ochotni více riskovat. Proto se podíl hotovosti na majetku euromilionářů z regionu DACH snížil o jedno procento a podíl bondů o dvě procenta. Naopak se v jejich portfoliích zvýšil podíl akcií (o dvě procenta) a o jedno procento i podíl investic do nemovitostí, jež jsou dle Vallugy mezi správci aktiv nyní vůbec nejžádanějším způsobem ukládání peněz bohatými investory. Ti přitom velmi pozorně sledují celkové riziko a také likviditu. Trend vyšších investic do akcií a nemovitostí by dle studie měl vytrvat i v příštím roce, kdy tyto dva typy aktiv budou tvořit již 51 procent portfolií euromilionářů v německy mluvících zemích.
Zajímavý pohled nabízí společnost Valluga na německé, rakouské a švýcarské boháče i z pohledu jejich pohlaví. Více než 40 procent euromilionářů z těchto regionů jsou ženy a jejich podíl neustále roste. Tento vývoj připisují autoři studie změnám ve společnosti, jež se odehrály ve druhé polovině minulého století. Ještě v šedesátých a sedmdesátých letech totiž většinu boháčů tvořili dědicové velkých majetků. Naopak technologický boom a globalizace ekonomiky započaté v osmdesátých letech otevřely milionářský klub i pro osoby, které nepocházely z tradičně zámožných vrstev. A právě podnikatelky velmi dobře využily popsaných trendů a dokázaly hromadit jmění rychleji než muži. Ještě v roce 2000 přitom tvořily euromilionářky méně než jednu třetinu všech zámožných osob zemí DACH. Ženy však v průměru stále ovládají méně majetku než muži. Jestliže na jednoho euromilionáře připadají v průměru tři miliony eur, u žen to je jen 2,1 milionu eur. S tím souvisí i fakt, že nejsilněji jsou ženy zastoupeny mezi osobami s majetkem mezi jedním až pěti miliony eur (zde tvoří téměř 44 procent), a naopak nejméně v kategorii superbohatých s aktivy nad 30 milionů eur, kde podíl zástupců něžného pohlaví činí přibližně třináct procent.
Studie společnosti Valluga se také zaměřila na průzkum investičního chování bohatých žen, který ukázal, že euromilionářky smýšlejí jinak než jejich mužští kolegové. Ženy se považují za výrazně méně kompetentní v oblasti investic (za kompetentní se považuje 81 procent mužů, ale jen 61 procent žen), přitom se jich o celých čtrnáct procent méně aktivně zajímá o investice. Přesto jsou ochotny se jim více věnovat a také jsou připraveny pro svá investiční rozhodnutí sesbírat více informací. Dále se ženy méně zajímají o vysoká zhodnocení, více se vyhýbají rizikovým investicím a kladou větší důraz na zachování kapitálu.

* TABULKA
Počet euromilionářů opět roste 2007 (tis.)* 2008* 2009* změna 2008–2009 (%)* změna 2007–2009
Německo* 799* 719* 779* 8,4* -2,4
Švýcarsko* 138* 128* 136* 6,3* -1,3
Rakousko* 72* 62* 69* 11,0* -4,7
DACH* 1009* 909* 984* 8,2* -2,4
Pozn.: DACH = Německo, Švýcarsko a Rakousko dohromady
Pramen: D.A.CH-Vermögensreport 2010 TABULKA
Majetky budou dále bobtnat (jmění euromilionářů v Německu, Švýcarsku a Rakousku, v mld. eur)
2007* 2008* 2009* 2013 (odhad)* změna
2008–2009 (%)* změna 2007–2009 (%)* změna
2009–2013 (%)*
Německo* 2050* 1838* 2014* 2651* 9,5* -1,8* 31,7
Švýcarsko* 390* 357* 382* 486* 7,2* -2,0* 27,2
Rakousko* 219* 185* 210* 292* 13,7* -4,2* 39,1
DACH* 2659* 2380* 2606* 3429* 9,5* -2,0* 31,6
Pozn.: DACH = Německo, Švýcarsko a Rakousko dohromady
Pramen: D.A.CH-Vermögensreport 2010 TABULKA
Nejbohatší patnáctka (nejbohatší osoby/rodiny v Německu, Švýcarsku a Rakousku)
Pořadí* Jméno/rodina* Zdroj bohatství* Země *Majetek (2010,
mld. eur)
1. Rodiny Piëchových a Porscheových* Porsche SE, Porsche Salzburg* Rakousko* 28,6
2. Ingvar Kamprad* IKEA* Švýcarsko* 24,6
3. Karl Albrecht* Aldi Süd* Německo* 18,5
4. Theodor Albrecht* Aldi Nord* Německo* 14,9
5. Werner Otto a rodina* Otto-Gruppe (zasilatelství)* Německo* 13,9
6. Rodiny Hoffmannových a Oertliových* farmaceutické společnosti* Švýcarsko* 10,8
7. Dieter Schwarz* Lidl* Německo* 10,4
8. Rodina Reimannových* Reckitt Benckiser* Německo* 7,9
9. Susanne Klattenová* dědička rodiny Quandtových* Německo* 7,7
10. Reinhold Würth* Würth Gruppe* (upevňovací technika)* Německo* 7,5
11. Ernesto Bertarelli a rodina* podíly* Švýcarsko* 7,4
12. Rodina Brenninkmeijerových* obchod, nemovitosti* Švýcarsko* 7,4
13. August Oetker a rodina* Oetker Gruppe* Německo* 6,9
14. Günter a Daniela Herzovi* dědicové Tchibo* Německo* 6,6
15. Viktor Vekselberg* Renova (podíly)* Švýcarsko* 6,2
Pramen: Forbes Magazine, Manager Magazin, Bilanz Magazin, Trend Magazin, vlastní výpočty firmy Valluga (stav červen 2010) TABULKA
Více akcií a nemovitostí**
(složení portfolií euromilionářů v Německu, Švýcarsku a Rakousku)
2008* 2009* 2011 (odhad)
Alternativní investice* 11* 11* 12
Nemovitosti* 13* 14* 16
Hotovost* 17* 16* 14
Obligace* 28* 26* 23
Akcie* 31* 33* 35
Pramen: analýzy a průzkumy společností Valluga, ECB, Deutsche Bundesbank, statistických úřadů v Německu, Švýcarsku a Rakousku, firem OeNB (Rakouská centrální banka), WIFO, OECD a dalších

  • Našli jste v článku chybu?