Hospodářské oživení by mělo přijít ve druhém pololetí, bude ale pozvolné
Uplynulý rok se ke kapitálovým trhům nezachoval pěkně. Zatímco loni touto dobou ještě všichni věřili ve dvouciferný růst světových burz, či alespoň rozvíjejících se trhů (emerging markets), dnešní smutnou realitou je jejich dvouciferný pokles. Americký index Dow Jones poklesl za rok o 33 procent, německý DAX o 42 procent, asijský Hang Seng o 44 procent a japonský Nikkei o 33 procent. Američtí finančníci zavařili celému světu, protentokrát však povodeň spláchla i je. Kdo by čekal, že až přijde rok 2009, jména jako Lehman Brothers či Merrill Lynch budou spojována už jen s tradičním slovním spojením „nechť je jim země lehká“. Stejně zajímavý je i vznik obdoby České konsolidační agentury (ČKA) ve Spojených státech amerických. Jejím posláním je sesbírat polomrtvé finanční instituce a resuscitovat je. Když jsme se o totéž pokusili my v Česku na konci bankovního socialismu, začala se zkratka ČKA brzy číst jako Česká korupční agentura. Uvidíme, jak se podaří „konsolidovat“ situaci Američanům.
Hypotéky stále nezapadly Prasklá bublina amerického hypotečního financování nás ale bude strašit ještě dlouho. Finanční sektor se totiž pravděpodobně ještě úplně nepročistil a nějaké další krachy stále mohou přijít. „Riziko dalších bankrotů nejen ve finančním segmentu je vysoké. Půjde ale spíše o střední či malé podniky,“ říká Milan Vaníček, hlavní analytik společnosti Atlantik FT. I z tohoto důvodu nadále panuje extrémní nedůvěra na mezibankovních trzích. Sazby centrálních bank sice nabraly jižní směr a v případě amerického Fedu skončily až na nule, avšak ochotu bank půjčovat to příliš neovlivnilo. Banky preferují vlastní likviditu, a proto odmítají úvěrovat. To se následně promítá do zbytku ekonomiky, kam dorazila recese. Podniky nedosáhnou na úvěry, nemohou investovat a vstupovat na nové trhy, jež doposud recese nepostihla. To by se však bankám mohlo zpětně ošklivě vymstít. Pokud totiž firmy začnou krachovat, již vyčerpané úvěry za ně nikdo nesplatí. Na finanční krizi jako první dojel automobilový průmysl, který je poměrně výrazně závislý na bankách prostřednictvím financování svých produktů zákazníky. Ránu do vazu dostaly zejména americké automobilky, jež zrovna v době nástupu krize startovaly hlubokou restrukturalizaci. Výsledkem je balancování na hraně krachu, z něhož velkou trojku (GM, Ford Motor a Chrysler) musí vytahovat státní administrativa injekcí až padesáti miliard dolarů. Stejné fiskální orgie se pořádaly i v Evropě, kde však banky i automobilky končily rok 2008 vesměs se ziskem. Jako na tržišti se čelní politici EU hádali, kdo má ten nejlepší recept na řešení ekonomické krize. Většinou formou výkřiku nějaké sumy a následného obhajování postulátu. „Bez jakýchkoliv podkladových studií, bez analýzy účinku, bez analýzy přímých i skrytých nákladů,“ komentoval povykující europolitický dav ministr financí Miroslav Kalousek.
Za Francouze bylo tuze Řvounem roku by mohl být zvolen francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož některé perly stojí za zopakování. Nejprve zkusil oživit svou starou známou ekonomickou vládu EU. S tím jej ostatní naštěstí odkázali do patřičných mezí. Následně začal nadšeně poskakovat kolem nápadu, který spočíval v rozdání jednoho procenta ročního rozpočtu každé členské země na podporu lokálních ekonomik. Což ve skutečnosti ukazuje, jak to s celou tou evropskou integrací vlastně je. Takový nápad nejenže porušuje hned dva pilíře EU – svobodnou soutěž a volný pohyb kapitálu-, nejenže většinu členských zemí posílá vědomě pod maastrichtská kritéria, ale dokonce dává přednost národním zájmům států nad všeobecným unijním blahem. Následně Sarkozy zapomněl na své styky s „dobrým přítelem Georgem“ a navrhoval příklon Evropy k Rusku. To už postrádalo legraci a zavánělo akutním nebezpečím. Doufejme, že podobné nápady končí současně se závěrem francouzského předsednictví. Ze řetězu utržená fiskální politika pod taktovkou Francouzů bude i tak dost drahá. Tím pomalu rok 2008 dospěl ke svému konci. Krize, která jej prakticky celý poznamenala, však pokračuje. „Není přehnané nazývat dnešní situaci nejhorší ekonomickou krizí všech dob. Bohužel se téměř splnily všechny naše předpovědi z minulého roku. To, co loni vypadalo jako přehnané, se nyní zdá být normální,“ uvádí David Karsbøl, hlavní stratég Saxo Bank. Tato dánská investiční banka zopakovala svůj počin z předchozího roku a vydala deset katastrofických událostí, které by letos mohly postihnout svět. „Rok 2009 se ale stane bodem obratu, protože se situace již dál zhoršit nemůže. A to je pozitivní jev,“ dodává Karsbøl.
Oživení přijde, jenže kdy? Jakékoliv vzkříšení ale bude pomalé. Obecně se říká, že akciové trhy předbíhají vývoj reálné ekonomiky zhruba o půl roku. „Ve druhé polovině roku přijde zlom,“ předpovídá analytik Patria Finance David Marek. To by znamenalo, že reálná ekonomika se do konce roku začne zvedat ze země. Jenže ne v Česku. „Pokud se dno ekonomického cyklu bude nacházet v eurozóně v prvním čtvrtletí, pak lze čekat dno hospodářského cyklu v Česku zhruba ve třetím čtvrtletí,“ říká analytik Raiffeisenbank David Brožka. Výraznější oživení by tak do české kotliny dorazilo až někdy v polovině roku 2010, což není příliš dobrá zpráva. „Domnívám se, že makroekonomické prostředí se ve většině světových regionů během první poloviny roku 2009 zhorší předtím, než přijdou první náznaky indikující návrat ekonomického oživení. Klíčové ekonomické indikátory, a to nejen ukazatelé sentimentu, stále výrazně zaostávají za očekáváním,“ naznačuje Vaníček z Atlantiku FT. Letošní rok tedy přinese výrazné zpomalení české ekonomiky po minulých výrazných růstových letech. Vzhledem k velké míře nejistot a prudkých pohybů je obtížné odhadnout rozměr zpomalení. „Pro příští rok očekávám růst v pásmu nula až tři procenta, ale nelze vyloučit ani hospodářský pokles, pokud by západní Evropa propadla do hlubší a delší recese,“ uvádí Vaníček. Inflace by měla zpomalit k úrovni dvou procent, protože ceny komodit zůstávají nízké a vliv daňových zákonů z loňského roku už bude zahrnutý ve srovnávacím základu. Naopak nezaměstnanost by měla výrazně vzrůst k sedmi procentům z průměru 5,5 procenta v roce 2008. S tímto faktorem se spojí opětovná nutnost sanovat zdravotní pojišťovny. „Velkou výhodou české ekonomiky při zpomalení je její vysoká makroekonomická stabilita - přebytek obchodní bilance (ČR je jediná z nových členů EU), nízký schodek běžného účtu platební bilance, nízká zadluženost vůči zahraničí, stabilní bankovní sektor, dlouhodobě nízká inflace a relativně stabilní veřejné rozpočty,“ vypočítává Vaníček pro změnu česká pozitiva.
Katastrofa podle Saxo Bank
1) V Íránu vypuknou velké sociální nepokoje, protože vláda nebude schopna zajistit dodávky základních potřeb kvůli nižším cenám ropy.
2) Ropa se bude obchodovat za 25 USD, protože se zpomalí poptávka kvůli nejhoršímu globálnímu ekonomickému zpomalení od Velké hospodářské krize z 30. let.
3) Index S&P se propadne na 500 bodů kvůli klesajícím příjmům, mizící hodnotě nemovitostí a rostoucím nákladům na financování v podnikovém sektoru.
4) EU pravděpodobně přijme opatření proti nadměrným schodkům státních rozpočtů v některých členských státech a Itálie může uskutečnit předchozí hrozby a opustit úplně evropský mechanismus směnných kurzů ERM.
5) Poměr australského dolaru vůči japonskému jenu poklesne na jedna ku čtyřiceti. Pokles na trzích komodit ovlivní australskou ekonomiku.
6) Poměru eura vůči dolaru poklesne na jedna ku 0,95, a pak se dostane na jedna ku 1,30, protože rozvahy evropských bank budou pod velkým tlakem kvůli angažovanosti na ochabujících východoevropských trzích a ekonomickému napětí uvnitř Evropy.
7) Růst čínského HDP poklesne na nulu. Vývozem poháněná odvětví čínské ekonomiky budou značně poškozena volným pádem ekonomické aktivity globálního obchodu, a to zejména v USA.
8) Kdo přišel na řadu první, bude první venku. Některé východoevropské měny, jejichž kurz je navázán nebo částečně navázán na euro, budou pod rostoucím tlakem kvůli odtokům kapitálu.
9) Komoditní index Reuters/Jefferies CRB poklesne na třicetiprocentní hodnotu 150 bodů. Komoditní bublina praská, výstřelky spekulantů jsou tak velké, že zkreslily statistiky poptávky a nabídky.
10) První asijské měny se stabilizují k čínskému jüanu. Asijské ekonomiky se budou ve zvýšené míře zaměřovat na Čínu, aby nalezly nové obchodní partnery a snížily své zaměření na USA, jak tomu bylo doposud.
Fakta
Vývoj v ČR během krize
- Analytici i Česká národní banka očekávají letos inflaci na úrovni dvou procent.
- Ekonomická krize zvýší nezaměstnanost o jeden a půl procentního bodu na sedm procent.
- HDP by měl růst; o kolik, to nikdo neví. Nejčastější odhady se pohybují v rozmezí nuly až tří procent.
- Mzdy porostou podstatně nižším tempem než loni. Analytici očekávají růst pod pěti procenty. V reálné mzdě je to však vzhledem k loňské vysoké inflaci o trochu více.
- Úrokové sazby ČNB budou až do nalezení dna ekonomického cyklu klesat k hodnotě kolem 1,5 procenta. Koncem roku je centrální banka možná mírně zvýší.
Grafy: index PX a Dow Jones
