Rok ohlodané kosti

Politici a spekulanti se mohou přít, kdo víc roztáčí cenové turbulence

Světové ceny potravin jsou nejvyšší za posledních jednadvacet let. Cukr je nejdražší za třicet let. Vysoko vyhnané ceny pšenice stěží srazí předpoklad, že se jí má v této sezoně celosvětově urodit méně, než je odhadovaná spotřeba. Kukuřice posílila na 31měsíční maximum. Vzhůru letí ceny sušeného mléka a másla a s nimi i ceny syrového mléka. Světový trh se přitom nestačil vzpamatovat z produkčních výpadků, které loni přinesla nepřízeň počasí v Rusku, na Ukrajině, v Argentině a dalších zemích.
Sucho tentokrát spaluje čínská pole a novozélandské pastviny, zatímco na Austrálii zase spadlo vody až moc. K tomu rostoucí ceny veledůležité ropy přiživují nezastavitelnou realitu: je zaděláno na další potravinovou krizi. Drahé jídlo coby horké téma letošního roku nenechává nenakousnuté snad žádný ze summitů politiků a mezinárodních organizací. Těžko změní něco na tom, že klid a harmonie, symbolizující v čínském kalendáři rok zajíce, nezavládne v žaludcích mnoha obyvatel třetích zemí.
Čeští spotřebitelé se zatím o zdražování potravin dozvídají spíše z médií, než aby je zaskočilo při nákupech. Cukr mají levnější než před patnácti lety, za rohlíky už s výjimkou loňska platili v uplynulých pěti letech více než nyní. Vepřové maso, kterého Češi snědí zdaleka nejvíce, je dnes lacinější než ve druhé polovině devadesátých let. Čerstvá statistika ovšem ukazuje, že ceny základních potravin i v tuzemsku pozvolna rostou. Většinou jsou ale ještě kus pod laťkou z roku 2008, kdy svět zakusil poslední potravinovou krizi.

Žádné poučení z krize

„Ceny obilí sice kvůli ruské neúrodě prudce rostou, ale není důvod k panice. Situaci nelze srovnávat s dopady, jaké měl prudký růst cen potravin v letech 2007 až 2008,“ uklidňovala loni v srpnu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tehdejší zdražení široké škály potravin přičítala zejména spekulacím a otřesům na komoditních trzích. Tentokrát mělo jít dle šéfa OECD pro obchod a zemědělství Kena Ashe hlavně o ceny pšenice, které vyletěly vzhůru kvůli počasí. Vývoj v dalších měsících mu moc za pravdu nedal.
Jak vlastně ekonomové zpětně vyhodnotili globální krizi, která před třemi lety zaútočila na potraviny? „Známe jednotlivé faktory, ale neumíme říci, jakou vahou působí na pohyby cen,“ říká agrární ekonom Tomáš Doucha, náměstek ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Jmenuje hlavní příčiny roztáčející cenové turbulence: cena ropy, vliv klimatických změn, zvyšující se poptávka po mase a mléčných výrobcích v rozvíjejících se zemích, rozjezd biopaliv a bioenergetiky vůbec, spekulace, politické zásahy.
Zásoby obilí jsou vyšší než před dvěma lety, zaznívalo po loňské sklizni jako jeden z argumentů, proč není důvod k opakování potravinové krize. Ukazuje se ovšem, že úplně jednoduše to neplatí. „Vliv zásob na pohyb cen komodit je relativně slabý. Někde existuje, někde ne,“ tvrdí Doucha. Připojuje důkaz: „Reálné světové ceny pšenice klesly za posledních padesát let z 250 na 175 dolarů za tunu. Zásoby ve vztahu ke spotřebě se přitom snížily z 35 na 25 procent, u kukuřice dokonce na 15 procent. Její cena se současně propadla z 200 na 125 dolarů.“

Přiškrtit investory

Se zdražováním jídla sílí snahy přiškrtit investory, kteří z finančních produktů přesídlili na komoditní trhy. Lídrem v tažení proti spekulativnímu kapitálu je Francie. Prezident Nicolas Sarkozy si vzal boj proti růstu cen potravin za nejvyšší prioritu svého letošního předsednictví skupiny G20. Zbraní má být přísnější regulace trhů a ztížení spekulativních obchodů. „Ti, kdo kupují ohromná kvanta komodit, by měli být povinni odkládat jako depozitum část financí na nákup těchto komodit,“ prohlásil francouzský prezident na nedávném Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Na to se ozvali významní světoví exportéři Brazílie a Argentina, že budou vystupovat proti regulaci cen komodit. „Pokud se má něco udělat, tak podpořit růst a produkci, ne jim bránit,“ citovala francouzská AFP argentinského ministra financí Amada Boudoua.
Sarkozymu sekunduje v záměru ochočit komoditní trhy bývalý francouzský ministr zemědělství a nynější eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier, jehož agenda zahrnuje i obchodování na finančních trzích. Evropská komise už v minulých dnech nastínila svou vizi, jak zlepšit regulaci, fungování a transparentnost komoditních trhů. Chce například určovat kritické suroviny a komodity, sledovat přístup k důležitým komoditám a zpřísnit předpisy o zneužívání trhu.
„Snahy více regulovat komoditní trhy jsou dost sporné. Burza je nesmírně důležitá pro cenový clearing. Právě spekulativní obchody odhalují reálnou cenu produktů,“ upozorňuje Doucha. Připouští však, že mimořádné přesuny mohou vytvářet „bubliny“, které tlačí ceny nahoru a dolů. „Nevíme, co vlastně víc škodí. Jestli spekulace, nebo politické zásahy,“ poukazuje ekonom. Rusko, které po loňské neúrodě zakázalo vývoz obilí – a po něm se přidaly některé další země – sklízí za takovou intervenci kritiku. „Zákazy a omezování exportu potravin situaci ve světě i na domácím trhu ještě zhoršují, jak se ukázalo za potravinové krize v první polovině roku 2008,“ uvedl ředitel Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Richard China v nedávném prohlášení, kterým FAO varovala před omezováním vývozu potravin.

Pšenice ještě méně

Drahé jídlo vážně znepokojuje také Světovou banku. Její prezident Robert Zoellick minulý týden varoval, že ceny potravin se dostaly nebezpečně vysoko a mohou přispět k politické nestabilitě a uvrhnout do chudoby miliony lidí na celém světě. Zoellick očekává, že ceny potravin se budou zvyšovat i nadále. Přičítá to vývozním restrikcím a nepříznivému počasí v některých zemích. Ve své nové zprávě banka vyčíslila, že ceny potravin ve světě loni vzrostly o 29 procent. Jsou jen asi tři procenta pod rekordem z roku 2008. Nejvíce zdražila pšenice – od loňského června do letošního ledna vyskočila na dvojnásobek. Ceny kukuřice, která je rozhodující pro mnoho chudých lidí na světě, stouply o 73 procent, upřesňuje banka. Odhaduje, že drahé potraviny vehnaly loni do extrémní chudoby 44 milionů lidí.
Příliš optimismu nepřilévají vyhlídky amerického ministerstva zemědělství (USDA) u nové celosvětové produkce pšenice. Únorový odhad počítá s 645,4 milionu tun, což je o 37 milionů tun méně než v minulé sezoně. „Celosvětová spotřeba by přitom dle odhadů USDA měla stoupnout o dvě procenta na 665,2 milionu tun,“ připojuje analytik společnosti Colosseum Petr Čermák. Jak dodává, u konečných zásob se oproti předchozí sezoně očekává desetiprocentní propad na necelých 178 milionů tun. „Po třech letech by spotřeba pšenice ve světě měla výrazně překonat produkci,“ konstatuje Čermák.

Pod ochranou řetězců

Zatímco svět mluví o hladu, Evropa používá termín potravinová bezpečnost. To znamená dostatek jídla pro všechny za dostupné ceny. Premiéři zemí Visegrádské čtyřky, která si uplynulý týden připomněla dvacáté výročí od svého založení, žádají, aby se EU vážně zabývala potravinovou bezpečností. Podpořila je v tom německá kancléřka Angela Merkelová.
„Potravinová bezpečnost může být problém i u nás. Některé sociální skupiny se při větším zdražení potravin mohou dostat za hranici chudoby,“ předesílá Doucha. Prudké cenové výkyvy ovšem obrušují obchodní řetězce. „Česko pořád chrání deštník ostré konkurence řetězců,“ dodává agrární ekonom. Jejich deštník by rádi sklapli potravináři, kteří u obchodníků jen těžko prorážejí s navýšením cen. Snahu prodávat za vyšší ceny aspoň předem oznamují veřejnosti, jak to minulý týden učinili dva největší hráči na pekárenském trhu – United Bakeries a Penam. Ceny směrem nahoru se upravují u mléčného sortimentu. „Cena suroviny roste, a když ve výrobcích tvoří 70 až 85 procent, musí se jejich ceny zákonitě zvýšit. A to se děje,“ hodnotí šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Kostka másla dnes stojí běžně přes třicet korun, zatímco před rokem se její cena pohybovala pod 25 korunami. Krabice trvanlivého mléka se vyhoupla ze zhruba dvanácti na patnáct korun. „Sýry zdražují v celé Evropě,“ poznamenává Kopáček. Zřejmě nezastavitelná vlna zdražování by se v Česku měla přelít také do příštího roku. Vládní důchodová reforma nebude příliš řešit, jak kdo stráví zvýšení daně DPH u většiny potravin z deseti na dvacet procent.

Fakta * Světové ceny potravin dosáhly v lednu rekordní výše za posledních 21 let.
* Index FAO sledující měsíční změny cen obilí, olejnin, mléčných výrobků, masa a cukru stoupl o 3,5 procenta na 230,7 bodu.
* Světová banka vyčíslila, že ceny potravin ve světě loni vzrostly o 29 procent. Jsou jen asi tři procenta pod rekordem z roku 2008.