Mezi nejdražšími v Česku vydraženými obrazy je i jeden od žijícího malíře
Pro český trh s uměním byl uplynulý rok rekordní. Hranici osmi milionů korun, která byla dosavadní rekordní částkou, vyplacenou při českých aukcích, překonaly loni čtyři obrazy, přibylo i stotisícových a milionových položek. Přes cenu jednoho milionu korun (včetně aukční provize) se dostalo 45 obrazů, jedna socha a také jedna skříň. V roce 2006 to bylo o 20 obrazů méně. Položek dražených za více než sto tisíc bylo přes 470, tedy o 140 více než v předchozím roce. Nebo ještě jinak: jestliže v roce 2005 by vám na koupi deseti nejdražších obrazů stačilo 40 milionů korun, v roce 2006 byste potřebovali o 21 milionů korun víc.
Dosavadní cenový rekord, stanovený před šesti lety obrazem Zlaté rybičky od Emila Filly (Antikva Nova Kodl), byl nadvakrát překonán již na jaře. Nejprve obrazem Před zrcadlem od ruského malíře Ivana Ivanoviče Šiškina (Pictura, 8,9 milionu korun), pak Cirkusem Simonette od Jindřicha Štyrského (Galerie Art Praha, 9,5 milionu korun). Z dalších děl dražených v prvním pololetí nakonec v první desítce zůstala jen Bourdellova socha Hérakles napínající luk (Dorotheum, 4,7 milionu korun). Zbývajících sedm míst v desítce nejdražších děl roku obsadily obrazy dražené na podzim.
Štyrského z trůnu hned v září sesadil Josef Čapek a jeho obraz Koupel nohou, vydražený za téměř jedenáct milionů korun (Galerie Art Praha). Někdejší Fillův rekord začátkem prosince pokořil ještě obraz Kopretiny od Antonína Procházky (Galerie Art Praha, 8,3 milionu korun). Zajímavé je, že oba nejdražší obrazy – Čapek i Štyrský – mají stejnou provenienci – pocházejí z restituované sbírky prvorepublikového advokáta Jaroslava Borovičky.
Nejzajímavější položkou v první desítce je ale obraz Linie č. 100 od Zdeňka Sýkory (Art CZ, 2,7 milionu korun) na desátém místě. Čapek, Štyrský i Procházka patří ke stálicím českých aukcí, Sýkora je proti tomu vůbec prvním žijícím autorem, jehož dílo bylo vydraženo za více než milion korun. Vzhledem k tomu, že je též jediným českým autorem poválečného umění, jehož dílo patří do stálé expozice pařížského Centre Pompidou, není dosažená cena možná až takovým překvapením.