Naopak jejich snahou je vrátit se ze zaměstnání v takovém stavu, aby mohli jít na melouch. Nebo rovnou pracují načerno. V příhraničních oblastech už některé profese neseženete vůbec. Chodí dělat k sousedům, kam za nimi český exekutor nemůže.
Nevyužitý potenciál má čistě statisticky vzato každý desátý Čech. Exekuci má téměř 900 tisíc obyvatel, z toho půl milionu jich má tři a víc. A tuhle armádu rukou a hlav (ano, i vzdělaní lidé mají exekuce) necháváme ležet ladem. Z výplaty jim po srážkách zbude necelých deset tisíc, ať berou 15, nebo 50 tisíc, je to fuk. Těžko lidem s exekucí vyčítat, že se nesnaží splácet, co jim síly stačí. Navíc s vidinou, že když za rok splatí sto tisíc, dalších 200 jim naběhne na příslušenství a odměnách za vymáhání. K jistině (tedy samotnému dluhu) se stejně do konce života „nepropracují“.
Zavařená mzdovka
Mizerie na pracovním trhu, kdy firmy pro nedostatek lidí odmítají další zakázky, vede k tomu, že exekuce už není překážkou zaměstnání. Účetní musejí složitě vypočítávat srážky ze mzdy a rozesílat je různým exekutorům (běžně jich má dlužník i deset a víc) - mimochodem, když to neudělá mzdovka správně, vystavuje se pokutě až 50 tisíc korun a riziku žaloby o náhradu škody ze strany exekutora, ale není kde jinde brát. Prázdný krám už mají i některá oddělení věznic. To, co zaměstnavatele ale trápí víc než administrativa, je právě rébus, jak motivovat lidi, kteří se celkem přirozeně přetrhnou jen do výše své mzdy. A z té vidí vždy jen těch deset tisíc.
Národ v exekuci: v dluhové pasti jsou dva miliony Čechů
Průměrný věk českého dlužníka v exekuci je 44 let. Tím, že občané v produktivním věku nevydělávají, si zaděláváme i na dalšího kostlivce důchodového systému.
Ve všech okolních zemích (ano, už i na tom Slovensku) si spočítali, že se společnosti vyplatí i to, že v extrémním případě dlužník svým věřitelům nezaplatí nic. Místo řečí o nemorální dluhové amnestii, která nakazí i slušné občany, se jim snaží dát druhou šanci a co nejrychleji je vrátit do systému. Pokud to uděláme i my, přihrajeme zaměstnavatelům kádry, které se v rámci oddlužení budou snažit práci si udržet, aby znovu nevypadli z kola ven. Navíc dostanou naději. Té se ovšem nenají, takže se v druhém sledu musí změnit výpočet nezabavitelné částky.
Výhled přes mříže
Pokud bychom se ale přece jen domluvili, že za dluhy se musí pykat za všech okolností a bez ohledu na následky pro celou společnost, mohli bychom exekuované zavřít. Co třeba za sto tisíc dluhů rok kriminálu?
Vždyť i dlužníci sami říkají, že mít dluhy je horší než spáchat trestný čin, který si můžete odsedět. Aspoň pro část z nich by to byl vlastně milosrdný trest. Živoření na ubytovně a shánění melouchů na kus žvance možná rádi vymění za třikrát denně teplou stravu, celu bez exekutora a přiděleného probačního pracovníka. Lepší výhled přes mříže než žádný. •
Tím, že občané v produktivním věku nevydělávají, si zaděláváme na dalšího kostlivce důchodového systému.
Čtěte také:
Češi nejsou zvyklí šetřit. Čtvrtina lidí si půjčuje rizikovým způsobem
