Menu Zavřít

Rok vysokého rozlišení

8. 2. 2011
Autor: Euro.cz

...Jaromírem Glisníkem

Satelitní televize prožívá v průběhu posledních dvou let nebývalý rozvoj. V některých regionech dnes dosahuje dokonce až padesátiprocentního podílu z celkových možností příjmu televizního signálu. Souběžně s tím dochází k růstu obliby vysílání ve vysokém rozlišení. O tom, jak bude vypadat nejbližší budoucnost v tomto tržním segmentu, hovořil týdeník EURO s Jaromírem Glisníkem, výkonným ředitelem společnosti TradeTec, která provozuje satelitní platformu Skylink.

EURO: Co dle vašeho názoru více přispělo k růstu obliby satelitního příjmu televize: přechod na pozemské digitální vysílání, nebo masové rozšíření televizí s vysokým rozlišením? GLISNÍK: Myslím si, že obojí. Když rozdělím zákazníky z pohledu jejich náročnosti na kvalitu obrazu, tak ti, kteří mají malý televizor a nemají nějaké vysoké nároky na kvalitu, vidí satelit ve srovnatelné kvalitě jako pozemský příjem. Rozdíl je samozřejmě vidět až na větších obrazovkách. A ten, kdo má velkou televizi, samozřejmě přemýšlí i o HD, což je velký kvalitativní skok, kterému už terestriální vysílání konkurovat nemůže. Kromě toho je po přechodu na digitální vysílání v některých lokalitách satelit jedinou možnou alternativou rozumně kvalitního příjmu.

EURO: Znamená to, že kromě růstu zájmu o satelit roste současně i zájem o vysílání ve vysokém rozlišení? GLISNÍK: Zatímco v roce 2004 byly v Evropě v nabídce čtyři satelitní programy ve vysokém rozlišení, v příštím roce to budou v rámci Evropy dvě stovky HD programů. Ke konci loňského roku dosáhla penetrace HD ready televizorů v České republice čtyřiceti procent všech domácností. Naši zákazníci již mají přístup k jedenácti HD programům a popularita těchto televizorů dynamicky roste. Satelitní příjem je dnes tou nejjednodušší cestou, jak se k vysílání ve vysokém rozlišení dostat.

EURO: Poměr dvou set HD programů v Evropě a z toho jedenácti dostupných na našem území ale není úplně nejlepší. Ovlivnil ten malý nárůst HD programů v Česku například průběh krize v posledních letech? GLISNÍK: Nemohu hovořit za ostatní poskytovatele, protože český trh je vysoce konkurenční, ale Skylinku se třeba loni dařilo ve všech směrech. Upevnili jsme svou pozici lídra na česko-slovenském trhu satelitní televize, kde naše služby využívá více než 1,3 milionu domácností. Počet našich předplatitelů se meziročně zdvojnásobil, na čemž mělo svůj díl i vypnutí slovenské DigiTV, kterou zneužívaly stovky tisíc domácností k pirátskému příjmu. Mimochodem to bylo opravdu šílené období. Před tím vypnutím jsme měli k dispozici 43 tisíc karet skladem a za čtvrt hodiny byly všechny vyprodány. Na druhou stranu krize zasáhla výrobce programů, což se negativně projevilo na další expanzi HD. Měli jsme řadu programů rozjednaných, i takových programů, které ještě neexistují v HD verzi. A krize ty plány prostě vymazala. Zčásti proto, že placená zákaznická báze neroste tak, jak si výrobci programů naplánovali, zčásti proto, že v některých oblastech, jako třeba v oblasti sportovních programů, zuří lítý boj o práva, takže dochází k růstu jejich cen o stovky procent.

MM25_AI

EURO: Jak vysoký je vlastně podíl platících zákazníků? GLISNÍK: To je hodně sezonní. Kolem středu zhruba sedmnáct procent. Sezonní výkyvy máme proto, že my na rozdíl od jiných platforem nemáme závazky dopředu. U nás to je tak, že člověk si zaplatí nabídku, ta je aktivována na určitý čas, a když nezaplatí další období, služba se zastaví. Nejsou žádné upomínky a závazky, což zákazníci zhusta využívají. Přes léto, kdy jsou dovolené a více možností aktivně trávit čas, počet platících klientů klesá, v zimě je naopak nejvyšší.

EURO: Lze jednoduše vyčíslit, kolik stojí pokrytí Česka satelitním signálem? GLISNÍK: Například satelit Astra 23,5 stupně je pravděpodobně nejvýhodnější ze všech možných platforem. Samozřejmě záleží na vysílané kvalitě, ale jeden kanál v běžném televizním rozlišení přijde na půl milionu korun měsíčně. Za tuto cenu pokryjete signálem všech 4,2 milionu českých domácností. Ostatní varianty pokrytí jsou několikanásobně dražší.

  • Našli jste v článku chybu?