Zatímco někteří lidé mají hrůzu z letošního 21. prosince, který považují za datum konce světa, věda se takovým detailem nenechá zbrzdit. Všude ve světě pokračuje výzkum, který má měnit zažité technologie i postupy na několik desítek let dopředu. Evropská unie začne rozdávat zatím nevídané částky na vědecké projekty, Číňané chtějí otisknout své podrážky na Měsíci a v centru pozornosti jsou i místa, která byla lidským očím po miliony let skrytá.
**Cesta do neznáma**
Už jen „pár metrů“ zbývá ruským výzkumníkům k tomu, aby poodhalili roušku tajemství skrytého pod ledovým povrchem Antarktidy. Během několika týdnů by měli dokončit vrt k jezeru Vostok, které v hloubce zhruba 3750 metrů ukrývá ekosystém izolovaný patnáct milionů let, jenž provokuje zvědavost vědců od objevení jezera v sedmdesátých letech minulého století. „Je to jako pracovat na mimozemské planetě, kde ještě nikdo nebyl,“ uvedl pro BBC Valerij Luki, zástupce ředitele ruského Arktického a antarktického výzkumného institutu.
Kombinace přítomných chemických prvků spolu se studeným, temným prostředím a vysokým tlakem vody by se mohla podobat oceánům pokrytým ledem u Jupiterova měsíce Europa. Ačkoli se podle všech očekávání v jezerních hloubkách Antarktidy neobjeví živé organismy, v sedimentech či podloží by se mohly objevit neznámé mikroorganismy. Takový objev by pak ještě podpořil zvědavost upřenou k vesmírným misím směřujících k Europě.
O něco méně náročné podmínky čekají japonskou loď Chikyu, která se během dubna vydá k další vrtné misi – má změřit teplotu poblíž epicentra zemětřesení Tohoku, které loni v březnu způsobilo tsunami s ničivými následky nejen pro Japonsko. Měření mají vědcům pomoci odhalit, proč při některých podmořských zemětřeseních dochází k vzniku tsunami, zatímco jiná nechávají hladinu moří relativně klidnou.
Soukromě do vesmíru
Na jaře lze čekat start, který by měl být mezníkem pro cesty do kosmu. K mezinárodní vesmírné stanici ISS vzlétne první soukromá kosmická loď. Modul Dragon z dílny kalifornské společnosti SpaceX ještě nepoveze lidi, ale přepraví první část nákladu z dvanácti dodávek, na něž s americkou agenturou NASA podepsala kontrakt o hodnotě 1,6 miliardy dolarů. „Jsme nadšeni,“ uvedl pro server Space.com astronaut Don Pettit přímo z ISS. „Modul bude plný potřebných zásob a půjde o první z mnoha dodávek, které k nám přijdou,“ dodal chemický inženýr, který je na mezinárodní stanici od 21. prosince loňského roku.
Šestice astronautů bude mít s příletem modulu plné ruce práce, Dragon bude muset „odchytit“ robotickou paži a připojit ji k ISS, aby si mohli dodávku vyzvednout. Modul by měl odstartovat 7. února z americké Floridy a jeho úspěšné převzetí by mělo podle Williama Gerstenmaiera z agentury NASA začít novou éru spolupráce se soukromými firmami, na něž USA sázejí poté, co loni ukončily provoz raketoplánů.
Šéf společnosti SpaceX Elon Musk si při této příležitosti nezapomněl rýpnout i do čínské kosmické konkurence, když na svém blogu na firemních stránkách prohlásil, že jeho společnost má „v současnosti nejnižší náklady na vesmírný start. Jde o jasný příklad americké inovativnosti, která triumfuje nad levnou pracovní silou“.
Čína se přitom letos také chystá připsat si další body ve svých vesmírných aktivitách. V plánu „vesmírné pětiletky“, který zveřejnila v prosinci loňského roku, slibuje, že minimálně jedna z misí k loni vypuštěné vesmírné stanici Tiangong 1 bude mít lidskou posádku. Technicky se říše středu také připravuje na to, aby její vesmírná stanice dosáhla hmotnosti sta tun (tedy necelé čtvrtiny váhy ISS), a na zahájení projektu, který povede k přistání Číňanů na Měsíci.
Souboje o miliardy
Zatímco se Čína bude stále více zapojovat do souboje kosmických velmocí, měl by se během letošního března rozhodnout „pozemský souboj“ panující mezi Austrálií a Jižní Afrikou. Jedna z těchto zemí se má stát sídlem výzkumného radioteleskopu v ceně 2,1 miliardy dolarů.
Teleskop o rozloze čtverečního kilometru, zvaný SKA (Square Kilometer Array), bude sledovat radiové záření, které lidské oko vnímat nedokáže, ale které v soustavě dalekohledů rozzáří i vesmírné objekty. SKA by tak měl rozpoznat až miliardu galaxií a při troše sci-fi by mohl zachytit i televizní vysílání, jež by mohly využívat civilizace v okolí nejbližších hvězd.
„Neexistuje mnoho příležitostí pro projekt, který by katapultoval naši zemi, a vlastně celou Afriku, do první ligy vědeckého výzkumu,“ uvedl pro Reuters Derek Hanekom, tajemník ministerstva vědy JAR.
Ve snaze přesvědčit mezinárodní konsorcium sedmdesáti institucí z dvaceti zemí už v roce 2008 i přes ekonomickou krizi odsouhlasila JAR projekt teleskopu MeerKAT se 64 anténami v ceně 275 milionů dolarů, který je největší investicí tamní vlády do čistě vědeckého projektu. K podobnému kroku se odhodlala i Austrálie rok předtím, když odsouhlasila výstavbu teleskopu ASKAP, jenž by měl vyjít na 490 milionů dolarů.
Až se letos na britské univerzitě v Manchesteru, kde sídlí kancelář pro vývoj SKA, rozhodne, která země se svými zapečetěnými nabídkami uspěla, budou moct začít práce, na jejichž konci by měl v roce 2024 stát největší radioteleskop na světě se zhruba 3000 anténami.
Budoucnost Evropy
Před klíčovým rozhodnutím stojí i Evropská unie, která se rozmýšlí, jaké projekty ocenit dotací jedné miliardy eur. Uspějí dva ze šesti projektů, z nichž Evropská komise vybere ty, které s využitím informačních a komunikačních technologií pomohou řešit společenské problémy.
Šestici kandidátů na vlajkové projekty programu budoucích a vznikajících technologií (FET) předvybrala komise loni v Budapešti a obdarovala je 1,5 milionu eur na vypilování svých návrhů. Dva nejlepší pak budou po dobu deseti let získávat 100 milionů eur ročně.
Jeden z projektů nazvaný Strážní andělé pro chytřejší planetu slibuje vývoj miniaturních zařízení, která plní úlohu nezávislých osobních asistentů a umějí zaznamenávat, zpracovávat a přenášet data například z krevního oběhu člověka. „Dnes si pomalu ani neumíme představit všechna možná využití, ale strážní andělé by mohli v budoucnu reagovat i na změny v emocionálním rozpoložení člověka,“ uvádí Adrian Ionescu, který projekt vede z domovského Švýcarského federálního technologického institutu. Síť těchto nanosenzorů může v lidském těle sledovat činnost srdce, hlídat hladinu cukru v krvi a výsledky oznamovat přes hodinky nebo mobilní telefon nositele.
Dosud netušené možnosti využití slibuje i projekt robotických společníků, jenž má nynější stroje pomáhající s úklidem v domácnosti posunout o další úroveň. Myslící roboti by měli mít měkký povrch „těla“ a díky rozvinutým kognitivním schopnostem by měli reagovat na dění ve svém okolí. Podle projektu „budou podporovat stárnoucí lidskou populaci, naše prostředí a stanou se aktivní součástí našeho světa“. Takoví roboti pomohou nejen se zdravotní péčí, ale i s běžnými úkony.
Další revoluci slibuje i projekt IT budoucnost medicíny, který má s pomocí modelování procesů v lidském těle a individualizací těchto schémat pro jednotlivé pacienty vést ke skutečné personalizaci zdravotní péče, prevence i podávání léků. Z opačného úhlu vychází projekt FuturICT, na jehož konci stojí globální systém pro sběr a vyhodnocení prakticky veškerých dostupných dat. Vzniklá „platforma žijící Země“ by mohla pomoci lidem lépe pracovat se změnami v životním prostředí, předvídat přírodní katastrofy, ale také společenský vývoj a jeho změny. Projekt lidského mozku (HBP) má zase díky superpočítačům odhalit fungování tohoto lidského orgánu a transformovat tak neurologii, medicínu, ale následně i technologie samotné. Obdobně revoluční má být i poslední projekt – výzkum grafenu, materiálu, který byl objeven teprve v roce 2004. Skládá se z ploché sítě atomů uhlíku, na níž se elektrony pohybují téměř rychlostí světla. Mohl by být využit nejen k výrobě nové generace tranzistorů a mikroprocesorů, ale i displejů a fotovoltaických článků.
Vědeckovýzkumná konsorcia, jejichž projekty u Evropské komise neuspějí, slibují, že svou práci případně dovedou do konce třeba i s využitím financování ze soukromých zdrojů. Ať tedy výběr dopadne jakkoli, má věda našlápnuto do dalších slibných let.
Mezníky vědy Průzkumný vrt na Antarktidě Do začátku února mají ruští vědci čas na průzkum jezera Vostok, které v hloubce téměř čtyř kilometrů skrývá izolovaný ekosystém podobný tomu na Jupiterově měsíci Europa.
První privátní loď do vesmíru Sedmého února odstartuje k mezinárodní stanici ISS nákladní modul Dragon firmy SpaceX, jejichž setkání na oběžné dráze symbolizuje novou éru kosmonautiky.
Obří teleskop SKA Březen ukáže, jestli největší radioteleskop světa vyroste v Austrálii nebo v JAR. Prozkoumá miliardu vzdálených galaxií a zachytit by mohl i mimozemské vysílání.
Průzkum Marsu Na rudou planetu v srpnu dorazí meziplanetární sonda Curiosity. Průzkumný modul má velkost menšího automobilu a tak musí experti NASA doufat, že se podaří nový způsob přistání, který má prolomit dosavadní statistiku 60 procent neúspěšných dosednutí na povrch planety. Mise za celkem 2,5 miliardy dolarů má i s pomocí laboratorních analýz „na místě“ zjistit, zda je Mars vhodným prostředím pro mikrobiální život.
Financování vědy v EU Ve druhém pololetí EU rozhodne, které vědecké projekty podpoří miliardou eur. Rozhodne se pro robotické společníky lidstva, strážné anděly, výzkum grafenu, medicínu budoucnosti, simulaci lidského mozku nebo živoucí planety?
