ROMANTICKÁ ZTRÁTA

Rybníky

Týdeník EURO včetně této rubriky se už čte i v zahraničí. Zavolala nám holandská důchodkyně, že chce koupit v Česku rybník, ať jí poradíme. Dozvěděla se o nás od bohaté české emigrantky žijící v Německu u Bodamského jezera. Byli jsme zaskočeni, ale slíbili jsme, že zapátráme. Cizinec u nás rybník koupit nemůže, ale pro našince to je krásná romantická a dlouhodobě možná i velmi výnosná investice.

Všimněme si nejdříve, jak to v dnešní západní Evropě funguje - lidé spolu běžně komunikují přes hranice, bez jazykových bariér, protože jsou často vychováváni multilingvně, a velmi se starají o své peníze, zejména pro období, kdy už nebudou pracovat. Holandská tazatelka se nechtěla v českém rybníce koupat, ale chovat v něm s pomocí českého správce ryby pro vývoz do Německa, kde jdou dobře na odbyt.

Situace ale cizincům v tomto směru u nás zatím nepřeje. Nemovitost může koupit jenom náš občan, cizinec by k tomu musel vytvořit českou společnost, což je často velmi nevýhodné nebo nepraktické. Češi si ovšem mohou koupit v Holandsku nebo Německu cokoli, nejen rybník.

Druhou záležitostí je pak samotná koupě rybníku chápaná jako investice. Odborníci, to jest především rybářské chovatelské firmy, které rybníky vlastní či si je pronajímají, to individuálním investorům nedoporučují. V tomto případě, jak se nám alesp oň zdá, asi nejde o odhánění konkurence, ale spíše o opravdu dobrou radu. Chov ryb nebo vodní drůbeže je obor vyžadující mimo jiné odborné znalosti a podléhající tvrdému konkurenčnímu boji. Každý asi pochopí, že náklady na jedno auto zaváž ející krmivo k jednomu rybníku jsou v přepočtu na výlov mnohem větší, než když se potrava pro vodní zvířenu rozváží k desítkám sousedících vodních ploch, jak to u velkých rybářských firem často je.

Ale abychom zase hned každého neodradili. Rybníky jsou nemovitostmi stejně jako pole, louky, stavební pozemky či domy. Pár zvláštností tu ale je. Především počet, protože nové rybníky v hromadném měřítku jako před pár stoletími už vznikat nebudou. Pole ale ještě lze změnit na louku, tu pak na stavební pozemek, starý dům se zbourá a postaví nový lepší, s více patry a větším výnosem.

Rybník je tedy svým způsobem vzácný, což už samo o sobě formuje jeho tržní cenu, zejména s pohledem do budoucnosti. Druhým faktorem jsou jeho hospodářské funkce - chov ryb, ale také například kachen nebo zvláštní flóry. Protože ale rybník je důležitou součástí krajiny a národního vodohospodářství, podléhá mnoha úředním předpisům. V neposlední řadě zmiňme jeho krásu a přírodní energii - vodní plocha s hrází osázenou duby při východu slunce vydechuje takovou sílu a historii, které mohou udělat z ignorantského neurotika obratem skalního přemýšlivého kliďase.

Rybníky na trhu jsou, i když jenom v malém počtu. Ty nejlepší z chovného hlediska však vlastní nebo si pronajímají firmy či obce, které tento majetek jen tak nepustí. Založit nový velký rybník je velmi komplikovanou záležitostí, malé vodn í dílo tohoto typu však s příslušnými povoleními úřadů vybudovat lze například i na chatě, kde k tomu jsou vhodné podmínky. Lze si přitom představit i tak krkolomnou akci jako koupi rybníku za účelem pěstování léčivého puškvorce, kter ý je vzácnou rostlinou použitelnou třeba pro odvykání kouření. Zvláštní kapitolou jsou pozemky kolem rybníku. Představa, že koupíme rybník a na louce u něj si postavíme dům, nemusí být vždy neuskutečnitelná, přinejmenším to však bude velké a časově dlouhé martyrium.

Řečeno velmi obecně, rybník lze dnes koupit za 60, anebo také za 600 tisíc či několik milionů korun. Cena závisí na mnoha faktorech. Základní cena podle státní vyhlášky je padesátník za metr čtvereční vodní plochy, na trhu se však setkáme spíše s c enami o pětinu vyššími. Pokud je rybník uznán jako chovný, platí se z něj daň z nemovitosti, v opačném případě ne. Dobrá pevná cesta k rybníku, blízkost elektřiny a podobně cenu zvedají, zanedbaná údržba působí opačně. Odbah nění malého rybníku může ale vyjít i na několik set tisíc korun.

Rybářské firmy uvádějí, že náklady na vyprodukování kilogramu kapřího masa představují asi 33 korun a že z jednoho hektaru vodní plochy lze získat jednou ročně přibližně 700 kilogramů ryb. Mnozí jednotliví praktici nám řekli i příznivě jší čísla, ale je to opravdu případ od případu. Rybí maso se prodává až za dvojnásobek výrobních nákladů, zájem v Německu je velký. Kapr ovšem roste do tržní váhy tři až čtyři roky. Jeden hektar lze pronajmout až za několik tisíc ročně. Občas se ale stává, že do rybníka prosáknou jakési jedy, a pak je zle. Anebo rybník vyloví dříve než majitel zloději. Řečeno velmi obecně, o smysluplném výnosu z chovu ryb či vodní drůbeže lze hovořit jenom v těch případech, kdy majitel či správc e tomu rozumí a jde o kvalitní chovný rybník, respektive o několik blízko sebe položených rybníků, protože i v rybářství platí zákony hromadné výroby.

Krajně spekulačním záměrem může být dnes koupě rybníka za účelem jeho pozdějšího prodeje. Rybáři v pravém slova smyslu takhle neuvažují, nám se však zdá, že pro lidi, kteří jsou schopni na čas umrtvit pár set tisíc ve dnes zdánlivě bezcenné vodní ploše s rákosím a v přilehlé louce, by to mohla být velmi dobrá i nvestice.