Zatímco na takové Kubě museli před několika týdny kvůli všeobecnému nedostatku pohonných hmot stát tamní řidiči ve frontách u čerpacích stanic dlouhé hodiny, na druhém konci světa řeší zcela opačný problém. Ruské zásoby benzínu, nafty, respektive ropy jako takové jsou aktuálně natolik velké, že nikdo neví, co s nimi. A tak jsou ropné společnosti nuceny ji skladovat ve svých ropných tankerech na širém moři.
Na něm se nyní podle odhadů analytické firmy Vortexa, na něž se odkazuje zpravodajská agentura Reuters, nachází rekordní počet barelů – celých 62 milionů.
Proč o tuto strategickou surovinu není ve světě zájem, netřeba sáhodlouze vysvětlovat. Je to právě proto, že pochází z Ruska. Dovoz jeho ropy v návaznosti na invazi ruských vojsk na Ukrajinu před časem zakázaly například Spojené státy a Velká Británie. Evropská unie o embargu horlivě diskutuje a snaží se z energetické závislosti na Moskvě vymanit co nejdříve. Prezident Vladimir Putin sice hrdě hlásá, že si jeho země najde namísto odběratelů ze Starého kontinentu jiné obchodní partnery, to se však zdá být o poznání komplikovanější, než jak si možná zprvu myslel.
Ačkoliv o masivně zlevněnou ropu Ural projevuje v posledních dnech zájem třeba Čína, množství ruských barelů skladovaných na moři je dle Vortexy aktuálně třikrát takové než před začátkem konfliktu. A to navíc navzdory faktu, že během května klesl vývoz tamní ropy ve srovnání s únorem o 15 procent na 6,7 milionu barelů denně.
„I když čísla naznačují, že je ruský export stále velmi silný, není tomu tak. Nejsou totiž zcela vypovídající,“ říká analytik zmíněné společnosti a odborník na energetický trh Clay Siegel. „Objem ruské ropy (skladované) na moři se navyšuje.“
Množství barelů tohoto konkrétního druhu ropy plujících ,nikam‘ čítá dle jeho odhadů 15 procent veškerého ruského černého zlata, jež se aktuálně na moři nachází. I to je údajně dosavadní rekord. Část z nich může být nakonec udána neznámým odběratelům, zatímco zbytek se zde bude hromadit i nadále.
Inspirace u Íránců
V souvislosti s prodejem ropy zákazníkům, kteří si přejí zůstat v anonymitě, si ruští námořníci osvojili v posledních měsících některé nekalé praktiky. Jejich lodě plují s vypnutými palubními odpovídači, díky čemuž mohou zmizet z radarů a zamezit tak sledování vlastního pohybu. Samotné překládky ropy z jednoho tankeru do druhého pak povětšinou probíhají v noci, aby bylo utajení co možná největší.
Rusové následují příklad svých íránských kolegů, kteří takto před dvěma lety dováželi surovou ropu z jihoamerické Venezuely. Ta se pyšní největšími zásobami této strategické suroviny na světě. Kvůli počínání tamního autokratického prezidenta Nicoláse Madura, jenž se ve snaze udržet se u moci nezdráhal v roce 2019 zfalšovat volby, však na ni Washington uvalil přísné hospodářské sankce, v důsledku kterých se stala ,neprodejnou‘.
Vypínání palubních transpondérů je teoreticky vzato porušováním platných mezinárodních dohod. Lodě by je měly mít zapnuty po celou dobu plavby (stejně jako je tomu u letadel). K jejich vypnutí se kapitáni mohou uchýlit jen v situacích, kdy mají důvodné podezření toho, že by mohla být ohrožena jejich bezpečnost. Tedy typicky například, plují-li vodami, v nichž se nacházejí piráti.
