Růst cen surovin způsobil katastrofální propad akcií firmy
Majitel akcií Procter and Gamble mohl zaplakat: minulý týden koncern oznámil, že zisk v přepočtu na akcii bude toto čtvrtletí o deset procent nižší než ve stejnou dobu loni, zatímco se očekávalo, že alespoň o sedm procent stoupnou. Burza reagovala prudkým propadem. První den o třicet procent, ve dnech následujících o dalších pět. Tržní kapitalizace firmy s ročním obratem kolem 37 miliard dolarů tak prakticky během okamžiku klesla o 35,5 miliardy dolarů na 75 miliard dolarů. Šéf koncernu Durk Jager se okamžitě sešel s investory a analytiky, aby je přesvědčil, že firma vydrží a je na té správné cestě. Ani po této záchranné schůzce však ceny akcií nezměnily směr. Tento pokles ceny akcií srazil Dow Jonesův index o 3,68 bodu, což je jeden z nejhorších propadů od roku 1998, kdy vypukla ruská finanční krize. Špatné zprávy paradoxně přišly ve chvíli, kdy firma oznámila růst prodeje o šest až sedm procent. Před pouhými třemi týdny, když britsko–nizozemská společnost Unilever, největší konkurent Američanů, oznamovala snížení zisků a zahájení restrukturalizace, tvrdili mnozí experti, že právě Procter and Gamble je již o krok napřed (EURO 9/2000). Domnívali se totiž, že problémy Unileveru jsou způsobeny nefunkční distribuční sítí. Dnes své názory opravují a kořeny obtíží už vidí někde jinde, především v rostoucích cenách surovin a služeb. Zřejmě v obavách, že taková vyhlídka postraší všechny investory, okamžitě po smtných zprávách od Procter and Gam–ble jeho konkurenti Colgate–Palmolive a Kimberly–Clark vyrukovali s tvrzením, že jim nic podobného nehrozí. Prohlašují, že mají pro takové případy dostatečné rezervy. Ekonomové jsou však skeptičtější. Ropný karambol. Top manažer firmy Durk Jager omlouval katastrofální propad akcií růstem cen surovin, především ropy a papíru. Ceny ropy jsou dnes zhruba dvakrát vyšší než před rokem a už se blíží k vrcholu, kterého dosáhly za války v Perském zálivu na počátku devadesátých let (k ropě blíže na str. 53). Na nynější eskalaci ropných cen se podepisuje i postupné vyčerpávání zásob této suroviny nakoupené ještě za relativně nižší ceny. Možná méně strmý, ale přesto výrazný růst je patrný také u papíru: bělená buničina se dnes prodává asi za 640 dolarů za tunu, zatímco před rokem se nabízela ještě za 495 dolarů. Procter and Gamble, jemuž ropa slouží k výrobě čisticích prostředků a papír na spotřebitelsky vábivé balení, si pro takové případy podle analytiků nevytvořil dostatečné rezervy. Výslovně to připomněla Wendy Nicholsonová ze Salomon Smith Barney, která mu vyčetla, že to je neodpustitelná chyba. Americká agentura, sledující pohyb cen ve spotřebitelském sektoru, varuje, že nárůst cen se netýká jen ropy či papíru, ale je všeobecný a může mnohé firmy ohrozit. Tím spíše, že ostrá konkurence jim nedovoluje, aby vzestup cen surovin promítly adekvátně do cen finálních výrobků. Srategie pro příští století. Americký výrobce čisticích prostředků a hygienických potřeb, k nimž patří značky, jako jsou Pampers, Tampax, Ariel, Vizir či Mr. Proper, má roční obrat jen o něco málo vyšší než jeho evropský konkurent Unilever. O první příčku v prodeji jednotlivých typů výrobků, jako třeba deodorantů či prostředků na úklid, se obě firmy střídají. Unilever zcela ovládl například britský trh, celkově však přece jen v Evropě mírně vede Procter and Gamble. Unilever i Procter and Gamble se dnes snaží proniknout na jihoamerický trh. Zdá se, že tam má zase větší šanci Unilever, což potvrzuje i analýza Merrill Lynch. Přitom šéf Procter and Gamble již loni v červnu hrdě představil dlouhodobý restrukturalizační program, který by měl společnosti zajistit místo na výsluní. Projekt s názvem Organizace 2005 předpokládá drastickou redukci nákladů. Koncern chce uzavřít deset továren po celém světě a snížit počet pracovníků o patnáct tisíc z celkového počtu 110 tisíc. Tím chce na nákladech ušetřit další téměř dvě miliardy dolarů ročně. Počítá s tím, že se zefektivněním výroby lépe obstojí v globální konkurenci, bude podstatně inovativnější a především se mu podaří urychlit uvádění výrobků na trh. Vedení firmy doufá v úspěch nových výrobků, které na trhu představí ještě v tomto roce: Mr. Clean Antibacterial Wipes, Fit Fruit and Vegetable Wash či tepelné zábaly Thermacare. Posledním opravdovým hitem byly plenky Pampers, ale už před čtyřiceti lety. Jakýkoli výrobek obdobného kalibru by firmě zcela jistě pomohl, ovšem málokdo z expertů je přesvědčen o tom, že se to v tomto roce společnosti Procter and Gamble podaří. Se změnou firemní strategie souvisí i snahy o vstup na farmaceutický trh. Začátkem roku však Procter and Gamble neuspěl při vyjednávání o získání kontroly nad laboratořemi American Home Products, ve farmaceutických kruzích si ho za tyto aktivity mnozí spíše dobírali. Nyní čeká, až a zda americká FDA schválí jeho nový lék Actonel proti osteoporóze. V původních odhadech výsledků za letošní první čtvrtletí už ovšem firma počítala se zisky z jeho prodeje. Vedení doufá, že se schvalovací procedura co nejdříve dotáhne ke zdárnému konci. Špatná distribuce. Ve snaze zlepšit distribuci po Evropě, která se na neblahých výsledcích rovněž zásadní měrou podepisuje, stěhuje společnost část zaměstnanců do nových prostor v Ženevě. Pomoci má i přesun administrativních a marketingových centrál do Anglie a Bruselu. Pro firmu to však znamená další nárůst nákladů, které by se jí nyní hodily jinde. Právě Procter and Gamble byl nedávno dáván za vzor, když Unilever oznámil ztrátu a zamýšlenou restrukturalizaci. Tato firma se nyní začíná zbavovat řady produktových značek a omezuje počet výrobních závodů i pracovníků. Kritika analytiků tehdy směřovala právě na způsob distribuce: David Lang z Henderson and Grosthwaite tvrdil, že Unilever má zcela neefektivní distribuční kanály a zlikviduje–li novým programem tyto problémy, posune se na úroveň svého amerického konkurenta. Procter and Gamble však nyní sám zjistil, že jeho vlastní distribuce příliš mnoho efektu nepřináší a bude muset přijít se změnami. Na rozdíl od Unileveru ale zatím nepočítá s omezováním nabízených produktů, i když by to bylo podle analytiků namístě. Češi mají jiné starosti. Společnosti Procter and Gamble patří v České republice podnik Rakona, který se dostal na první stránky novin nikoliv v souvislosti s novým či alespoň inovovaným výrobkem, ale proto, že pokračovaly soudní spory o samotnou privatizaci těchto bývalých Ottových závodů. Rakovnická továrna byla vůbec jednou z prvních privatizovaných po roce 1989. Procter and Gamble ji tehdy získal za dvacet milionů dolarů a zavázal se investovat dalších 24 milionů dolarů. Dnes Rakona vyrábí prací a čisticí prostředky Bold, Ariel, Tix, Azurit, Jar a Mr. Proper, přičemž čtyři pětiny produkce se vyvážejí. Jiné výrobky společnosti se do ČR dovážejí. Globální výsledky koncernu, které tak zahýbaly akciovým trhem v USA, se prý jeho českých provozů nedotknou. Alespoň to prohlašuje tisková mluvčí Rakony Petra Šťovíčková. Ani v rámci restrukturalizačního programu se zásadními změnami nepočítá. Význam bude mít pouze otevření nové organizační jednotky „Globální služby a podniky do dvou tří let v Praze. Pobočka bude podporovat technologické a informační služby a zajišťovat i účetnictví pro region, do něhož spadá Evropa, Blízký východ a Afrika.
