Ropáci, plaťte za vjezd do centra

6. 7. 2020

Od Václavského nádraží v Praze vede ulicí Sokolská pěší bulvár až k Nuselskému mostu. Historické centrum se prodloužilo o široký bulvár lemovaný historickými činžovními domy, hotely a nově vzniklými obchodními pasážemi. Pro obousměrný provoz automobilů slouží jen paralelní Legerova ulice, protože aut v centru je výrazně méně.

Takto by to mohlo vypadat řekněme za deset let. Je
to celkem nedaleká budoucnost. Musel by se však dotáhnout do konce záměr, který
magistrát začal právě připravovat: zavedení nízkoemisní zóny, která by zhruba
kopírovala památkovou zónu. Řidiči by tak za vjezd do centra města platili
podle toho, kolik jejich auto produkuje emisí.

Souhlasíte se zavedením nízkoemisní zóny v centru Prahy?

Praha nyní obdržela studii, jak by projekt mohl vypadat, přičemž náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček nadhodil optimisticky, že by zóna mohla fungovat do šesti let. Česká metropole by zavedla to, co už má řada jiných měst, například italský Milán či britský Londýn.

V Londýně je základní poplatek za vjezd do nízkoemisní zóny 12,50 libry (370 korun) pro běžná auta, motorky či malá nákladní vozidla, a 100 liber (3000 korun) pro náklaďáky. Kromě toho se účtuje ještě poplatek za dopravní zácpy 15 liber (444 korun). Existuje samozřejmě řada výjimek a slev pro sanitky, zásobování, pro rezidenty, pro elektromobily, ale záměr je jasný. Dostat auta z centra města.

Centrum Prahy v současnosti slouží jako dopravní tepna, přičemž do širšího centra denně přijede téměř 250 tisíc aut, většina naprosto zbytečně. Zpoplatnění alespoň části z nich by přitom znamenalo další podstatný příjem pro městskou kasu (je třeba změnit zákon, aby příjmy z mýtného neputovaly státu). Řekněme, že 100 tisíc aut denně do centra vjede i po restrikcích. Velmi mírný poplatek ve výši 50 korun by znamenal denní příjem městu pět milionů korun, tedy 150 milionů měsíčně. Samozřejmě, něco stojí kamerový systém mýta, provize provozovatelům, ale pro město je to zisková věc.