Ropa a zemní plyn budou primárním zdrojem energie i během následujících desetiletí. Na konferenci Energy Asia v malajsijském hlavním městě Kuala Lumpuru to prohlásili představitelé energetického průmyslu.
„Přechod na čistou energii bude trvat mnohem déle, bude stát mnohem více peněz a budou zapotřebí technologie, které ještě ani neexistují,“ uvedl generální ředitel společnosti Hess Corporation John Hess.
Aby se naplnil scénář nulových emisí do roku 2050, musel by podle něj svět do čisté energie investovat čtyři biliony dolarů ročně (přes 87 bilionů korun). Realitou však není ani polovina.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) bude do čisté energie letos směřovat 1,7 bilionu dolarů (asi 37,4 bilionu korun) z celkových 2,8 bilionu (zhruba 61,6 bilionu korun) putujících do energetiky. „Ropě, a zejména pak plynu zatím zdaleka neodzvonilo. Hlavně plyn má potenciál hrát hlavní roli při přechodu na zelenou energii, jelikož představuje ,nejčistší‘ fosilní palivo,“ komentuje pro Euro.cz manažer znalecké kanceláře EqSA Tomáš Dvořák.
O potenciálu plynu podle něj ostatně vypovídá i aktuální chování největších světových těžařů. Ti do uvedené oblasti ve velkém investují a investovat budou. Důkazem je pak i počínání světových spotřebitelů.
„Dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu uzavírají na 20 až 25 let,“ dodává Dvořák s tím, že je dost pravděpodobné, že uhlíkové neutrality svět v roce 2050 nedosáhne. „Bylo by nutné dramaticky snížit poptávku po plynu a veškerý rozvoj na poli plynu, ropy a uhlí by musel být v budoucnu ukončen, čemuž aktuální situace úplně neodpovídá,“ říká.
Překvapení? Jak pro koho
Jestli bude energetická transformace trvat déle, než se čekalo, záleží podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně hlavně na tom, čí očekávání bereme v potaz. Odborníci totiž už dříve varovali, že plány představitelů vlád tak úplně reálné nejsou.
„Někteří politici si také uvědomují, že transformace bude pomalejší, ale přesto ta nerealisticky blízká cílová data obhajují tím, že jde o motivační milník, aby se skutečně napnuly veškeré síly k transformaci,“ komentuje s tím, že jakmile bude jasnější, že se přechod na čistou energii do plánovaného data nestihne, cíl se prostě posune.
S postupující transformací se pak stále častěji bude řešit to, jak vyrobenou energii uchovat do doby, kdy bude potřeba. „Alternativy k ropě a plynu jsou již v současnosti natolik levné, že kdyby šlo jen o kapacitu výroby, ropa a plyn by neměly šanci již dnes. Ale jak ukazují časté záporné ceny elektřiny v Evropě, problém nebude s výrobou, ale s výrobou ve správný čas,“ vysvětluje.
Ropa tak bude ještě dlouho zapotřebí třeba v oblasti nákladní dopravy, plyn zas pro výrobu elektřiny v momentě, kdy nesvítí či nefouká. „Pokud by nám mimozemšťani rychle věnovali nějakou technologii na uchování energie, budoucnost ropy a plynu by se skutečně významně zkrátila,“ dodává s nadsázkou.
O tom, že by ukvapené zřeknutí se fosilních paliv mohlo mít ve finále spíše negativní dopad, koncem května hovořil také analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. „Lidé nechtějí, aby jim klesala životní úroveň, a budou si volit takové představitele, aby k tomu nedocházelo. Čisté energie jsou drahé a dočasně ,uplácet‘ lidi fosilními palivy, aby čistou energii podporovali, mi přijde rozumné,“ řekl tehdy naší redakci.
Tahounem i v roce 2050?
Jeho slova nyní tak trochu potvrzuje i Hess, který předpovídá, že trh s ropou bude v druhé polovině roku konstruktivnější a v roce 2027 se její těžba zvýší na 1,2 milionu barelu denně. Generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Haitham Al Ghais pak v rámci konference předpověděl, že do roku 2045 vzroste poptávka po ropě dokonce na 110 milionů barelů za 24 hodin.
Podobně to vidí i další. „Předpokládá se, že kapalné látky zůstanou hlavním světovým zdrojem energie i v roce 2050, a to i v případě, že se růst poptávky po roce 2025 zpomalí,“ uvádí pro CNBC Erin McGrathová, hlavní poradkyně společnosti ExxonMobil, jež je největším americkým producentem ropy. Ten téměř veškerý nárůst poptávky očekává ze strany rozvíjejících se trhů v Asii, Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe.
Poptávka po ropě a zemním plynu v Asii má být dokonce tak velká, že v tomto ohledu ve čtvrtém kvartálu letošního roku předstihne Evropu i Spojené státy. Pokud jde o trh se zkapalněným plynem, ten byl loni tažen hlavně Čínou, Indií, Koreou, Japonskem a Vietnamem, uvádí CNBC s odkazem na francouzskou ropnou energetickou společnost TotalEnergies.
Podle IEA zaznamená největší nárůst poptávky po energiích Indie, a to konkrétně v momentě, kdy se v roce 2025 stane nejlidnatější zemí světa. V ten okamžik stoupne zájem z její strany zhruba o tři procenta. Méně optimistická je pak společnost Vitol obchodující s komoditami. Ta předpovídá, že konkrétně poptávka po ropě dosáhne vrcholu v roce 2030 a pak začne s přechodem na elektromobily strmě opadat.
„I kdyby začala poptávka po plynu a ropě klesat, transformace se ještě prodlouží. Neboť pokles poptávky bude znamenat nižší ceny obou komodit,“ konstatuje Bartoň a dodává, že při nízkých cenách bude výhodné ropnou dobu ještě prodloužit.
