Po cenovém masakru přichází konsolidace: ExxonMobil z ní asi vyjde posílen, BP z ní nemusí vyjít vůbec a břidlicoví těžaři čekají
Ta čísla mluví sama za sebe. Od loňského června, kdy začaly ceny ropy prudce klesat, se hodnota amerického ropného průmyslu propadla celkem o dvě stě miliard dolarů. Jen během února ubylo v tamních břidlicových polích 240 aktivních vrtů, plných patnáct procent. Stát Kansas, v němž firmy těží z bohatého naleziště Mississippian Lime, zaregistroval v únoru 225 nových žádostí o povolení k otevření nových vrtů – ale ještě na konci roku 2014 jich bylo průměrně 805 za měsíc. Růst produkce v největších nalezištích Eagle Ford v Texasu a Bakken v Severní Dakotě poklesl na polovinu. Většina firem drží jen nejnutnější provoz a těží pro zákazníky, s nimiž mají uzavřené smlouvy; těžit cokoli navíc se jim nevyplatí.
Na osudu firem, které těží ropu (a plyn) z amerických břidlicových polí, záleží více, než by jejich dosavadní celková maximální produkce 4,3 milionu barelů denně naznačovala. Právě ony určují, jestli je ropy nedostatek, či přebytek, a hýbou tak cenami na světových trzích. Tedy tím, co od června loňského roku dokázalo leckterý zdánlivý axiom globálních ekonomických a politických vztahů postavit na hlavu.
Pružná břidlice Takové důkladné zemětřesení nezůstává bez následků. Propad cen (ačkoli v době tohoto vydání se ropa z lednového minima 43 dolarů za barel vyšplhala na zhruba 62 dolarů) je pro tyto firmy špatnou zprávou, protože těžba z břidlice je relativně drahá. Náklady dvacet až třicet dolarů za barel představují zhruba dvou- až třínásobek nákladů na těžbu „klasické“ ropy v Perském zálivu.
Firmy mají proto na výběr z několika možností: mohou se například snažit problém vysedět, své vrty zakonzervovat (a nové nevrtat) a počkat, až se ceny zvednou.
Firma EOG Resources takto oznámila, že pozdrží 285 vrtů; Chesapeake Energy počká zhruba se stovkou do roku 2016; Devon Energy nechává asi 200 vrtů nedokončených. „Chtěli byste raději okamžitě těžit tisíc barelů denně a prodávat je po 50 dolarech, nebo si počkáte pár měsíců, abyste mohli prodávat po sedmdesáti?“ položil deníku Chicago Star-Tribune řečnickou otázku šéf analytické firmy WTRG Economics z Arkansasu. Takovému postupu nahrává fakt, že nový břidlicový vrt může být hotový „během několika dnů“; většině současných hráčů se podle EOG vyplatí rozjet těžbu zhruba od ceny 65 dolarů za barel.
To je ovšem taktika dostupná především velkým hráčům. Ti ostatní, menší hráči, kteří se na břidlicovém boomu podílejí téměř polovinou – si mohou vybrat: buď se začnou spojovat, aby ušetřili na zrušení duplicitních funkcí; mohou zkusit získat peníze na finančních trzích; mohou se stát terčem akvizičního apetitu hráčů větších a konečně mohou rozprodat fyzická aktiva a ropný byznys opustit. Exxon má našlápnuto Právě zájemce o poslední řešení bude zřejmě vyhledávat největší z gigantů – ExxonMobil. Ten je připraven z krize těžit: má pět miliard dolarů rezerv na hotovosti a cena jeho akcií se drží na zhruba 88 dolarech, což je přibližně stejně jako před rokem, ačkoli ropa je o polovinu levnější. Za poslední čtvrtletí roku 2014 mu klesl hrubý zisk o 21 procent, ale celý ropný byznys ztratil plných 25 procent svého objemu. Ve srovnání s největšími rivaly si ExxonMobil vede dobře: například Chevron přišel o 30 procent zisku, a ConocoPhillips byl v témže období dokonce v červených číslech.
To všechno zní jako příležitost k masivní akvizici, ještě než začnou ceny znovu růst.
„Teď je ta správná chvíle, a jestli si to může někdo dovolit, je to Exxon,“ citovala agentura Bloomberg Fadela Gheita, analytika investiční banky Oppenheimer Holdings. Naproti tomu argumentuje Ben Marlow, britský znalec ropného trhu, že Exxon se nedávno spálil s nevýhodnou akvizicí XTO Energy (viz box) a spíš bude opatrněji vyzobávat jednotlivá aktiva od různých firem.
Právě opačná očekávání má další ze sedmi „supervelkých“ ropných firem, britská společnost BP. Ta se dosud nevzpamatovala z dopadů havárie těžební plošiny Deepwater Horizon v roce 2010; loni prodala aktiva za 38 miliard dolarů a letos ohlásila prodej za dalších deset miliard. A aby toho nebylo málo, zhruba deset procent příjmů BP generuje její podíl v ruské Rosněfti. Ta má jednak na krku protiruské sankce a jednak není dosud jasné, jak se na ní podepíše spor EU– Kreml o legálnost převzetí Jukosu. I proto se očekává, že by BP mohla být kandidátem na převzetí, nejspíš ze strany Shellu.
Stagnace, nebo návrat?
Tak či tak by se objem i počet fúzí a akvizic letos oproti loňsku měl ještě zvýšit. Podle analytické firmy A. T. Kearney jich loni ropná branže zaznamenala meziročně o 20 procent více, ačkoli v celé ekonomice jich ve srovnání s rokem 2013 ubylo. Letos firma odhaduje transakce v hodnotě 450 miliard dolarů (loni to bylo 440 miliard). Jen na schválení regulátorů dnes například čeká mamutí převzetí servisní firmy Baker Hughes konkurenčním Halliburtonem v hodnotě 34,6 miliardy dolarů.
Všechno se samozřejmě bude odvíjet od ceny ropy. Západní experti se shodují na tom, že cena v následujících minimálně dvou letech zůstane v rozmezí 45 až 60 dolarů za barel, případně mluví o dlouhodobé stagnaci cen (Goldman Sachs). V kontrastu k tomu stojí osamocené vyjádření viceprezidenta ruského Lukoilu Leonida Feduna, jenž očekává „na konci roku ceny mezi 80 a 100 dolary“ za barel. Nakolik v tom hraje roli skutečnost, že Lukoil loni přišel o 40 procent zisku a za současných cen by měl práci udržet se v černých číslech (a na rozdíl od břidlicových firem nemá možnost pružně regulovat objem těžby), je jiná otázka. l
Největší ropné fúze
prosinec 1998 British Petroleum – Amoco Regulátor amerického trhu, U. S. Federal Trade Commission, schvaluje úmysl britské firmy British Petroleum Co. Plc. převzít Amoco Corp. za 55 miliard dolarů. Výsledná společnost BP Amoco Plc. se stává třetí největší ropnou firmou světa (a největší britskou firmou vůbec). Dnes, již jako BP Plc., je sama zralá na převzetí. září 1999 TotalFina – Elf Aquitaine Francouzské firmy TotalFina a Elf Aquitaine souhlasí (po měsících pokusů o nepřátelské převzetí) s fúzí. Hodnota transakce je 52,6 miliardy eur. Dnes se firma jmenuje Total SA. listopad 1999 Exxon – Mobil Firma Exxon, jeden z pohrobků Rockefellerova Standard Oilu, přejímá další firmu téhož původu, Mobil Corp., za 82 miliard dolarů. Exxon Mobil Corp. se stává největší světovou firmou obchodovanou na burze. duben 2000 BP Amoco – Arco FTC váhá se schválením převzetí firmy Atlantic Richfield (Arco) britskou BP Amoco; nakonec transakci schvaluje pod podmínkou, že Arco prodá aktiva na Aljašce za sedm miliard dolarů. BP do převzetí investovala 27 miliard USD. září 2011 Chevron – Texaco Další dvě Rockefellerovy ratolesti fúzují; převzetí firmy Texaco Inc. stojí Chevron Corp. 39,5 miliardy dolarů. srpen 2002 Phillips Petroleum Co. – Conoco Inc. Fúze, jež dala vzniknout společnosti ConocoPhillips (třetí největší americké firmě v branži), vyjde na 18 miliard dolarů. ConocoPhillips se v roce 2012 začala zbavovat svých downstreamových aktivit. říjen 2005 Chevron Texaco – Unocal Chevron posiluje svoji přítomnost v jihovýchodní Asii a v Kaspiku převzetím firmy Unocal v hodnotě 18 miliard dolarů. prosinec 2005 ConocoPhillips – Burlington Resources Conoco platí 33,8 miliardy USD za převzetí upstreamové firmy Burlington Resources Inc. červen 2010 ExxonMobil – XTO Energy ExxonMobil investuje 41 miliard dolarů do koupě firmy XTO Energy, jež se věnuje „rozvoji nekonvenčních zdrojů“. Akcionářům se transakce nevyplatila a šéf ExxonMobilu Rex Tillerson později přiznal, že nebyla správně načasovaná. září 2011 Chevron – Texaco Další dvě Rockefellerovy ratolesti fúzují; převzetí Texaco Inc. stojí Chevron 39,5 miliardy dolarů. Zdroj: Reuters, Forbes
O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz
