OMV navrhuje největší středoevropskou fúzi a pošilhává i po Česku
ČESKÝ TRH s ropnými produkty se může dostat do obklíčení středoevropského energetického obra. Státní podíl v polské společnosti PKN Orlen (17,6 procenta) je na prodej a zájem projevila největší rakouská ropná firma OMV. Rakušané však Polákům nabízejí mnohem více – alianci, která by začala propojováním petrochemických i obchodních kapacit a nakonec vyvrcholila vznikem integrované regionální společnosti.
List Financial Times upozornil, že by šlo o největší přeshraniční fúzi v postkomunistické střední Evropě. OMV tvrdí, že synergické efekty by dosáhly hodnoty jedné miliardy eur.
Třetí ve hře.
Zájem o alianci s největší polskou i středoevropskou rafinerskou a obchodní firmou však dává najevo také třetí z velké regionální trojky – maďarská MOL. Ta již ovládá slovenský Slovnaft, jehož prostřednictvím zamířila i na český trh. V boji s OMV se však Maďarům nedává příliš šancí. MOL totiž momentálně nemá peníze na další expanzi. Vyčerpaly ji nejen dosavadní akvizice, ale také finanční potíže plynárenské divize. Maďaři by nákupy polského státního podílu financovali prostřednictvím akciového swapu. Polský státní rozpočet je však v kritické situaci a potřebuje peníze hned.
Vzájemnou výměnu akcií nabízejí společnosti PKN Orlen také Rakušané. Především však slibují rychlou platbu a navrch prémii za státní podíl ve výši
30 procent. Odborníci odhadují, že tento podíl má hodnotu 280 milionů dolarů.
OMV i MOL bojují o celý středoevropský trh. Není tedy divu, že obě firmy by zároveň rády posílily své postavení v Česku a pošilhávají po ropných aktivech Unipetrolu, především jeho podílu v České rafinérské.
Ruská hrozba.
V úvahách naftařských stratégů se ovšem objevuje i další varianta, která by vedla ke spojení celé středoevropské trojky. Právě PKN před časem nabídla strategickou alianci OMV i MOL. Za vším stojí snaha obstát v konkurenci s velkými evropskými a světovými hráči. A to i poté, co se celá visegrádská čtyřka stane součástí Evropské unie. Pouze středoevropský obr má šanci uspět.
„Taková společnost by měla dominantní podíl na českém, slovenském, maďarském, polském a rakouském trhu, napsali ve své zprávě analytici Raiffeisen Bank. V poslední době pohánějí integrační úsilí středoevropských firem hlavně obavy z nástupu ruských ropných obrů.
Odborníci sice nepovažují za pravděpodobné, že by se jakákoliv z ruských společností v tuto chvíli pustila do razantnější středoevropské expanze, ale naftaři dobře
vědí o ruském tažení v příbuzném chemickém odvětví. Gazpromu se před několika měsíci podařilo nepřátelské převzetí maďarské firmy BorsodChem a MOL musel s ruským plynárenským gigantem svést tvrdou (a nakonec úspěšnou) bitvu o další společnost – TVK.
„Ruská hrozba zřejmě nejvíce vzrušuje právě Poláky. Ti by i z historických důvodů neradi předávali kontrolu nad „strategickými odvětvími podnikatelům z východu.
Díry v rozpočtu. Strategické spojenectví velké trojky je však zatím ve hvězdách a polské vládě nyní jde především o děravý rozpočet. Polský ministr financí Jaroslaw Bauc varuje, že jeho země nezadržitelně směřuje k rozpočtovému deficitu ve výši jedenácti procent hrubého domácího produktu v příštím roce. Navrhuje radikální škrty včetně zmrazení výše vyplácených penzí, ale nenachází pro to podporu ve varšavské konzervativní vládě.
Naděje na vysoké příjmy z privatizace se také postupně rozplývají. Nevýhodné podmínky na trhu nutí vládu, aby odložila emisi dalších akcií telekomunikační skupiny TPSA. Podle původních očekávání přitom měla v letošním roce polská privatizace přinést do státní kasy celkově 4,2 miliardy dolarů.
Dny této vlády jsou ovšem sečteny. Parlamentní volby 23. září s největší pravděpodobností vyhraje postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD). Současný kabinet, jenž si musí alespoň částečně vylepšit svou pověst špatného hospodáře, by do té doby rád stihl alespoň některé privatizační akce.
Sympatičtí Maďaři?
Agentura Reuters uvádí, že nebýt finančních potíží, dávali by Poláci v případě prodeje státního podílu PKN přednost Maďarům. „Politicky se zdá být MOL pro Poláky přijatelnější, napsala agentura s odvoláním na zprávu Erste Bank Investment, podle níž Budapešť a Varšava již dlouho udržují velmi dobré vztahy.
Pokud jde o Rakousko, Poláci Vídeň podezírají, že se stále nevzdala myšlenky na politické vůdcovství ve střední Evropě.
Ale rozhodovat by měla finanční kritéria, a tak je OMV jasným favoritem. Přesto se nevylučují ani další možnosti. PKN by například mohla prodat podíl v mobilní telekomunikační společnosti Polkomtel a získat finance pro nákup akcií
- ať už maďarské MOL, nebo rakouské OMV.
Otázkou je, co se změní po očekávaném vítězství SLD ve volbách. Levice může být k privatizaci skeptická. Rozhodně nechce nic uspěchat. Horký kandidát SLD na post ministra financí Wladyslaw Kaczmarek vyzval vládu, aby se před volbami zdržela jakéhokoliv prodeje státních podílů.
